Velký pátek, den ukřižování Ježíše Krista, je v katolické liturgii dnem hlubokého smutku, ale i dnem, kdy je třeba myslet na spásu. Mše se nekoná a bohoslužba je složena jen z čtení textu a zpěvu. Zároveň se uctíval svatý Kříž a později k nám Jezuité přinesli taky zvyk, že věřící rozjímali u Božího hrobu se sochou nebo obrazem Ježíše Krista a monstrancí zakrytou rouškou.

Lidé se na Velký Pátek ráno myli v potoce, aby se uchránili před nemocemi.

Podle lidové víry se tento den otvírala země, aby vydala své poklady. Tak ke starým hradům a skalám chodilo mnoho hledačů pokladu, kteří se měli orientovat podle různých znamení, například podle rozkvetlého kapradí.

V pátek se postěte od masa, nic si nepůjčujte, protože takové věci by vás mohly očarovat a neperte prádlo.

Foto / Freepik

Konec půstu a žehnání pokrmům

Bílou sobotou končí čtyřicetidenní půst. Jinak je tento den zasvěcen především přípravám domova na velké oslavy. O velikonoční neděli se pečou beránci, kteří se pak s ostatními pokrmy nechávají světit. Kromě beránka se do kostela nosily a někde stále ještě nosí vajíčka, chléb, mazanec a víno. Pokud k vám na Boží hod velikonoční přijde návštěva, neměli byste ji zapomenout alespoň kouskem ze svěcených pokrmů obdarovat. A na Velikonoční pondělí pak už jen očekávejte zástup koledníků.

Řehtačky a klapačky nahrazovaly zvuk zvonů

Velikonoční veselí dříve začínalo již čtvrteční večerní mší, kdy na každé vsi utichaly zvony, které prý odlétaly do Říma. Znovu se pak rozezněly až na Bílou sobotu a mezitím je nahrazoval hluk řehtaček a klapaček. Po vsích tak ráno, v poledne a navečer vyrážely skupinky především chlapců, kteří a obcházeli dům po domu a pronikavými zvuky informovali sousedy o klekání a poledni namísto zvonů. Za odměnu dostávali podobně jako při pondělní koledě vajíčka či něco dobrého na zub.

Hody, hody do provody, dejte vejce malovaný, … neexistuje snad žádný Čech, který by tuto notoricky známou koledu neznal. Zkusili jste se ale někdy zamyslet nad významem jednotlivých slov textu? Co je to ta „provoda“? Tak se dříve říkalo první neděli po Velikonocích. Do roku 1094 se totiž tyto svátky slavily po dobu osmi dnů. Od Božího hodu Velikonočního až do oné „Provody“ či chcete-li provodní neděle. Nyní je tak jasné, že původní smysl říkanky neměl nic společného s doprovázením, ale s časovým určení oslav.

Symboly mládí a nového života

Asi nejznámějším a nejdodržovanějším zvykem u nás je koleda s pomlázkou v ruce. Dříve bylo pondělní vyšlehávání spleteným vrbovým proutím a výslužka doménou výhradně chlapců, dnes už ale běžně potkáte i dívky, které si jdou vykoledovat něco dobrého. Stará tradice tvrdí, že proutí je symbolem mládí a vajíčka zase nového života. Muži tak ženy švihali, mrskali či chcete-li šupali pomlázkou, aby je omladili a dodali jim zdraví a krásu. Ženy jim za to na oplátku darovaly kraslice a malovaná vejce. Dnes už se při koledě kromě vajíček oplácí i sladkostmi nebo pokud jde o dospělého koledníka, sklenkou alkoholu.

napsala Hana Formánková

Zdroj: cs.wikipedia.org