Bisfenoly najdeme prakticky na každém rohu. Jsou součástí plastových výrobků, textilií nebo některých obalů přicházejících do kontaktu s potravinami. Jejich stopy je možné nalézt v mnoha živých organismech včetně člověka. Některé z nich jsou zároveň spojovány se závažnými dopady na zdraví. Spotřebitelská organizace dTest proto společně se šesti zahraničními partnery nechala podrobit chemickým analýzám široké spektrum výrobků, z nichž velká část byla určena nejmenším dětem. Rozbory prokázaly, že výrobci mají hodně co zlepšovat.

foto / Freepik

Časopis dTest se od svých počátků snaží výrobce motivovat k produkci bezpečného a zdraví neškodného zboží. Zvláště v chemických testech se obvykle nespokojuje pouze se splněním platných vyhlášek. Spotřebitelské testy ve srovnání s normami a homologačními zkouškami leckdy nastavuje na výrazně přísnější úroveň. „Obzvlášť velký důraz klademe na chemickou nezávadnost dětského zboží. Do laboratoře jsme společně se zahraničními partnery poslali 179 výrobků, které jsou v domácnostech s dětmi běžně k vidění, tedy bryndáky, přikrývky, dětské punčochové kalhoty, ale i savičky, sluneční brýle, kousátka nebo plechovky a konzervy,“ vyjmenovává šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová a pokračuje: „Předmětem našeho pátrání byly bisfenoly, o jejichž zhoubnosti se mezi odbornou i laickou veřejností mluví stále hlasitěji. Mnohé z nich jsou endokrinními disruptory, které vyvolávají poměrně širokou škálu závažných zdravotních potíží včetně poruch vývoje plodu, hormonálních změn nebo například metabolických dysfunkcí.“

Z tohoto důvodu některé státy omezily nebo zcela zakázaly jejich používání v určitých typech výrobků. Na úrovní Evropské unie je množství bisfenolů regulováno v materiálech určených pro styk s potravinami. Nejznámějším a nejběžnějším zástupcem této skupiny látek je bisfenol A (BPA), který je omezen v termopapíru a hračkách cílených pro děti do tří let věku, nesmí být používán ani při výrobě kojeneckých lahví a hrnečků. Samotná EU si uvědomuje, že aktuální limity pro BPA a ostatní bisfenoly s podobnými účinky (BPB, BPF a BPAF) nejsou dostačující a doporučuje plošné omezení těchto látek, kdy by většina chemických směsí a výrobků neobsahovala více než 10 mg/kg bisfenolů, tj. ne více než 0,001 % hmotnosti výrobku. Evropský úřad pro bezpečnost potravin pak před několika týdny navrhl snížit 20 000krát hranici denního bezpečného příjmu bisfenolu A.

Laboratorní testy jednoznačně prokázaly potřebu zavedení nových a výrazně přísnějších restrikcí. Žádná ze sledovaných kategorií dětských výrobků prodávaných v České republice nebyla zcela bez kontaminace. Obdobná situace byla i v dalších sledovaných evropských zemích. Relativně bezproblémové byly snad jen kojenecké lahve (bez saviček), ve kterých je ovšem výskyt bisfenolu A omezen vyhláškou.

„Každý testovaný produkt, případně skupina produktů, je na základě obsahu bisfenolů ohodnocen barevnou škálou napodobující semafor. Zelená barva značí nejlepší skóre s nulovým zdravotním rizikem, žlutá mírně snížené hodnocení, ale stále s nevýznamným zdravotním rizikem, červená pak nejhorší známku se zvýšeným zdravotním rizikem,“ vysvětluje výsledky testování Hana Hoffmannová za dTest.

Zelenou a žlutou barvu na hodnoticím semaforu získaly kromě kojeneckých lahviček také bryndáky, nálezy se pohybovaly v řádech setin mg/kg materiálu. Poměrně pozitivně dopadly dětské punčochy, ovšem s jednou výjimkou, a to v případě výrobku Next 3 Pack Unicorn, kde bylo zjištěno více než 3,3 mg/kg vysoce rizikových bisfenolů.

Zbytek sledovaných kategorií již dopadl výrazně hůře. Vysoký obsah bisfenolů mají například vnitřní ochranné nátěry nápojových plechovek, 70 % jich získalo červené hodnocení, zbytek byl žlutý. Mizerné výsledky až na výjimky přinesla i analýza výrobků z umělých hmot – slunečních brýlí, kousátek či saviček pro kojenecké lahve.

„Tento test bohužel ukázal, že tvrzením výrobců se nevyplatí bezvýhradně věřit. BPA byl i ve výrobcích, na jejichž balení bylo výslovně uvedeno, že jsou bez bisfenolů. Stejně tak ani označení Öko-Tex nebo použití organické bavlny absenci bisfenolů rozhodně nezaručuje,“ shrnuje šéfredaktorka dTestu Hoffmannová a uzavírá: „Je pravda, že bisfenoly z jednoho výrobku vaše děti bezprostředně neohrožují. Problém však představuje masivní rozšíření těchto látek v předmětech běžné denní spotřeby a sčítání jednotlivých dávek, které mohou prostoupit do organismu. Ideální by bylo, pokud by se bisfenoly vůbec nepoužívaly, ale k tomu povede ještě dlouhá cesta.“

 

Více informací najdete na stránkách časopisu dTest.

Zdroj: dTest