Množství neplodných párů se neustále zvyšuje. V uplynulých letech se tak do popředí zájmu začalo dostávat téma náhradního mateřství, které je pro mnoho dvojic jedinou šancí na vlastní dítě. Jak ale celý proces probíhá? Z jakých důvodů se žena vůbec rozhodne stát náhradní matkou? A jak je to v Česku s financováním procesu?

foto / Freepik

„Obrací se na nás stále více dvojic, pro které je institut náhradního mateřství poslední možností mít vlastního potomka. Moderní medicína touto cestou dovede pomoci i ženám, které by v minulosti dítě mít nemohly,“ objasňuje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., ředitelka reprodukční kliniky Repromeda. Náhradní mateřství má základní myšlenku vcelku jednoduchou – do dělohy náhradní matky lékaři zavedou embryo biologických rodičů. Náhradní maminka děťátko odnosí, porodí a poté jej předá jeho rodičům. Jelikož však do hry kromě moderní medicíny vstupují také legislativa, finance nebo emoce, vyvstává samozřejmě řada dalších otázek.

Ideální náhradní matka? S dětmi a svobodná

Z hlediska medicíny je náhradní maminkou žena, která odnosí a porodí dítě jeho biologickým rodičům. Z lidského pohledu je to pak mnohdy osoba, kterou naplňuje pocit, že přispěje dobré věci. Že pomůže k novému životu, který by bez ní nevznikl. Někdy je motivací rovněž snaha podpořit někoho blízkého – zdaleka ne vždy se totiž jedná o cizí ženu. Velmi často je to třeba sestra či dobrá přítelkyně. Jindy je to třeba maminka menšího dítěte, která v náhradním mateřství spatřuje možnost zůstat se svým potomkem delší čas doma. A ačkoliv v České republice není legální finančně odměnit přímo samotný akt odnošení dítěte, pro některé ženy mohou být motivující finanční náhrady za ušlý zisk nebo mzdu. V ideálním případě by náhradní matka měla být v dobré kondici a ve věku do 39 let, neměla by být bezdětná a vdaná.

Komerční náhradní mateřství v Česku neexistuje

Pomoci náhradní maminky se může v Česku dovolávat jen pár, u kterého žena skutečně nemá ze zdravotních důvodů šanci otěhotnět a děťátko donosit. Může se jednat o vrozené vady, chybějící dělohu nebo třeba nízkou děložní sliznici, která znemožňuje zahnízdění nebo donošení plodu. Jiné důvody jsou například kardiovaskulárního, onkologického či neurologického původu. Dalším hlediskem, které je při posuzování potřeba vzít v potaz, je rovněž finanční zabezpečení páru. „V České republice neexistuje možnost komerčního náhradního mateřství. Zde má institut náhradního mateřství altruistický základ, kdy náhradní maminka odnosí dítě bez nároku na odměnu,“ přibližuje MUDr. Kateřina Veselá. „Přesto musí žadatelský pár počítat s pokrytím nákladů na léčbu a také třeba kompenzaci ušlé mzdy náhradní matce. Dvojice tak financuje doplňky stravy, úkony nehrazené z veřejného pojištění, cvičení, pomůcky a oděv pro těhotné, cestovné a podobně. Částka se různí, ale obvykle se jedná o statisíce korun,“ říká MUDr. Veselá.

Biologický otec uzná otcovství, biologická matka si dítě osvojí

Jakmile se proces dostane do fáze, kdy si pár najde vhodnou náhradní matku, která splňuje všechny potřebné požadavky na věk a zdravotní stav, dojde k uzavření oboustranné dohody. Ta ošetřuje celou proceduru. Je v ní například ukotveno, že se náhradní matka po porodu dítěte vzdá ve prospěch biologických rodičů či to, jak a kdy budou probíhat potřebné finanční kompenzace a úhrada nákladů. Poté dojde k oplodnění vajíčka ženy z neplodného páru spermií muže z tohoto páru a vhodné embryo se poté zanese do těla náhradní matky. „Jakmile náhradní matka otěhotní, biologický otec uzná otcovství a stává se tak tatínkem se všemi právy i povinnostmi. Tím se po porodu zajistí hladší průběh předání novorozeného miminka, které si následně osvojí již jen biologická maminka,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá.

zdroj: reprodukční kliniky Repromeda