Za panování krále Karla došlo k velké prosperitě českých zemí. K českým zemím byla připojena Dolní Lužice, Braniborsko a Horní Falc. Králi plynuly každoročně velmi slušné příjmy z četných královských měst, hradů a dalších statků. Taky ze stříbrné pokladnice Evropy, jak byly nazývány kutnohorské doly, měl král rovněž slušné zisky. Vždyť v té době se v kutnohorských dolech každoročně vytěžilo okolo 20 tisíc kg stříbra. Od roku 1300 byly raženy stříbrné pražské groše, a byla to „pořádně tvrdá měna.“ Pražské groše byly vítány po celé Evropě a razily se dlouhých 247 let, až do roku 1547. Drobnější stříbrnou mincí byl parvus a dvanáct pardusů mělo hodnotu jednoho pražského groše. Nádeník na stavbě si vydělal 1 groš denně a z tohoto přijmu dokázal sice skromně, ale přece uživit svou rodinu. Výdělek zednického mistra pak činil 2 – 3 groše denně.
foto / Public domain, via Wikimedia Commons
Král Karel IV. velkou část svých zisků věnoval právě na zvelebení české země. Již v březnu roku 1348 zakládá Nové Město pražské a po uskutečnění tohoto velkolepého projektu se Praha stala jedním z největších měst tehdejší Evropy. V dubnu téhož roku Karel zakládá Pražskou univerzitu, později známou pod pojmem Karlova univerzita. Byla to první univerzita se střední Evropě, první univerzita severně od Alp a východně od Paříže. Měla celkem čtyři fakulty, artistickou, čili svobodných umění, obdoba dnešní filozofické fakulty, právnickou fakultu, fakultu medicínskou a teologickou.
Je zřejmé, že části říšské šlechty se sláva, moc a bohatství římského a českého krále Karla IV. příliš nelíbila. Tato šlechta pak zvolila v lednu roku 1349 za římského vzdorokrále celkem bezvýznamného říšského šlechtice Günthera ze Schwarzburku. Tohoto římského vzdorokrále podporovali méně významní šlechtici. Pouze rýnský falckrabě Rudolf, který vzdorokrále podporoval, patřil k výkvětu říšské šlechty. To bylo na pováženou. Rudolf byl mocným panovníkem se silným vojskem. Otec vlasti byl však starý lišák. Navrhl falckraběti Rudolfovi, že si vezme za ženu jeho dceru Annu Falckou. Rudolf s tímto návrhem souhlasil a přešel do Karlova tábora, čímž značně oslabil opozici. Günther ze Schwarzburku pak zemřel v létě roku 1349.
Anna Falcká byla krásná dvacetiletá dívka a její královská svatba s Karlem se konala v březnu roku 1349. V červenci roku 1349 byla v Cáchách korunována na římskou královnu a v listopadu téhož roku téhož roku byla ve svatovítském chrámu korunována na královnu českou.
Karel v roce 1350 prodělal těžkou nemoc, několik měsíců byl upoután na lůžko. Má se za to, že to byl pravděpodobně úraz páteře, snad po pádu z koně? Když se uzdravil, nebyl už takový elegán jako dříve, měl shrbenou postavu a vychýlenou hlavu. Takto byl ve svém středním věku ostatně často zobrazován. V roce 1350 se královským manželům narodil syn Václav, který se měl stát dědicem koruny české. Chlapec se však nedožil ani dvou let.
S Annou Falckou žil Karel pouhé čtyři roky. V únoru roku 1353 česká královna
Anna Falcká zemřela, bylo ji pouhých 23 let. Král Karel IV. opět dlouho vdovcem nezůstal a již za tři měsíce se znovu oženil, tentokrát s Annou Svidnickou.
Napsal Jiří Glet
zdroj:
Jiří Glet, databook.cz/glet-jiri
Přečtěte si také:
Blanka z Valois, bledá kráska s dobrým srdcem. První ženu Karla IV. miloval král i poddaní
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.