Krásné téma, ale co se za ním skrývá? Zřejmě by to měla být hravost, nápaditost, rozhled, zájem o nové, nepoznané, kreativní atd…to vše patří k mládí? Je to ale tak? Jak mladí cítí módu a zda vlastně vůbec nějakou mají? Ptáme se stylistky Gabriely Platilové.

ilustrační foto / Freepik

Asi začnu trochu ze široka. Máte doma pejska? Oblečkům pro ně jsme se dříve smáli. K dostání je jich tolik a ve velkém sortimentu, že by se dalo říci i móda pro psy?  Sháníte výbavičku pro miminko? Jaká radost při tak širokém výběru kojeneckých a batolecích soupraviček, potřeb a věciček je na trhu. Jen si připravit dostatek financí. Škoda jen, že nám to batole tak rychle vyroste a za svetřík, který byl za cenu svetru pro dospělého, vyroste za dva měsíce. Ale miminka i zvířecí mazlíčky milujeme, tak proč to nekoupit? Děláme si tím hlavně radost my, dospělí a výrobci mají kšeft. Protože pro miminka a zvířecí mazlíčky chceme jen to nejlepší, tak nešetříme.

Ovšem, znáte-li maminku školáka velikosti 120- 160 cm určitě s ní sdílíte velký problém. Tím je absolutní nedostatek a výběr módního oblečení pro školáky a puberťáky. Nedostatek velikostí, špatná kvalita materiálů, absolutní nesoulad v kolekcích a možností kombinace jakéhokoliv vrchního ošacení. Chybí velikosti, barvy, nápad, pestrost, kreativita. Ptáme se proč? Právě v dětech takto malých, kteří začínají navštěvovat kolektiv, školku a školu začíná vznikat styl na oblékání a vlastní pohled a názor na vkus. Většinou u holčiček, když jí maminka připraví něco, co ona nechce a pak ve školce vidíme kompromis. Oblékly jsme všecko. Džíny, na ně tylovou sukni a k tomu zimní bundu a kecky. Takže naprostá katastrofa. Hochům to bývá více méně jedno. Řekla bych, že chlapcům se tvoří osobní styl, až když začnou mít jasno, jakou cestou ve studiu se dají a pak v zaměstnání, co je potřeba k jejich oboru. Specifičtí jsou ajťáci, bankéři, právníci, hudebníci a třeba zelení aktivisté. Mladým chlapcům se první sako většinou obléká, bohužel až k maturitě, případně do tanečních. Je to správně? Vždyť celou základní školu nosí jen džíny, triko, mikinu, bundu a kecky. Viděli jste někdy15letého hocha, aby šel do školy v košili a kalhotách jiných než džíny a v keckách?

Bohužel, takto se oblékají i mladé dívky. Džíny, legíny, tričko, mikina a kecky jsou základem pro dnešní mladou módu. To je moc málo a je to vůbec správně?

 Nikdo se v kolektivu nesmí odlišovat, všichni musí mít podobný out fit. Mnohdy ani rodiče ve stylu oblékání svých dětí neuspějí? Ptám se proč?  Proč chodí děti do školy v otrhaných džínách s dírami, v teplácích, mikinách s pochybnými nápisy, lebkou nebo granátem a v teniskách? Myslíte, že je to o penězích? Není. Džíny seženete za přijatelnou cenu, tak i za značnou částku. O ceně toto rozhodně není. Je to o tom, že v dětském kolektivu se chováme jako stádo. Všechny ovce musí mít stejný kožich. Jakmile by někdo vybočoval, ostatní by ho mezi sebe nepřijaly, byl by jiný.

Zůstává mi rozum stát, když v létě nosí dívky do školy kraťasy, kde často vykukuje i to, co by nemělo, krátké topy skoro jako podprsenka s břichem a zády odhalenými, děravými džínami, apod. Kde jsou ty časy, kdy děvčata nosila sukně a šaty a balerínky či střevíčky.  V tanečních pak neumí v prvních lodičkách udělat ani krok a v šatech se ošívají, protože na ně nejsou zvyklé.

