Slunce již vstoupilo do astrologického znamení Skopce neboli Berana. Začínají se nalévat a rozvíjet pupeny listů a květů. Projevuje se touha po sebeuplatnění, která naplňuje nové živé bytosti.

Astrologie přisuzuje fázi Skopce planetu Mars, která je aktivní - buduje a prosazuje se. Mars kdysi býval pouze jen jarním božstvem odpovídajícím za růst v přírodě a teprve později se z něj stal bůh války. Měsíc březen v mnoha jazycích až do dnešních dnů nese jeho jméno (marec, März, mars).

foto / Unsplash

V období jarní rovnodennosti, kdy začíná kypět nový život, slavíme také Velikonoce. Samotný svátek byl převzat od židů a nazývají ho ,,Pesach“, což znamená Překročení (2. kniha Mojžíšova). Tento název připomíná událost popsanou v Bibli, kdy Bůh ,,přeskočil“ domy izraelské a vybral si daň na životech Egypťanů. Byla to desátá rána egyptská a jejím důsledkem bylo, že egyptský faraon následujícího dne nechal Mojžíše a jeho lid odejít.

V němčině se Velikonoce nazývají ,,Ostern“, což je odvozeno od starogermánské bohyně jara Ostary, jejíž jméno souvisí se slovem ,,Osten“, tedy „východ“ - a má tudíž co dělat s jitřní září. Podobně jako babylonská bohyně Ištar, římská bohyně Flora nebo egyptská Isis je i Ostara ztělesněním obnovujícího se rostlinného života.

Velikonoce skutečně náleží k velmi starobylým svátkům. Mohli bychom říci, že mají i svoji prehistorii, neboť Velikonoce jsou původně svátky semitských pastýřů, kteří na jaře obětovali ze svého stáda první mládě – beránka, jehňátko – a tato oběť měla těmto pastýřům zajistit ochranu před zlými silami. V přeneseném slova smyslu je beránkem sám Ježíš Nazaretský, který byl obětován pro spásu lidstva.

Taktéž tradiční velikonoční zajíček, jenž nosí vajíčka, je daleko starším symbolem. Zajíček již od antiky představuje plodnost. Například v Durynsku plní tuto funkci čáp. Ve Šlešvicku - Holštýnsku zase vajíčka přinášel kohout, který svým kokrháním probouzel slunce. Samotné vajíčko je symbolem klíčícího a obnovujícího se života a znovuzrození. Barvení vajíček zřejmě začalo v Persii a v Egyptě. Prvotně se prý vajíčka dekorovala červenou barvou. Možná je tato tradice ještě mnohem starší, o tom však nemáme žádné doklady...

I šlehání děvčat vrbovými proutky má svůj důvod, symbolicky se jim tak jejich prostřednictvím mělo předávat mládí, svěžest a ohebnost. Též mazanec a další velikonoční pečivo jsou velmi starým symbolem těchto jarních svátků. Jedná se také i o vzpomínku na pohanské obětiny. Například egyptské bohyni Isis se pekly koláče ve tvaru ženského přirození. Podobné koláčky se na některých místech stále ještě pečou i dnes.

napsal Petr Matura

zdroje: milujivelikonoce.cz, kulturio.cz, radimejak.cz, wikipedie.cz