V České republice se téměř nenajdou oblasti, která by byla pro klíšťata vyloženě nehostinná. Přisát se na vás mohou nejen v lese, na horách, ale také na zahradě nebo v městském parku. Jejich počet v těsném okolí člověka pomalu stoupá nejen proto, že klíšťata rozšiřují „své území“ i do vyšších nadmořských výšek, ale také kvůli zvyšování počtu volně žijících zvířat v určitých oblastech a zarůstání nevyužívaných pozemků v blízkosti měst.

foto / Depositphotos

Klíšťata potřebují ke svému životu tři věci, a to vlhko, teplo a dostatek vhodných hostitelů. Je proto přirozené, že se nejčastěji vyskytují v místech, kde najdou vše výše uvedené, což je mimo jiné i naše země.

Území klíšťat se mění podle podmínek

Veliký vliv má i lokální přemnožení různých drobných hlodavců, kteří slouží jako perfektní hostitel. Toto všechno může i za to, proč je v některých krajích počet lidí nakažených klíšťovou encefalitidou nebo lymskou boreliózou standardně konstantní a jinde se i meziročně výrazně mění. „Počet nových případů onemocnění přenášených klíšťaty je výsledkem několika proměnných, které se doplňují, zesilují nebo naopak působí proti sobě. Svou roli hraje množství klíšťat, které závisí na vhodných životních podmínkách, dále počet klíšťat nakažených klíšťovou encefalitidou, ale také míra jejich kontaktu s lidmi,“ uvádí parazitolog doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D. z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK.  

Vlhko a teplo tak akorát

Ideální den pro klíště je stejný jako pro většinu lidí: Teplý, ne příliš horký, bez deště, kdy je ale ve vzduchu dostatečná vlhkost díky rose, blízkosti vody nebo předchozím srážkám. Proto jsou klíšťata nejaktivnější na jaře. Ve zbytku roku velice záleží na aktuálním počasí. Během suchého horkého léta se klíšťata schovají, ale jakmile budou v letních měsících panovat nižší teploty nebo dost srážek, zase vylezou. A dokud bude vlhko a teplota nad 5 °C, budou parazitovat na hostitelích. Vlhkost „tak akorát“, bez častých intenzivních srážek a bouřek, je také příčinou, proč jsou pro klíšťata obecná podmínky v Česku vhodnější než například v klimaticky sušší jižní Evropě. Právě kvůli vlhkosti se klíšťata často vyskytují na okraji lesů, v houštinách, křovinách a loukách s vysokou trávou a bylinami, které vlhkost dostatečně zadržují. „Přirozená vlhkost je vyšší dopoledne, proto jsou i v tuto dobu klíšťata aktivnější,“ pokračuje doc. Votýpka.

Před klíšťaty je třeba se chránit očkováním

Důvodem, proč se mít před klíšťaty na pozoru, je skutečnost, že klíšťata přenáší závažná onemocnění, především lymskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Zatímco u lymské boreliózy hrozí člověku nákaza, pokud je klíště přisáté cca den, u klíšťové encefalitidy je to už po dvou hodinách.

Klíšťová encefalitida je onemocnění, proti kterému je běžně k dispozici očkování pro dospělé i děti od jednoho roku. V případě očkování je velmi důležité dodržovat doporučené očkovací schéma, tedy intervaly mezi jednotlivými dávkami, a to jak v případě základního či zkráceného očkování, tak přeočkování po 3, nebo 5 letech. Schéma je totiž navržené tak, aby zajistilo dostatečné množství protilátek proti původci onemocnění. U klíšťové encefalitidy přichází ochrana 14 dní po 2. dávce. Ta se při běžném schématu „mimo sezonu“ klíšťat podává 1 až 3 měsíce po první dávce, v případě zrychleného očkování pak už po 14 dnech.