Romantická, obdivovaná, zatracovaná, malebná, nebezpečná, vlídná, čarovná, zlá... Na jednu řeku až dost přízvisek, ale všechna jsou pravdivá. Taková je Sázava, „zlatá“ řeka, jak ji kvůli jejímu zabarvení překřtili vodáci a trampové. Krásu malebných meandrů, zalesněných úbočí, strmých skal a dravých peřejí objevili už před stovkou let. A ani za tu dobu neztratila nic ze svého kouzla. Je jako nekonečný příběh –„přečtete“ si první kapitolu a už se těšíte na další. A řeka Sázava, která dala jméno malebnému Posázaví, umí vyprávět. Přijeďte si ji poslechnout!
foto / David Shakhar
Zaposlouchejte se třeba do vyprávění o životě a době českého krále a římského císaře Karla IV. nebo o lovecké vášni následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este. Jen při osobní návštěvě pochopíte, čím zdejší krajina učarovala malířům Janu Zrzavému a Františku Ženíškovi, spisovateli Jaroslavu Haškovi nebo hudebnímu skladateli Josefu Sukovi.
Zaposlouchejte se do příběhu majestátního kamenného hradu Český Šternberk, který dokázal ve své více než sedmisetleté historii s úspěchem odolávat útokům nájezdníků. Jen v roce 1467 ho dobylo královské vojsko Jiříka z Poděbrad. Možná i proto vznikla nedaleko hradu tzv. hladomorna, předsunutá bašta, která byla součástí důmyslného opevňovacího systému. Vyprávět by mohly i komnaty ukryté za masivními zdmi šlechtického sídla. Zajímalo by vás, jak na stěně pracovny vznikal obrazový rodokmen Sternbergů s portréty 63 šlechticů? Nebo jak Jiří Sternberg vytvořil ojedinělou sbírku dobových mědirytin s námětem třicetileté války, která je s 545 grafickými listy jednou z největších kolekcí svého druhu v Evropě?
Vlny řeky vás zanesou i k Sázavskému klášteru, který podle legendy nechal založit přemyslovský kníže Oldřich jako důkaz úcty k poutníkovi Prokopovi, s nímž se setkal při svém bloudění sázavskými lesy. Prokop mu nejen ukázal cestu ven, ale překvapil ho svou šlechetností a vzděláním. Prokop, který se stal prvním opatem nového kláštera, byl v roce 1204 jako první český světec svatořečený Římem. Ve své tisícileté historii neměl Sázavský klášter vždy na růžích ustláno – zažil vzestupy i pády. Krátce po Prokopově smrti byli slovanští mniši vyhnáni ze země, brzy se ale vrátili zpět. Zájem o sv. Prokopa neutichl ani poté, co císař Josef II. v roce 1785 nechal kláštery zrušit. Svatoprokopská legenda žila dál v dílech literátů, badatelů, historiků, archeologů… A dotváří nezaměnitelnou atmosféru místa úzce spojeného s dějinami české země až do současnosti. Právem mu proto náleží titul národní kulturní památka.
Na dohled od kláštera stojí bývalá sklářská huť František. Postavil ji v roce 1882 Josef Kavalír a dal jí jméno po svém otci. Osud huti zpečetilo o 100 let později otevření nových sázavských sklářských provozů a hal. Její význam klesal a pomalu chátrala. Poprvé se jí zablýsklo na lepší časy v roce 2010, kdy byla zapsána na seznam kulturního dědictví ČR. Podruhé při ní stálo štěstí, když si její záchranu vzala za své Nadace Josefa Viewegha Sklářská huť František. Letos v červnu v ní otevře Centrum sklářského umění. V autentickém prostředí návštěvníkům poskytne nevšední svědectví o důvtipu, vynalézavosti a zručnosti sklářů. Třeba prostřednictvím unikátní sbírky děl, která vytvořili sklářští tvůrci na mezinárodních sympoziích v Novém Boru. Umělci křehké krásy nechají nahlédnout i pod pokličku svého řemesla, a to prostřednictvím tvůrčích pobytů, diskusí, přednášek a konferencí.
Pár kilometrů po proudu řeky Sázavy otevírá další kapitolu vyprávění Vojenské technické muzeum Lešany. Je místem, kde se z malých kluků stávají velcí chlapi a z jejich otců a dědů nostalgičtí pamětníci. Za jejich proměnou je pomyslný výlet do historie nejen československé armádní techniky. Zavede je do kasáren Rakousko-Uherska, Protektorátu Čechy a Morava, na bojiště severní Afriky, na východní frontu druhé světové války i do normalizačního Československa. Lešanské muzeum je nejmladší součástí Vojenského historického ústavu Praha. Jedinečná expozice zachycuje v chronologické zkratce nejdůležitější historické události československé armády od roku 1918 do roku 1962. Snaží se ukázat technický um několika generací československých konstruktérů. Sbírky obsahující přes 700 exponátů jsou prezentovány v deseti halách, pod šesti přístřešky, ale také na volném prostranství. Je mezi nimi řada světových unikátů, mimo jiné československé vojenské dopravní prostředky z let 1918–1939 nebo kolekce děl systému ŠKODA a motocyklů JAWA. Rozsahem a složením sbírek se lešanské muzeum řadí mezi nejvýznamnější evropské instituce svého druhu.
Legend, pohádek a příběhů, které dokáže vyprávět řeka Sázava na své více než dvousetkilometrové pouti, je mnohem víc. Chcete je slyšet? Tak přijměte naše pozvání k návštěvě!
Zdroj text: www.posazavi.com foto: www.obecdavle.cz, www.posazavi.com, www.klaster-sazava.cz
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.