V roce 1985 se v hudebním studiu sešla významná zpěvačka Zuzana Michnová, renomovaný kytarista Michal Pavlíček a tři talentovaní rytmičtí pomocníci, aby společně vytvořili jednu ze zásadních nahrávek nejen osmé dekády. Tato spolupráce vyústila v album s názvem Rány. Nyní ji vydává Supraphon v reedici na LP, CD i digitálně. 

„V polovině osmdesátých let jsem se náhodou potkala s Michalem Pavlíčkem v hospodě U Jelínků, kde se náš společný kamarád loučil se svobodou. Pražský výběr byl tehdy zakázaný a Michal nikde nehrál. Tak jsme se spolu domluvili, že zkusíme napsat a natočit pár písní. Na mě navíc padl úkol postarat se o úřední část a prosadit nahrávání u Supraphonu. Nebylo to vůbec jednoduché, ale povedlo se. Nechtěli jsme ale čekat půl roku na studio Mozarteum, a s radostí jsme uvítali noční frekvence v karlínském rozhlasovém studiu. Nakonec nám frekvence chyběly, tak se Michal domluvil s Karlem Svobodou a Jirkou Štaidlem, kteří ochotně zapůjčili svá studia. Problém, ale byl se schvalováním textů. Některé texty mi předseda textové komise schvaloval na ulici před Supraphonem, protože jsme je měli v noci točit. Jinak nám nikdo do ničeho nezasahoval, byla to radostná svobodná práce. Obdivovala jsem Michala, jak se ve studiu umí oprostit od všeho kolem a třeba ve čtyři ráno hraje sóla celým tělem a srdcem. Určitě jsem se od něho naučila přístup ke studiové práci. On se ode mne naučil krátit a zjednodušovat formu písní. Od kapely Marsyas jsem se možná vzdálila žánrově, ale texty jsou stále moje značka. Michal tehdy prohlásil, že jsme předběhli dobu, asi měl pravdu, album Rány bylo natočeno před čtyřiceti lety,“ vzpomíná na vznik alba Zuzana Michnová.

 

foto / se svolením Supraphonu

Zuzana Michnová, v tomto případě exkluzivní textařka a dvakrát i skladatelka, měla možnost navázat na důležitá léta strávená v kapele Marsyas, která se postupně transformovala z akustického tria na elektrifikovanou kapelu. Multiinstrumentalista Michal Pavlíček, který zde kromě kytary ovládá i baskytaru a syntezátory, se svými aranžérskými schopnostmi a jako hlavní skladatel přispěl k posunu písní do moderní podoby nadžánrové hudby vycházející ze Zuzanina komplexního umění.

Podpora bubeníků Klaudia Kryšpína, Jiřího Hrubeše a Jiřího Zelenky přinesla do alba novou dynamiku, zatímco stále se zlepšující studiové technologie přispěly k vytvoření luxusního zvuku, který dodnes obdivujeme. Letos nový remaster provedl Pavel Karlík ve studiu Sono, což je další významný krok ke zdokonalení tohoto kultovního alba.

Výjimečný původní obal s titulní fotografií od Jarka Prokopa a sestavou textů, revidovaný samotným původním tvůrcem Karlem Halounem, podtrhuje jedinečnost tohoto hudebního díla.

zdroj: Supraphon