Staroměstská exekuce (známá také jako „poprava 27 českých pánů“) ze dne 21. června 1621 byla hromadná poprava dvaceti sedmi vůdců stavovského povstání (tří pánů, sedmi rytířů, 17 měšťanů) na Staroměstském náměstí v Praze. Byla krutou tečkou za vítězstvím katolíků nad protestanty, Habsburků nad českou šlechtou a Rakouska nad Německem a za událostmi, které začaly třetí pražskou defenestrací 23. května 1618 a skončily 8. listopadu 1620 porážkou stavovských armád v bitvě na Bílé hoře u Prahy. Na Staroměstském náměstí vyrostlo i hlediště, ze kterého exekuci přihlíželi diváci, většinou z řad císařských soudců a úředníků.

Staroměstská exekuce, kresba dle staršího dřevorytu, 19. století: foto se svolením NK Praha

Exekuce měla být šokujícím a hrozivým představením, které mělo dokázat tehdejší Evropě, že Habsburkové se nenechají zastrašit stavovským povstáním a žádná protestantská vzpoura nemůže ohrozit jejich autoritu. Tento akt ve svém důsledku upevnil vládu Habsburků na českém trůně a odradil potenciální opozici od jakékoli formy odboje.

Proces prý začal v pět hodin ráno. Uzavřeny byly i brány města a císařské vojsko pod vedením generála Albrechta z Valdštejna obsadilo náměstí, ovšem zasáhnout nemuselo, neboť popravy probíhaly až překvapivě klidně.

Bylo postaveno rozsáhlé lešení, potažené černým suknem. Popravčím byl ustanoven kat Jan Mydlář, který měl připraveny čtyři meče. Popravy trvaly od páté hodiny ranní do deseti hodin a odsouzenci přicházeli na pódium podle rodu, důstojenství a věku. Někteří odsouzení nejprve přišli o pravou ruku a poté o hlavu, jiní o hlavu a potom o ruku. Poprava na Staroměstském náměstí byla ssi nejznámější Mydlářovou popravou. Mydlář prý během ní otupil všechny čtyři ostré meče. 

Známému Janu Jesseniovi vytrhl zaživa jazyk, protože zhřešil proti panovníkovi svými slovy,  poté uťal hlavu, nakonec bylo jeho tělo rozčtvrceno a vpleteno do kola. Jaký to asi musel být pro Mydláře pocit, když Jessenius měl být dokonce jeho přítelem? Mydlář se stal jeho dodavatelem mrtvol, které lékař používal ke studiím anatomie. V roce 1600 se dokonce Jesseniovy pitvy účastnil i sám Mydlář. Byla to první veřejná pitva s výkladem.

K Jesseniovi se rovněž váže známá legenda. Jednou prý Mydláře navštívil s prosbou, aby mohl být přítomen popravě stětím. Při jejich setkání se však stala zvláštní věc. Když Jessenius vstoupil do katova domu, výrazně se pohnul meč, kterým Mydlář stínal hlavy. To předznamenávalo, že dotyčný člověk zemře na popravišti mečem. Jan Jessenius se tomu smál a řekl, že se jedná pouze o hloupou pověru. Bohužel se však tato hrozba vyplnila, navíc dokonce rukou přítele...

Místo popravy a smutný konec stavovského povstání připomínají dlažební kostky (27 křížů na dlažbě), které vyznačují prostor, kde stálo popraviště.

 

zdroj:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ján_Jesenský

https://www.vitalia.cz/clanky/lekar-jan-jessenius-osud/