Příjemné letní měsíce přímo vybízejí k pobytu a pohybu na čerstvém vzduchu, což má nepochybně pozitivní vliv zdraví. Správná fyzická aktivita také podporuje proces uzdravování. Jak radí vedoucí lékařka MUDr. Zornitza Petrova Markantová, měli by všichni senioři využít letního období k aktivnějšímu životnímu stylu a upevnit si tak své zdraví.

foto / Freepik

„Konec pohybu je začátek smrti. To je základní axiom, který zdůrazňují především bojové sporty. Je to univerzální biologické pravidlo, na které je potřeba pamatovat a snažit se hýbat až do úplného konce, kdy už tělo není biologicky schopno pohybu,“ říká na úvod vedoucí lékařka oddělení následné péče Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice MUDr. Zornitsa Petrova Markantová a upozorňuje na fakt, že syndrom imobility vzniká u seniorů velmi rychle. „Proces je u nich podstatně rychlejší než u dětí a dospělých. Během tří dnů bez pohybu se jinak samostatný senior stává imobilní, tzn. nepohyblivý mimo lůžko,“ říká lékařka s tím, že celkové zchátrání organismu staršího člověka je obvykle spojeno s náhlým nástupem závažného onemocnění či s úrazem.

Pro udržení dobrého zdraví proto lékařka seniorům doporučuje zůstat co nejvíce a nejdéle aktivní, tím zlepší kvalitu svého života a prodlouží aktivní věk o celé roky. Aktivní životní styl přináší totiž celou řadu benefitů, především zpomaluje proces řídnutí kostí a přispívá k udržení svalové hmoty a síly. „Zdravé kosti a svaly jsou nezbytné i k tak samozřejmým úkonům jako zajít si na toaletu, učesat se nebo se najíst. Pohyb má dále pozitivní vliv na správné fungování vnitřních orgánů, které se při něm navzájem masírují, a tím se stimulují ke své funkci. Pokud někdo přestane chodit, přijdou na řádu často známé problémy jako je zácpa, nadýmání, krátký dech, ale také bolesti svalů a kloubů i při klidovém režimu.   A navíc dojde k povolení břišní stěny, což dále zhoršuje výše popsaných obtíží,“ upozorňuje MUDr. Zornitsa Petrova Markantová a na léto seniorům doporučuje především chůzi.

„Kdo má možnost chodit po trávníku, je bosá chůze vůbec to nejlepší pro zdraví, protože dochází k aktivaci receptorů na nohou a systému čití v těle, který pomáhá udržovat vzpřímenou pozici. Stimuluje se imunitní systém, a to především chodíme-li v ranní rose,“ radí lékařka s tím, že s aktivitou mohou lidé začít v malých dávkách a postupně. Na začátek stačí minuta denně.  Chodidlo, které je mimořádně bohaté na čidla tlaku velmi intenzivně zpracuje impulsy z nerovného povrchu trávníku, které se posílí blahodárnými účinky rosy.

Tyto principy uplatňují na oddělení následné péče také v rámci léčebného režimu svých pacientů, a pokud to počasí dovolí, tráví pacienti čas v rámci rehabilitačních a ošetřovatelských aktivit venku v nemocniční předzahrádce. „Zde musí jednak dojít, takže mají fyzickou zátěž, a dále pak na čerstvém vzduchu podnikají další aktivity,“ říká MUDr. Markantová. 

„Po propuštění do domácí péče bývají rodinní příslušníci hyperprotektivní, obzvláště děti chtějí mít své rodiče jako v bavlnce, ale takový přístup může být naopak kontraproduktivní a může vést ke ztrátě soběstačnosti. Vždycky radím být trpělivý, nevadí, že senior vstává z postele několik minut, důležité je, že to zvládne sám,“ míní MUDr. Zornitsa Petrova Markantová a na otázku, zda jsou i situace, kdy by lidé naopak neměli své blízké nutit k aktivitám odpovídá: „Jedná se o pacienty v terminálním stádiu onemocnění, kterým bychom měli opravdu vyjít vstříc v jejich přáních a potřebách, aby poslední dny a týdny byli co nejspokojenější. Dále se jedná o případy těžké demence, neboť k fyzioterapii je nutné se umět navzájem domluvit. A v posledním případě jde o pacienty s fyzickým omezením, například těžkou artrózou, u nichž je nutné tato omezení respektovat a dělat to, co zdravotní stav umožňuje.“

zdroj: vedoucí lékařka MUDr. Zornitsa Petrova Markantová z oddělení následné péče Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice