Za pár měsíců mě čeká porod našeho prvního dítěte. Těhotenství jsem měla už od začátku poměrně náročné a s komplikacemi. První tři měsíce jsem komplet prozvracela a bývám celkově hodně unavená. Kdykoliv se mi udělá špatně, nebo je mi slabo, můj manžel ihned přispěchá na pomoc. To ano. Křivdila bych mu, kdybych řekla, že mi není momentální oporou. Ale můj manžel je i přes všechny těhotenské peripetie skálopevně přesvědčený, že k porodu prostě nepůjde. Ale já ho tam chci. Je to naše společné dítě.

U nás však na téma porod vznikají neustále jen další a další hádky. Manžel mi neurvale vytýká, že jsem umanutá. Že prý jej tlačím do něčeho, co mužům není přirozené. Dokonce pronáší stupidní věty o tom, že ženský klín je pro muže přitažlivou záležitostí a tak by to mělo zůstat. Prý muž opravdu nestojí o to, aby viděl ženu a potažmo její tělo v téhle situaci. Žena, která se svíjí v porodních bolestech, prý muži ukazuje, do jak bolestivé šlamastiky ji vlastně dostal. Já se s tímto alibistickým tvrzením však odmítám smířit. Je to náš společný potomek, tudíž i porod by měl být společnou záležitostí. Upřímně řečeno mě ani nezajímají jeho argumenty. Jsem celkem ochotná připustit a pochopit, že mu to všechno kolem porodu nemusí být úplně příjemné, ale on snad rodit nemusí. Mě to přece také nebude příjemné. Chci ho tam mít jen jako svou oporu. A to on razantně odmítá.

ilustrační foto / Freepik

Já svého muže nechci k ničemu nutit, ale tenhle jeho postoj mě zraňuje. A to pořádně. Copak jsme opravdu tak zamrzli v době, když se na tohle muž dívá takhle? Můj klín je tedy pro jeho potěšení, ale když mám prostřednictvím tohoto orgánu porodit jeho dítě, je mu to proti srsti? To se nedokáže ani trochu překonat a být mi v tu těžkou chvíli po vůli? Vedeme kvůli tomu boje, ale ten boj nemá vítěze. Já si stojím za tím, že je jeho povinností být u porodu a on nechce ustoupit ze stanoviska svého. Tedy jistit vše z bezpečné vzdálenosti. Ale tohle já považuju za zbabělost. Vydrželo to tolik mužů, tak proč by nemohl i můj manžel? Opravdu se svou ženou prochází muži porody z donucení? Nebo to dělají jen ti, kteří své ženy skutečně milují? Ráda bych se dobrala nějaké odpovědi, ale stejně to nezmění nic na tom, že už teď mě můj manžel mimořádně hodně zklamal.

Týna, 28 let

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Jména osob byla na její žádost pozměněna. korektura textu Bára Klímová. Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.