Vyladěné fotky ze zahraničních resortů, sportovní a rodinné aktivity zalité sluncem, večírky, ale i návštěvy restaurací nebo nákupy. Sociální sítě nás nepřetržitě zahrnují útržky ze života nejen našich přátel, ale i lidí, které třeba vlastně ani neznáme. A dříve či později mohou v řadě z nás začít probouzet pocit, že ostatní žijí lépe, více naplno, a že o něco přicházíme. „Řada lidí na sociálních sítích sdílí pouze pozitivní momenty ze svého života a mnohdy ještě v podobě, která je od každodenní reality na hony vzdálená. Vystavujeme-li se této fiktivní realitě často, přirozeně se s ní začínáme srovnávat,“ říká k tématu terapeutka Zuzana Steigerwaldová.

foto / Freepik

Co je FOMO a jak se projevuje  

Stav, kdy začínáme pociťovat úzkost či obavu z toho, že nezažíváme to, co ostatní, má svůj specifický termín, na který už jste možná narazili. Anglická zkratka FOMO znamená „fear of missing out“, doslova tedy strach z toho, že o něco přicházíme. Nejde přitom o konkrétní diagnózu, jako spíše o syndrom, který ovšem může mít z dlouhodobého hlediska velmi nepříjemné projevy – úzkosti, špatnou náladu, pocity méněcennosti, ale i poruchy spánku, únavu či stres. A to naší psychice rozhodně nepřidá.    

Syndrom FOMO se nevztahuje pouze na sociální sítě, je ale pravděpodobné, že pokud na nich trávíte hodně času, jste jím výrazně ohroženi. Nedávný průzkum AMI Digital ukázal, že Češi jsou na sítích průměrně 147 minut denně – tedy skoro dvě a půl hodiny. A více než dvě hodiny sledování videí a fotek ze života ostatních už nás velmi snadno ovlivní.

„Syndrom FOMO se může projevovat různě – nejprve tím, že neustále kontrolujeme notifikace na telefonu a čekáme, kdy nám někdo napíše nebo zareaguje na náš příspěvek. Mnohdy se také zapojujeme do aktivit, které vzhledem ke svému pracovnímu či osobnímu vytížení nemáme šanci zvládnout nebo se s nimi ani vnitřně ztotožnit. Neptáme se sami sebe, zda bychom si je vybrali. Odpojení se od svých potřeb a možností vede k přetížení,“ doplňuje Steigerwaldová.     

Není nutné smazat účty  

Sociální sítě nejsou samy o sobě ničím škodlivým – umožňují nám kontakt s blízkými, můžeme pomocí nich udržovat svoje koníčky nebo relaxovat. „Spousta z nás hledá na sítích inspiraci, propojuje se s lidmi stejně založenými nebo je využívá k vlastnímu seberozvoji, ať už profesnímu nebo osobnímu,“ říká Steigerwaldová. Abychom se ale nedostali do FOMO spirály, je třeba dodržovat základní pravidla.   

• Všeho s mírou: Nainstalujte si aplikaci, která vám bude čas na sítích měřit. Možná vás překvapí, že na nich trávíte mnohem více času, než jste mysleli a než chcete. Zkuste tento čas postupně zredukovat a nahradit jinou aktivitou. Pravidelně si udělejte čas na digitální detox, dobře tak poznáte, jak na tom s nutkavou potřebou být stále on-line opravdu jste.

• Nesledujte všechno a všechny: Zbavte se pocitu, že musíte mít přehled o všem – nikdy se vám to nepodaří a povrchní projíždění stovek účtů ve vás postupně vyvolá spíš úzkosti a stres. Pročistěte účty, které sledujete, a zaměřte se jen na kamarády a své blízké. Dle Steigerwaldové může totiž neustálé porovnávání vést až k narušení vlastní sebehodnoty, frustraci, ztrátě smyslu a celkové prázdnotě.

• Sdílejte s rozmyslem: Sociální sítě mohou být skvělým zdrojem podpory, ale také vás mohou rychle stáhnout dolů. Nesnažte se sdílet každý detail ze svého života a čekat, až vám ho někdo virtuálně ohodnotí. Založte si svůj osobní deník, kam si své všední i výjimečné zážitky budete zapisovat a vkládat fotografie. Ocenění a radost hledejte hlavně v sobě a svých prožitcích. Nebojte se k nim vracet.

• Rozšiřte své sociální vazby offline: Pěstujte aktivní sociální život mimo on-line prostředí. Zapojujte se do skupin a aktivit, které vás opravdu zajímají a budujte vztahy ve skutečném světe.

• Zaměřte se na své cíle a hodnoty: Ptejte se sami sebe, co je pro vás důležité a co vám dává smysl. Směřujte svá rozhodnutí k sobě a ne k tomu, co by na to řekli druzí. Vědomě v sobě podporujte odvahu být jedineční.

• Sebedůvěra: Pracujte na posilování sebedůvěry a sebeúcty. Budete-li věřit ve své schopnosti a hodnotu, budete méně náchylní k pocitům FOMO. 
• Mějte respekt: Nezapomínejte, že internet je dobrý sluha, ale zlý pán. Ovládne-li nás, zmocní se nás závislost a ztratíme sami sebe.

Když je z toho problém  

Jak poznat, že nám on-line život tak trochu přerůstá přes hlavu? Syndrom FOMO se může projevit poruchami soustředění a spánku, problémy s výkonem v práci či ve škole, únavou, vyčerpáním či bolestmi hlavy. Začarovaný kruh úzkostných stavů, ve kterém budeme dlouhodobě, pak může vést až k vyhoření a psychickým poruchám či onemocněním, včetně depresí. U dětí a dospívajících, kteří tráví na sítích hodiny denně, může mít srovnávání za následek problémy se sebepřijetím, úzkosti a následné psychické obtíže. Obdobné situace je vhodné včas řešit s odborníkem.  

„Nezřídka se stává, že klienti na terapii přicházejí s pocity ztráty smyslu života i vlastní hodnoty. Zprvu nejsou schopni přiřadit své symptomy právě této problematice, jejich původ tak většinou odhalíme až po delší spolupráci. Obecně bychom měli zpozornit už v okamžiku, kdy je pro nás důležitější fotka než zážitek, lajk než radost ze zachyceného okamžiku, hodnocení druhých než vlastní pocit. Pokud se snažíme podřídit život trendu a zapomínáme na sebe, své hranice i možnosti, pak ztrácíme autenticitu a svobodu, které jsou pro duševní zdraví nezbytné,“ uzavírá Steigerwaldová.

 

zdroj: terapeutka Zuzana Steigerwaldová, online platforma Hedepy.