Kde je vlastně problém?

Mladí se v pubertě inspirují oblečením jejich idolů. Zejména v hudbě, zpěvácích, hercích a sportovcích. Když vidíme vystupovat v kraťasech zpěvačku, proč bych tak nemohla jít do školy, že? Když vidíme vystupovat z letadla sportovce v teplákách, no, vezmu si je do školy, taky tam budu jenom sedět…. Nejde o to, že tepláky jsou značkové a drahé, jde o to, že to jsou právě jen ty tepláky, a to je krajně nevhodný oděv o školy.

Zde je potřeba již od útlého věku dětem vysvětlit, že pracovní oděv zpěváka a sportovce je zkrátka jiný a do školy se chodí v tom, v čem i rodiče chodí do práce. Nedávno zaznělo v televizi, že zavádí etiketu ve škole jako předmět. Absolutně to schvaluji. Když základy oděvního vkusu nemají děti z domova, nebo když už si rodiče s pubertálními názory na oblečení svých potomků neví rady, měla by na pomoc přijít škola. Škola by měla brzdit nevkus u mladistvých a nastolit nějaký kompromisní řád. Džíny ano, ale bez děr a třásní, trička ano, ale do pasu ne s holým břichem, legíny a tepláky ano, ale na cvičení nikoliv do třídy apod…

Možná vás napadne cena oblečení pro mladé? Není o nic jiná, než u dospělých, jen je výběr sortimentu o dost horší. U dívek zamíříme do dámského XS a S, ale u chlapců je to opravdu potíž. Firmy netvoří kolekce pro mladé a zde je  opravdu velká díra na trhu. I kdybych chtěla módně a prakticky oblékat svého školáka, zkrátka v době, kdy tu určitou sezonní věc potřebuji, jí neseženu. A když se podíváme do značkových obchodů pro mladé, vidíme pouze jen ty mikiny, trička a džíny…

Dívky se daleko více zajímají o módu nežli chlapci. To je dáno odjakživa, ale vždy byly dívky dívkami a ženami. Dnes často splývají v monotónnosti chlapecké módy. Sukně a šaty, podpatky jako by byly tabu. Vymlouváme se na pohodlí.

Vlastně se ani nedivím. Sháněla jsem na dívku do 7 třídy komplet do divadla. Šaty, svetřík, kabát a punčocháče, kozačky tak, aby vše ladilo, tedy bylo kombinovatelné. Marně jsem sháněla, vyprodané velikosti, prakticky žádný výběr nebo divné barvy a vzory. Jen ty džíny a legíny měli všude. Pak samozřejmě těžko dítě módně oblékat, když prakticky není kde.

Chlapecká móda

Chlapeckých obchodů je ještě méně, než dámských.  Pro pány se v časopisech životního stylu více ukazují auta, zbraně, alkohol, občas parfémy. Oblečení, velmi málo. Ale že by se také muži nám ženám měli líbit? A domnívám se, že právě muži by se měli daleko více snažit a zajímat se o svou vizáž. To naprosto ve všech časopisech i internetu chybí, jaký outfit by měli mít muži, aby se nám ženám líbili. 90 % časopisů je zaměřeno na ženy. U mužů, jako by to vůbec nebylo potřeba. Proč mohou ženy a dívky do módního oblečení investovat tisíce a neustále se snažit být hezčí a atraktivnější, když naši muži se vlastně vůbec nesnaží. Nejvíce toto poznáte v zahraničí např. v Itálii, Francii. Naši muži postrádají šmrnc, často i vkus. Ten bývá spíše otázkou jejich ženy. Jak si svého muže obléká?

A poslední názor: Ženy by měly zůstat ženami, tedy aby nosily ženské oblečení šaty, podpatky eleganci a muži by měli zůstat muži.

 

zdroj: článek vznikl ve spolupráci se stylistkou Gabrielou Platilovou