Kníže sv. Václav se narodil okolo roku 907, jako nejstarší syn knížete Vratislava I. a kněžny Drahomíry. Dostalo se mu výborného vzdělání na škole v Budči a pod vlivem své babičky sv. Ludmily se přiklonil ke křesťanství. Na knížecí stolec usedl pravděpodobně v roce 921, jako v pořadí čtvrtý historický kníže přemyslovského rodu.

foto / Pixabay

Zemřel rukou vlastního bratra

Dle legendy se zavázal platit německému králi Jindřichu I. Ptáčníkovi každoročně 120 volů a 500 hřiven stříbra. V těchto časech to však nebylo nic neobvyklého, jednalo se o takzvaný „tributum pacis“, poplatek za mír. Tak například k obdobnému závazku se v této době upsal vůči výbojným Maďarům, kteří pustošili západní Evropu, sám německý císař Jindřich I. Ptáčník a bavorský vévoda Arnulf. Právě s tímto poplatkem za mír zásadně nesouhlasil mladší bratr Václava, Boleslav. Dne 28. září roku 929, dnešní historici se spíše kloní k roku 935, Boleslav s několika dalšími muži pak zavraždil sv. Václava ve Staré Boleslavi.

Někdy okolo roku 973 bylo v Praze založeno biskupství. Nová diecéze potřebovala domácího světce a sv. Václav, který zahynul jako panovník a politik, se stává mučedníkem. Sv. Václav nebyl světcem ledajakým, vždyť byl vládnoucím knížetem, to znamená, že byl Bohem obdařen zvláštní milostí. V této době taky velmi vzrostla prestiž vládnoucího přemyslovského rodu a sv. Václav jako patron České země ochraňuje její panovníky a lid.

Přečtěte si také: Jak ve skutečnosti zemřel patron českých zemí, svatý Václav? Mnoho otázek zůstává nezodpovězeno

 

Sv. Václav a umění

V Praze na Václavském náměstí stoji naše bezpochyby nejznámější jezdecká socha sv. Václava od sochaře J. M. Myslbeka, z roku 1913. Socha sv. Václava je obklopena dalšími čtyřmi sochami českých světic a světců, sv. Ludmilou, sv. Anežkou českou, sv. Vojtěchem a sv. Prokopem. V areálu Pražského hradu stojí katedrála sv. Víta, sv. Vojtěcha a sv. Václava, ve které byli korunováni čeští králové a královny. Tato katedrála patří k nejnavštěvovanějším památkám v naší zemi. V chrámu se taky nachází bohatě zdobena svatováclavská kaple, ve které jsou uloženy ostatky, včetně lebky, sv. Václava. Z kaple je přístup do korunovační komory, kde se nacházejí české korunovační klenoty, a mezi nimi je i nádherná Svatováclavská koruna.

Václavovo jméno pojilo generace a vytvářelo pocit sounáležitosti s vlastí. V těžkých dobách za válek a hladomorů, byl sv. Václav symbolem národa, a taky dnes je neodmyslitelně spojován s více než tisíciletou historií českého státu.

Sv. Václav je patronem České země a patronem šlechty, kněží a vinařů a svátek má 28. září. Jméno Václav je staré, ale stále velmi oblíbené jméno slovanského původu a znamená více slavný, slavnější.

Sv. Václav v lidové pranostice

• Na svatého Václava pěkný den – přijde pohodlný podzimek.
• Svatováclavské časy přinesou pěkné počasí.
• Na svatého Václava bývá bláta záplava.
• Svatý Václav praví, pusťte krávy do otavy.
• Svatý Václav vyhání sedláky z polí.
• Na svatého Václava mráz nastává.
• Svatý Václav v slunci záři – sklizeň řepy se vydaří.
• Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
• Přijde Václav, kamna připrav.
• Na svatého Václava každá pláňka dozrává.
• Po svatým Václavu beranici na hlavu.

 

napsal Jiří Glet

zdroj: Jiří Glet, databook.cz/glet-jiri, ceskezvyky.cz