Všichni bychom asi ve svém blízkém okolí našli někoho, kdo se léčí s vysokým krevním tlakem (hypertenzí). Přestože vysoký tlak „nebolí“, jedná se o problém, který se nevyplatí podceňovat. Neléčený vysoký krevní tlak totiž může vést k velmi vážným, až život ohrožujícím situacím, jako např. k cévní mozkové příhodě (lidově mrtvici) nebo infarktu myokardu.
Problém v léčbě vysokého krevního tlaku spočívá především v tom, že pacienti k ní alespoň zpočátku přistupují lehkovážně. Myslí si totiž, že když je nic nebolí a necítí se vyloženě špatně, není žádná péče potřeba. To je ale velký omyl!
foto / Freepik
Dodnes odborníci nezjistili důvod, proč vlastně někdo vysoký tlak má, ale faktory, které pravděpodobnost zvýšení tlaku umocňují, známy jsou. Některé ovlivnit nemůžeme – např. pohlaví, věk či dědičnost. Jiné však ve své moci máme a měli bychom se snažit s nimi bojovat. Jedná se o kouření, nedostatek pohybu, zvýšený příjem soli, alkoholu, nasycených tuků a obecně velkého množství kalorií.
„Důležitou součástí komplexní péče o zdraví by měly být pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře, a to zejména u pacientů od 45 let výše. Dvojnásob to platí pro ženy, které jsou do menopauzy chráněny vlastními hormony a do té doby nepocítily sebemenší problém nebo měly tlak dokonce nízký,“ radí Mgr. Leona Štěpková, lékárnice. Během menopauzy a po ní ale může krevní tlak neočekávaně rychle vzrůst, zejména pokud se ještě zvětší obvod pasu. Ví se, že do určitého obvodu pasu je výrazně nižší riziko vysokého tlaku a obráceně. Znamená to tedy, že ti, kteří přibírají hlavně na trupu, ale nohy a ruce mají štíhlé, s mnohem větší pravděpodobností potká hypertenze než ty se silnými stehny a zadečkem.
Na vzniku vysokého krevního tlaku se mohou podílet také některé léky. Jedná se zejména o určitou skupinu léčiv proti bolesti (tzv. nesteroidní antiflogistika), hormonální antikoncepci, některá antidepresiva, přípravky s obsahem pseudoefedrinu a šumivé tablety s vysokým obsahem soli. „Obecně lze doporučit, že pacienti s hypertenzí by na svůj vysoký krevní tlak měli upozornit všechny lékaře, které navštěvují, i lékárníky při nákupu léků bez předpisu,“ říká Leona Štěpková.
I nízký tlak je nebezpečný
Nízký tlak na rozdíl od vysokého s sebou sice nenese taková rizika, i přesto ale může způsobit nepříjemné obtíže. Lidé trpící nízkým tlakem bývají často ospalí, unavení, motá se jim hlava, je jim zima, mohou omdlívat, zejména při prudké změně polohy. Tomuto problému se říká ortostatická hypotenze a je považována za jeden z nejnebezpečnějších stavů, protože při nekoordinovaném pádu dojde snadno ke zranění.
„Pacienti s nízkým tlakem by měli dodržovat několik pravidel. Základním pravidlem je dostatečný příjem tekutin, pozvolné vstávání z lehu či sedu a pomalé narovnávání se z ohnuté polohy, ze dřepu či kleku. Pomoci může také šálek černé kávy, silného čaje nebo jiného nápoje s obsahem kofeinu,“ říká lékárnice Leona Štěpková.
Při nízkém tlaku byste k snídani měli volit množství bílkovin a hned po ránu si dopřát sprchu, při níž budete střídat proud teplé a studené vody. Máte-li nízký tlak, zapomeňte na horké koupele. Mohou být pro vás nebezpečné. Vlivem vysoké teploty vody se vám náhle rozšíří cévy, což se projeví dalším poklesem tlaku. Vylehávání vás ještě více oslabí. Začne se vám točit hlava a máte pocit na omdlení.
Existuje ideální tlak?
Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Hodnoty tlaku se u různých lidí liší s ohledem na věk a momentální okolnosti. Dokonce i údaje pro lékaře se v těchto ohledech v čase mění. Obecně můžeme říci, že pokud máme pravidelně krevní tlak do hodnoty 129/84 mmHg, nemusíme si vůbec dělat starosti. S tlakem 130 – 139/85 – 89 mmHg bychom se měli zamyslet nad úpravou životního stylu a měření nepodceňovat. Pakliže se „vyhoupneme“ nad 140/90 mmHg, naplánujme si návštěvu svého lékaře. Při hodnotách 220/120 mmHg už by nás měl lékař vidět ihned.
zdroj: článek vznikl ve spolupráci s Mgr. Leonou Štěpkovovou, lékárnicí z Medea lékárny
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.