Nikdy jsme si nežili na vysoké noze, to ne. Ale na druhou stranu jsme ani nijak nestrádali. I přesto, že máme tři děti a nikdy jsme nebyli na příklad na dovolené, nic nám nechybělo. Na potřeby rodiny se peníze našly vždy a velké finanční problémy se nás v žádné době netýkaly. Teď, když už jsou děti dospělé a samostatné, měli bychom na tom být logicky finančně lépe. Opak je však pravdou, protože můj muž absolutně ignoruje to, co se v dnešní době děje a rozhazuje peníze plnými hrstmi.

ilustrační foto / Freepik

Můj manžel je již delší domu na invalidním důchodě. Žádnou závratnou částku tedy nepobírá. Já ještě normálně pracuju a svou práci prodavačky mám ráda. Měla jsem velké štěstí na vedení, které mě platí vždy včas a práce mě celé ty roky moc baví. Když tak doma dáme dohromady naše dva obnosy, nějakou tu korunu to samozřejmě dá. Pořád je to ale jen plat obyčejné prodavačky plus důchod manžela, takže na vyskakování to není a při dnešních cenách nám zbývá méně, než tomu bylo třeba před pár lety. Můj manžel to však vůbec nebere na vědomí a rozhazuje, jako by se nechumelilo.

Já jsem na nervy z cen energií, pokouší se o mě panika, když si představím, jak na tom s placením výdajů budeme, ale on si klidně za několik tisíc koupí nářadí. Celý život o nářadí okem ani nezavadil, ale teď si ho musel nutně pořídit. Totéž nový počítač nebo neustále opravy a zbytečnosti kolem auta. To, co dřív počkalo i rok a normálně jsme jezdili, se teď musí opravovat a vylepšovat hned. Speciální autokosmetika, speciální kontrola toho a toho, specializovaný servis, atd. Jakoby to můj muž dělal všechno naschvál a tohle byl jeho způsob, jak s dnešní drahotou demonstrativně bojovat. Že mě pak nezůstává ani na přilepšenou pro děti, jej už samozřejmě nezajímá. Zatím nemáme vnoučata, tak to člověk sám za sebe nějak oželí, ale až je jednou budeme mít, nebudeme patřit k těm prarodičům, kteří vnoučatům mohou finančně sem tam vypomoct. To mě velice trápí a mrzí.

Nejhorší na tom všem je, že s manželem se o tom vůbec nedá bavit. Vždy to skončí hádkou a práskáním dveřmi. Když manžela slušně poprosím, aby se trochu zklidnil a laskavě vzal na vědomí, že se doba změnila a ceny rostou, směje se mi. Prý jsem se nechala zmanipulovat médii a skočila jsem na umělý problém. Nic se dle jeho názoru neděje a žádné peníze nám neubyly. Já jsem ale ta, která chodí nakupovat, a vidím, že to, co jsme si mohli dovolit koupit dříve, už dnes nemůžeme. Můj manžel si ale dál bude trvat na svém, dál bude dělat naschvály a s tím svým paličatým rozhazováním nás za chvíli přivede na mizinu.

Marie, 55 let

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Jména osob byla na její žádost pozměněna. korektura textu Bára Klímová. Pokud se chcete i Vy podělit se svým příběhem, napište nám do redakce na bara.klimova@babinet.cz.