Všemocná ruka trhu alias oblíbená ruka našeho předního ekonoma a současného prezidenta Václava Klause, která má vše vyřešit, ztrácí tváří v tvář honbě za ziskem svou moc. Z iluze, že konkurence představuje bič na podnikatele, který je žene k co nejlepší nabídce služeb a výrobků, mnohé zákazníky už vyléčila velmi špatná zkušenost.

Ono totiž existuje jedno zaklínadlo identifikující ziskové organizace - hlavním úkolem ziskové organizace je tvořit zisk, které se zvrhlo v honbu za mamonem jakýmikoliv dostupnými prostředky. A tak se boj o zákazníka proměnil v boj o zisk a zákazník se stal pouze prostředkem k získání mamonu. Jde především o to, jak z klienta vyždímat peníze. Neboli vygumovat mu reklamou mozek a udělat z něj tupého konzumenta, který spolkne každou nahozenu udičku a nakupuje bez rozmyslu, co mu prodejce strčí pod nos.

Všemocná ruka trhu se sápe po zisku bez ohledu na zájmy, zdraví a spokojenost zákazníka.

Přestože nedodržování správných měr a vah, či předražování bylo nepovolenou výsadou socialistického vlastnictví, neboť soukromník by si takové okrádání zákazníka nedovolil, nestačíme se dnes divit, co všechno si soukromí podnikatelé dovolí.

I dodržování hygienických předpisů se stává brzdou v tvorbě zisku, protože je finančně nákladné.

Aféra asijských restaurací, jejichž kuchyně vypadaly, jako by se v nich připravovala jídla pro prasata a ne pro lidi, představují jen jeden z mnoha nešvarů, na něž všemocná ruka trhu nedosáhne. Na trhu se objevují i výrobky ohrožující nejenom zdraví, ale někdy dokonce i život.

Konkurence podvodníka poctivosti a zodpovědnosti nenaučí, a proto se musí používat státní tolik nepopulární nástroje - kontroly hygieniků, ČOI i zásahy antimonopolního úřadu, protože i konkurenti se mohu domluvit na stejných cenách.

Dnes se už podnikatelská čest nenosí a obchodníci se reklamou předhání, kdo víc zákazníky zblbne a kdo na nich víc trhne. A tak všemocná ruce trhu sápající se po zisku se stává ve spolupráci s reklamou nebezpečnou zbraní na vymývání mozků. Už neplatí heslo: tam kde není poptávka, není nabídka, protože jde hlavně o to vnutit lidem bombastickou reklamou za pomoci psychologických triků své zboží. Stačí pár chytrých slovíček, vsadit např. na lidskou ješitnost, a říci budeš IN, nebo touhle značku kupují jen lepší lidé apod. Největší manipulační nebezpečí představuje reklama působící na podprahové vnímání, která je sice zakázaná, ale …! A tak zákazník často ani netuší, jak je podvědomě manipulován.

Všemocná ruka trhu zákazníka neochrání, protože ho považuje za kořisti, jíž se snaží vnutit své zboží. Takže o tom jaký háček zákazník spolkne rozhoduje z velké části reklama. A tak se zákazník stává loutkou ve hře o velké peníze.