Ztráta menstruace, návaly horka, výkyvy nálad i zhoršená kvalita spánku. V životě ženy přirozeně nastává doba, kdy končí její plodné období a v jejím těle se začnou dít změny související s útlumem činnosti pohlavních orgánů. Toto označujeme jako klimakterium, lidově přechod. Menopauza je pak z lékařského hlediska posledním přirozeným menstruačním krvácením.

„Menopauza je koncem pravidelné menstruace u žen v klimakteriu. Obvykle nastává mezi 45. až 55. rokem života. Během plodného období ženy dochází k produkci pohlavních hormonů estrogenu a progesteronu, jejichž cílem je připravit tělo na případné těhotenství. S nástupem klimakteria se ale produkce těchto hormonů výrazně snižuje,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se reprodukčnímu zdraví věnuje v rámci své kampaně Dole dobrý.

foto / Freepik

V přechodu se proto ženám mění jejich hormonální rovnováha. Menstruace se začíná opožďovat, až jednoho dne ustane úplně. Nedostatek ženských pohlavních hormonů se může u žen projevit různě. Některé nemusí pociťovat žádné projevy a změny, u jiných se může objevit klimakterický syndrom, který vyvolává nepříjemné pocity a další příznaky.

Co tedy během klimakteria děje s ženským tělem? S nedostatkem estrogenů se cyklus stává více nepravidelným a různě intenzivním. Chybějící estrogen negativně ovlivňuje také spánek, způsobuje častá buzení během noci i problémy s usínáním. S klesající hladinou estrogenu souvisí také návaly horka a noční pocení. Trvat mohou pár minut, ale také několik hodin. Ze zdravotního hlediska pro ženy nepředstavují problém, jsou však velmi nepříjemné. Snižující se hladina ženských hormonů může přispívat v pocitům špatné nálady, přecitlivělosti, úzkosti i zhoršení paměti.

Estrogen hraje roli také při produkci kolagenu, jehož pokles během klimakteria způsobuje viditelné projevy na kůži, která je tenčí a méně pružná, tvoří se na ní vrásky a pigmentové skvrny. Dochází také k nedostatečnému zvlhčení pochvy, což vede k suchosti, svědění, podrážděnosti i pálení při pohlavním styku. Tyto potíže pak způsobují snížení sexuální touhy až nechuť k sexu. Důležitá je proto správná péče o poševní prostředí, která zahrnuje intimní hygienu a také včasnou léčbu vaginálních zánětů, které se mohou po menopauze objevit častěji.

Ubývající estrogen má vliv také na vznik osteoporózy, tedy onemocnění, při kterém dochází k úbytku kostní hmoty, kosti jsou křehké a lehce se lámou. Negativní dopad má na cévy, zvyšuje krevní tlak i hladinu cholesterolu a ženy jsou náchylnější k onemocnění srdce a cév. Objevit se mohou bolesti hlavy, zhoršení kvality vlasů, nehtů a pleti i nárůst hmotnosti. Hormonální nerovnováha ovlivňuje i močový systém, dochází k oslabování svěrače a potížím s udržením moči. V přechodu se mohou objevit častější záněty močového měchýře.

Klimakterium je přirozený proces, který vyžaduje „léčbu“ jen tehdy, když žena prožívá skutečně nepříjemné symptomy. S akutním klimakterickým syndromem pomáhá hormonální substituční terapie, kterou však lékaři doporučují v nejnižší možné dávce a po nejkratší možnou dobu tak, aby došlo k dostatečné úlevě. Vždy je proto vhodné poradit se se svým lékařem a probrat, jaký typ léčby je pro vás nejvhodnější vzhledem k ostatním zdravotním problémům či genetické predispozici.

Svou roli hraje i životní styl. Od návalů horka může pomoci vyhýbání se kofeinu, alkoholu, stresu, kouření a vysoké teplotě v místnosti. Důležitý je dostatek spánku, zdravá strava a dodržování pitného režimu. Doporučují se relaxační techniky a cvičení, zejména jóga. Se zmírnění suchosti vaginální sliznice mohou pomoci lubrikanty, jako prevence osteoporózy pak dostatek vitamínu D a kalcia.

„Ani po menopauze by neměly ženy zapomínat chodit na pravidelné prohlídky ke svému gynekologovi a veškeré své obtíže spojené s klimakteriem s ním konzultovat. Důležité je dávat pozor zejména na krvácení po menopauze, které není běžné. Může se jednat o projev rakoviny vaječníků, dělohy nebo děložního čípku. Jestliže se takové krvácení objeví, objednejte se na kontrolu co nejdříve,“ dodává Kateřina Šédová.

 

zdroj: MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono