Klíšťová sezona se pomalu blíží a je ideální čas se na ni připravit. Nejen tím, že podstoupíte očkování proti klíšťové encefalitidě, které je jedinou prevencí proti této nemoci. Vhodné je také si připomenout, jak se liší od lymské boreliózy a že obě nemoci můžete dostat, aniž byste věděli o přisátém klíštěti.

Málo se ví, že krev nesaje jen dospělé klíště, ale i jeho larvy nebo nymfy, které mají pár milimetrů. Parazitovat na hostiteli mohou celé hodiny, pak samy odpadnou a nikdo si toho nevšimne. To, že jste si nevytahovali dospělé klíště, není záruka, že nemůžete mít klíšťovou encefalitidu nebo lymskou boreliózu. Jaký je mezi nimi rozdíl a jak se proti nim chránit?

Foto / Depositphotos

Encefalitida mívá doživotní následky

Klíšťová encefalitida je zánětlivé virové onemocnění mozkové tkáně, při němž může virus napadnout mozkové blány, pak mozek a míchu.  „U zdravých dospělých se nejčastěji setkáváme s kombinovaným zánětem mozkových blan a mozku. Projevuje se například bolestmi hlavy, zvracením, poruchami řeči, sluchu, třesy prstů a víček, poruchou rovnováhy, spavostí, zmateností a dalšími i závažnějšími neurologickými projevy,“ říká MUDr. Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka. Některé další projevy jako poruchy soustředění a paměti nebo neustálá únava nemusí zmizet vůbec. V takovém případě se mluví o tak zvaném postencefalitickém syndromu. 

Seniorům a lidem s chronickými chorobami virus způsobuje mnohdy nejvážnější komplikace, a to ochrnutí končetin nebo dýchacích a polykacích svalů. Klíšťová encefalitida se ale neptá na věk, proto dočasně či trvale postiženi bývají i dosud zdraví čtyřicátníci, padesátníci i mladší osoby. 

Žádný lék virus nezastaví

Antivirotika na zastavení viru neexistují, proto je lepší se potížím vyhnout preventivním očkováním. Lidé nad 50 let mají očkování zdarma a ostatním přispívají zdravotní pojišťovny. V Česku se ročně diagnostikuje 500 až 800 případů klíšťové encefalitidy. Řada lidí se do statistik nedostane, protože se u nich virus projeví jako akutní viróza, která asi po týdnu odezní.

Vážné následky jsou mnohem častější po klíšťové encefalitidě

Lymské boreliózy se v Česku ročně odhalí násobně více, a to 3 500 až 4 000 případů. Těžší formu (neuroboreliózu), má asi 20 % z nich. Projevuje se často obrnou hlavových nervů, nejčastěji lícního nervu, bolestí hlavy nebo bolestmi zad, které vystřelují od páteře do končetin nebo břicha. „Vzhledem k tomu, že toto onemocnění lze léčit antibiotiky, naprosté většině našich pacientů s neuroboreliózou nejpozději do roka potíže vymizely. Jen pár procent mělo následky déle. Po klíšťové encefalitidě může mít dlouhodobé následky až třetina pacientů,“ vysvětluje MUDr. Smíšková rozdíly vyplývající z letitých zkušeností s těmito pacienty ve Fakultní nemocnici Bulovka.

Boreliózu není snadné odhalit

Záludnost lymské boreliózy nespočívá ve svalovém ochrnutí, ale často v pozdní diagnóze. Nemoc je dobře léčitelná antibiotiky. Nejlepší efekt má léčba časného stadia – červené skvrny, která se vytvoří po 3 a více dnech v místě přisátí klíštěte asi u 80 % případů. Je-li přehlédnutá nebo nepřítomná a tudíž neléčená, může nemoc přejít do další fáze, ve které může být zasažený nervový systém, klouby a vzácně i další orgány. „Díky bakteriálnímu původu se však i tyto stadia dají antibiotiky úspěšně vyléčit. Jen je léčba o něco delší a v některých případech je lepší podávat antibiotika nitrožilně“ uzavírá MUDr. Dita Smíšková.

	K přenosu lymské boreliózy dochází cca po 24 hodinách po přisátí. Včasným odstraněním klíštěte lze nákaze zabránit.  Inkubační doba je 3 dny až několik týdnů. Přeléčením typického časného kožního projevu lze ve většině případů zabránit dalším závažnějším projevům. Vakcína proti lymské borelióze zatím dostupná není.