Pokud člověk řekne, že něco viděl na vlastní oči, myslí tím, že dotyčnou věc nebo událost opravdu viděl a že na to prostě může dát krk.

Tisíce televizních diváků viděly první reportáž, kde starosta Vsetína Jiří Čunek, jako odpověď na to, jestli se nebojí mediální kampaně, která se proti němu spustí po vystěhování romských neplatičů, odpověděl - a teď pozor!: „Odstranil jsem jen vřed,“ a ukazoval při tom na zdevastovaný dům a nehorázný nepořádek kolem. Říkám pozor proto, že pokud opakované záběry této reportáže neukazovaly kam ruka a pohled kamery směřovaly, mohla jeho slova opravdu vyznět, že vředy společnosti jsou Romové. A hysterické reakce na sebe opravdu nenechaly dlouho čekat. Petr Pithart spustil jako první a reakce ostatních křesťanských demokratů, jak jinak, byla typicky nekřesťanská.

A tento vzorek naší lidumilné společnosti jako lavina s sebou strhával další a další protesty a z Čunka, než se stačil vzpamatovat, byl skoro zločinec. Skoro říkám proto, že nová kauza, která se okolo jeho osoby a nejasného půl miliónu „českých“, které si, jak tvrdí, uložil na účet z rodinných úspor, avšak shodou okolností hned poté, co jiná firma stejnou částku ze svého účtu vybrala, z něj možná zločince udělá. Možná, ale možná taky ne.Jen si tak člověk říká, kolik našich politiků by se dnes ocitlo na jeho místě, kdyby za jejich udáním stály ženy či milenky, které si na úplatek, a jeho oznámení policii, vzpomenou třeba až po pěti letech, teprve když byly zhrzeny.