Myslíte si, že má na vaši povahu vliv, v jakém pořadí jste se narodili? Zdá se, že vědci na tuto otázku našli odpověď. U prvního dítěte vše úzkostlivě hlídáte, vaříte mu zásadně vše z čerstvé zeleniny a nejlépe bio, dodržujte do puntíku vše, co jste si předem nastudovali, s příchodem druhého miminka začnete uctívat příkrmy ve skleničkách a vzhledem k úbytku času postupně slevujete ze všech předepsaných pokynů. Rozdíl mezi výchovou vašeho prvorozeného a jeho mladšího sourozence se samozřejmě promítne i na samotném chování dítěte. Tohle tvrzení zastávají vědci, kteří přišli s osobnostními rysy, které jsou příznačné pro nejmladší, prostřední a nejstarší děti.

foto / Pexels

Prvorozený 

Nejstarší ze sourozenců bývají extrovertnější, příjemnější a často i svědomitější. Přirození vůdci.

Pár výhod to má, přijít na svět jako první ze sourozenců. Protože prvních několik let života mají rodiče dost času věnovat mu plnou pozornost. S prvorozenými si rodiče víc čtou, stejně jako dovádějí a povídají. „Norská studie z roku 2007 ukázala, že prvorozené děti měly o dva až tři body vyšší IQ než jejich druhorození sourozenci,“ tvrdí autor knihy Narozen k rebélii Frank J. Sulloway.

Když se narodí sourozenci, prvorození mají tendenci stát se náhradními rodiči. Proto z nich příroda většinou udělala ochraňující a zodpovědné lidi už v dětství.

Pokud ale rodiče mají na svého prvorozeného přehnaně vysoká očekávání, změní to jeho povahu k horšímu. „Když dítě cítí, že by mohlo své rodiče zklamat, nebo se nemůže měřit s jejich očekáváními, změní se a upne svou pozornost jiným směrem. To potom změní i jeho povahové vlastnosti,“ vysvětluje psycholog Kevin Leman.

Prostřední  

"Přestože jsou prostřední děti lehce zanedbávané, v dlouhodobém hledisku z toho můžou těžit. Stávají se samostatnějšími, myslí mimo krabici, necítí tlak k přizpůsobení se, a především jsou empatičtější," tvrdí Katrin Schumann, autorka knihy The Secret Power of Middle Children.

Takové děti jsou trpělivé, důvtipné, mírotvorci, posedlé poctivostí, společenské a nekonfliktní.

Prostřední děti nemají práva nejstarších ani výsady nejmladších. Díky tomu jsou z nich odborníci na vyjednávání a kompromisy. Také víc inklinují k přátelům, o něž mají tendence se v těžkých chvílích opírat a jimž se svěřují. Není divu, pozornost rodičů je totiž často zaměřena na nejstarší nebo nejmladší dítě. „V případě, že nejstarší neplní svou roli, zaujmou jeho místo. To se stalo i v případě Donalda Trumpa. Ten má staršího bratra, který se ale jako prvorozený nechová, a tak si tuto roli Donald přivlastnil,“ tvrdí Catherine Salmonová, spoluautorka knihy Tajná síla prostředních dětí. A co když existuje několik „prostředních“ dětí? Každé dítě se snaží být odlišné od toho, které se narodilo před ním. Všechny si hledají svou vlastní cestu.

Nejmladší

Zatímco jejich dva sourozenci měli pevně nastavené hranice, nejmladší děti si dělají, co chtějí. To potvrzují i vědci, kteří tvrdí, že nejmladší děti jsou větší rebelové. Benjamínci se jednoduše nebojí riskovat, jsou nekonvenční, dobrodružní a považují za pohodovější či veselejší lidi než jsou jejich starší sourozenci. Mají svobodného ducha a více riskují. Při výchově nejmladšího dítěte už jsou rodiče méně opatrní, mají víc zkušeností než s prvním dítětem. Už vědí, které věci jsou důležité a které nikoliv. „Rodiče jsou mírnější, a tak nejmladší děti mají tendenci méně dodržovat pravidla, a přesto mají stále spoustu pozornosti,“ popisuje Salmonová.

Některým nejmladším se ale nelíbí, že je často neberou vážně. Díky tomu se mohou stát velmi zodpovědní stejně jako nejstarší, nebo společenští stejně jako prostřední.

Nicméně musíme zmínit, že pořadí, ve kterém se dítě narodilo, není samozřejmě jediným faktorem, který ovlivňuje jeho povahu. Naopak, podle vědců jen 23 procent žen a 15 procent mužů jsou takoví, jací by podle pořadí narození měli být. Vlivů na osobnost člověka je mnoho, ale pět z nich má význam pro každého.

