Zlaté Hory jsou slezské město ležící na Zlatém potoce na severovýchodě okresu Jeseník při hranicích s Polskem. Zlaté Hory vznikly jako hornická osada na rýžovištích zlata, táhnoucích se podél potoků od Příčné hory až za polskou hranici. Připomenou nám města z filmů o Divokém západu, protože domy podél Zlatého potoka vytvořily náměstí dlouhé téměř jeden kilometr.

foto / Petr Matura

Najdeme zde například barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie. S historií okolního kraje, s kilometry zavalených starých dolů, kde se téměř tisíc let těžilo zlato, a s dramatickým průběhem čarodějnických procesů nás seznámí místní zlatohorské muzeum. Nad městem pak na Zámeckém vrchu s nadmořskou výškou 702 metrů najdeme pozůstatky hradu Edelštejn, o kousek dál leží vyhlídkové skalisko Výří skály a vyhledávané slezské poutní místo s kostelem Panny Marie Pomocné.

Původní jméno města bylo německé, a to Zuckmantel, v nejstarším písemném dokladu pak ve znění Cucmantel, což znamená „vyrvi plášť“. Pojmenování města mělo tedy původně velice pravděpodobně zejména varovnou funkci, protože tak upozorňovalo na místo častých přepadení v místních hlubokých lesích. V 15.–17. století se město nazývalo též Edelstadt, a to právě podle blízkého hradu Edelstein (německý název), jenž patrně založil český panovník právě za účelem ochrany blízkých zlatých dolů. Kdysi se jednalo o jeden z největších slezských hradů, ze kterého se však do dnešních dnů zachovaly skutečně jen malé zbytky zdiva. Dnešní české jméno města pochází až z období po druhé světové válce a vzniklo na základě někdejší místní těžby zlata.

Zdejší poměrně bohatá ložiska zlaté rudy byla objevena okolo roku 1220. Nacházela se blízko povrchu a umožňovala tak dobývání tohoto drahého kovu v povrchových, takzvaných „měkkých“ dolech. Rovněž také i z potoků, a to včetně říčky Bělé, bylo možné získávat zlato rýžováním. Dobývání místního zlata se dostalo také i do městského znaku Zlatých Hor.

Ze Zlatých Hor se můžeme po zelené turistické značce vydat na čtyři kilometry dlouhou trasu k malebné rozhledně na Biskupské kupě, ležící na česko-polské hranici. Při výstupu je však nutné počítat s převýšením asi 450 metrů. Tato rozhledna se dříve též nazývala Vyhlídka císaře Františka Josefa, německy Kaiser-Franz-Josef-Warte.

Jedná se o vůbec nejstarší rozhlednu v Jeseníkách a má rovněž také i velice zajímavou historii. V původní dřevěné vyhlídkové stavbě byla v roce 1890 zřízena první poštovna na území Moravy, kterou však bohužel poměrně brzy zcela poškodil silný vítr. Roku 1898 zde pak vyrostla 18 metrů vysoká kamenná rozhledna, a to ku příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. Z vyhlídkové terasy se nám nabízí pohled na rovinaté Polsko, město Zlaté Hory, hřebeny Hrubého Jeseníku s nejvyšší horou Pradědem i nedalekou rozhlednu Zlatý chlum. Ochoz je opatřen několika šipkami, směřujícími na význačné body.

napsal Petr Matura

zdroje: cs.wikipedia.org, zlatehory.cz, hrady.cz, mapy.cz