I když zámek Bor na Tachovsku v Plzeňském kraji nese novogotickou podobu z 19. století, svoji hradní minulost však zcela nezapře. Na éru středověkého vodního hradu dodnes upomíná dominantní hradní věž, která zámku slouží jako rozhledna a je nejvýznamnějším pozůstatkem starého hradu.

Hrad založili potomci Ratmíra ze Skviřína velice pravděpodobně okolo poloviny 13. století jako vodní pevnost o síle zdí až 3,5 metru. Někdy před rokem 1362  zde byla vybudována hradní kaple svatého Vavřince, jež je zajímavá nejen sklípkovou klenbou a renesančními malbami na stěnách. Pozornější návštěvníci si zcela určitě povšimnou rovněž i dvou otisků dlaní v omítce. Jak se tam objevily?

foto / Petr Matura

Podle legendy patří tyto dlaně zamilovanému páru, kterému bohužel nebylo přáno štěstí v lásce. Vypráví se dokonce, že se snad údajně mělo jednat o syna místního hradního pána a dceru  zedníka. Mladá láska byla tak již od samého začátku odsouzena k nezdaru, protože takový rozdíl společenského postavení byl pro tehdejší vztah naprosto nepřekonatelný. A tak údajně nešťastní milenci zachovali alespoň své dlaně v čerstvé omítce jako památku na svoji nenaplněnou lásku. Otisků se určitě nedotýkejte, neboť podle pověsti by vás prý v lásce mohl potkat podobný osud…

Po Ratmírových potomcích drželi město a hrad páni z Boru a později též Švamberkové, od kterých zámek odkoupil Zikmund Bedřich von Götzen. I on však sídlo roku 1720 prodává Dominiku Markvartovi Löwenstein-Wertheim-Rosenberg. Löwensteinové drželi panství až do roku 1945. Po 2. světové válce se na zestátněném zámku usídlila armáda a později také další státní instituce, čímž bohužel započala jeho zkáza... V 50. letech proto byly nutné stavební úpravy, které se ovšem zachovaly velice nešetrně k historickým prvkům zámku. Dodnes jsou moderní zásahy v některých zámeckých interiérech patrné. Dnes je zámek ve vlastnictví města, které o něj pečuje, a tak nám nic nebrání v prohlídce této zajímavé historické památky.

Po prohlídce zámku se můžeme vydat do nedalekého okresního města Tachov (německy Tachau), které leží přibližně 54 kilometrů  západně od Plzně, 20 kilometrů jižně od Mariánských Lázní a dále 11 kilometrů východně od hranice s Německem. Tachov patří mezi nejstarší sídla západních Čech. Zmínka o osadě Tachov z roku 1115 je prý falzum, proto první věrohodná písemná zmínka oTachovu pochází z roku 1126, kdy kníže Soběslav I. nechal přestavět některé důležité hraniční pevnosti, mimo jiné i Tachov. Osada zaznamenala bouřlivý rozvoj za vlády krále Přemysla Otakara II., který zde postavil nový hrad a v jeho podhradí založil zřejmě okolo roku 1275 nové královské město Tachov, které nechal obehnat hradbami. Ty se zde ve velké míře dochovaly až do dnešních dnů a patří mezi nejzachovalejší středověké hradby na českém území.

Významnou místní památkou je pak zámek Tachov, který vznikl přestavbou gotického hradu v 17. století. V roce 1770 vyhořel a roku 1784 byl obnoven v klasicistním stylu. Zámek prošel velkou rekonstrukcí na sklonku 70. let minulého století a v roce 2014. Od té doby se mohou návštěvníci zúčastnit komentovaných prohlídek. Do areálu zámku původně patřil i barokní mlýn. Dominantou celého města je kostel Nanebevzetí Panny Marie, jenž byl původně vystavěn v raně gotickém stylu a v polovině 14. století rozšířen taktéž v gotickém slohu. Interiér kostela pochází z roku 1670.

Nad městem od roku 1971 stojí památník bitvy u Tachova. V severní části města pak najdeme mohylu na místě posledního odpočinku dvou set třiceti dvou obětí pochodů smrti, které na konci 2. světové války bohužel procházely mimo jiné i územím Tachovska. Ve městě se také nachází dva židovské hřbitovy, starý a nový.

napsal Petr Matura

Zdroje: turistickamapa.cz, cs.wikipedia.org, www.zamekbor.cz, www.tachov-mesto.cz