Temperament

Genetika ovlivňuje psychický vývoj člověka nejvíc. Zhruba polovinu lidské osobnosti tvoří temperament, se kterým už přichází na svět. Tím pádem pořadí není úplně směrodatné. „Temperament může změnit důležitost toho, v jakém pořadí se dítě narodilo, nebo obrousit hrany jednotlivých vlastností. Například – na prvorozené jsou často kladeny velké nároky a rodiče od nich mnoho očekávají (synu, pocházíš z dlouhé řady politiků, takže ...) Jenomže když to potomek tak necítí, když mu to jeho temperament nedovolí, udělá vše pro to, aby se rodičovskému přání vzepřel,“ vysvětluje psycholožka Catherine Salmonová. Podle ní se pak rodičovské ambice přesunou na další dítě.

Pohlaví

„V rámci vztahů v rodině hraje pohlaví dítěte významný vliv,“ tvrdí psycholog Alan E. Stewart, který se právě významem pořadí při narození zabývá. Podle něj pohlaví u prvorozených nehraje takovou roli. Protože nemají soupeře, nemusí bojovat o svou identitu, pak je jedno, zda jde o chlapce či dívku. Ovšem u druhého dítěte je situace odlišná, to už si musí své místo vydobýt. A zde na pohlaví velmi záleží. Může se stát, že druhorozený zastíní staršího sourozence. „Pokud se však stane, že je v rodině jedno pohlaví upřednostňováno před druhým, naruší to přirozenou dynamiku vývoje,“ tvrdí Salmonová.

Výjimečnost

Pokud má dítě talent pro hru na klavír nebo je výborné ve sportu, většinou zabere místo prvorozeného bez ohledu na pořadí, ve kterém se narodilo. Pro ostatní sourozence to znamená se přizpůsobit. Tahle situace může nastat i v rodině, kde je jedno dítě postižené a potřebuje zvláštní péči, což může narušit dynamiku vztahů mezi sourozenci. Stejně tak prarodič žijící ve společné domácnosti může vztahy ovlivnit, zvlášť když jedno dítě před druhým protěžuje.

Fyzično

Starší děti si myslí, že mohou šéfovat těm mladším (a vlastně všem kolem), protože jsou větší. Pokud se nedohodnou, starší většinou uplatní svou sílu, což může vést mladší sourozence k tomu, že si vytvoří způsob, jak vyhrát jiným způsobem. Pokud je však mladší sourozenec silnější, je tato dynamika narušena.

Věkový rozdíl

„Čím menší je věkový rozdíl mezi sourozenci, tím větší konkurence tam je. Když jsou děti od sebe jen jeden až dva roky, a to zejména v případě, že jsou stejného pohlaví, je tu víc konfliktů. Navíc druhé dítě může první překonat, když bude lepší, rychlejší a silnější, což opět naruší dynamiku vztahů," říká Stewart. To ovšem neznamená, že si sourozenci k sobě nenajdou cestu, až budou starší. Tři až čtyři roky se zdá jako nejlepší věkový rozdíl, protože děti jsou podobného věku, ale mají prostor být samy sebou. Mnozí odborníci se shodují, že pěti a víceletý věkový rozdíl mezi dětmi funguje v rodině jako restartovací knoflík. Pak se k dalšímu narozenému dítěti chovají opět jako k prvorozenému.

Na závěr je dobré si říci, že je důležité „Snažit se vnímat každé dítě jako jedinečnou bytost, zasluhující si stejnou pozornost a péči, jaká se dostává ostatním potomkům v rodině. Je dobré umožnit každému dítěti realizovat se v něčem pro něj typickém a specifickém, aby mohlo vyniknout a zaujmout ostatní svým talentem nebo schopnostmi.“ radí psycholožka.

Máte své zkušenosti z vlastní rodiny? Máte více dětí a vidíte změny? Podělte se o to s námi.

 

napsala Gabriela Horáčková

zdroje:

https://www.lidovky.cz/orientace/veda/prvorozeny-a-benjaminek-jsou-ve-vyhode-sourozence-formuje-poradi-v-rodine.A160227_135737_ln_veda_ELE

https://www.marianne.cz/rodina-deti/prvorozeny-prostredni-nebo-nejmladsi-vedci-odhalili-jaky-je-rozdil-v-povaze-sourozencu

https://zeny.iprima.cz/domov-rodina/prvorozeny-prostredni-nebo-benjaminek-jak-poradi-narozeni-ovlivnuje-povahu-cloveka

https://mojebetynka.maminka.cz/clanek/jake-vyhody-mezi-sourozenci-ma-ten-prostredni