Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou přinesl internet, je usnadnění a zrychlení komunikace. Prodlevy mezi předáním jakékoli informace adresátovi se díky on-line komunikaci zkrátily na minimum. Usnadnění komunikace prostřednictvím internetu s sebou nese i jistá rizika, se kterými musíme počítat.

Největší riziko, které na internetu podstupujeme, je ztráta soukromí. To, co na internetu zveřejňujeme nebo posíláme, již nelze ve většině případů vrátit zpět. Pokud někomu na internetu pošleme fotografii nebo ji zveřejníme všem na síti, je to, jako bychom ji publikovali v novinách. Kdokoli ji může vidět, použít, nebo dokonce zneužít. Zastavit takový proces šíření zprávy nebo nějakého souboru je prakticky nemožné. Proto je dobré nad případnými následky uvažovat už před samotným odesláním.

Mezi nejčastější rizika, se kterými se můžeme setkat prostřednictvím on-line komunikace, patří kyberšikana.

Stejně jako v reálném životě, potkáme na internetu lidi, kteří se nám budou cíleně snažit ublížit. Byť je to prostřednictvím internetu a zdá se, že ho stačí jen vypnout, realita je jiná. Dostáváte výhrůžky nebo vám na internetu někdo nadává? Zesměšňuje vás někdo v článcích, upravených fotkách? Někdo vás neustále prozvání a zahlcuje vaše e-maily? Zveřejňuje někdo filmy nebo fotky, které vás ponižují? Objevují se někde vaše osobní údaje? Nikdy se nebojte kontaktovat provozovatele stránek, policii nebo se svěřit někomu blízkému, kdo vám může pomoci.

Nejčastější projevy kyberšikany

 

Pomlouvání, urážení, zastrašování, ponižování a zesměšňování. Útočník rozesílá takto zaměřené zprávy přes existující komunikační nástroje (Whatsapp, Viber, Facebook Messenger apod.), pro jejich šíření může využívat také sociální sítě (Facebook, Instagram, Snapchat apod.) nebo další jako je YouTube, online hry apod.

 

Pořizování audio a video záznamů, fotografií, jejich následná úprava a zveřejnění s cílem poškodit oběť. Jedná se o projev kyberšikany, který spočívá ve vyfotografování nebo natočení oběti v choulostivé situaci, například při převlékání, ve sprše nebo na toaletě, a následném zveřejnění pořízeného materiálu. Další formou může být také úmyslné provokování nebo důmyslné vyvedení z rovnováhy oběti za účelem natočit videozáznam s jejím „nestandardním“ chováním.

 

Pořizování video záznamů spojené s předem připraveným fyzický útokem (Happy Slapping – z anglického překladu „spokojené fackování“). Takové případy byly zaznamenány také v České republice.

 

Krádež identity a následné vystupování podvodníka pod identitou oběti. Krádež identity v praxi znamená získání přístupových údajů k emailové schránce, uživatelskému účtu na sociálních sítích, v počítačové hře apod. a následné vydávání se útočníka za oběť. Pokud se útočníkovi nepodařilo získat přihlašovací údaje, praxe, zejména na sociálních sítích, může vypadat i tak, že jsou útočníkem z profilu oběti postahována veškerá dostupná data (profilový obrázek, jméno, uvedené informace k osobě apod.) a tyto využije k založení duplicitního profilu oběti. Tímto falešným profilem poté oslovuje přátele oběti.

 

Útočník odcizenou identitu využívá zpravidla k:

• Poškození oběti (přidávání nevhodných statusů, komentářů a nevhodná – účelová komunikace s přáteli oběti),
• odcizení citlivých dat oběti (např. za účelem následného vydírání),
• získání citlivých dat přítele oběti (takové, které by přítel oběti sdělil pouze jí),
• páchání trestné činnosti jménem oběti,
• provádění phishingových a malwarových útoků v rámci okruhu uživatelů, s nimiž osoba s odcizenou identitou komunikuje,
• rozesílání spamu,
• zisku informací, které nejsou veřejně dostupné (např. informace o struktuře společnosti, nastavení bezpečnosti dalších služeb apod.),
• získání přístupů do dalších služeb (řada online služeb umožňuje, pouze na základě zadání e-mailové adresy, změnu hesla. Vzhledem k tomu, že útočník zpravidla ovládá e-mailovou schránku napadeného, získá takto přístup i do dalších online služeb oběti).

 

Jak se bránit:

• Pokud potřebujete používat aplikace a programy na internetu, které pracují s citlivými daty, pak vždy prostřednictvím zabezpečené sítě. Veřejně přístupné Wi-Fi sítě v nákupních centrech určitě vhodným způsobem připojení nejsou.
• Tvořte silná hesla (mělo být neodhadnutelné (NE vaše jméno apod.), silné (kombinace velkých i malých písmen a znaků), nezjistitelné (př. hackerský program zkouší slova ze slovníku) a především unikátní – nikdy nepoužívejte stejné heslo pro různé služby (př. sociální sítě, e-mail a bankovní účet)!
• Hesla s nikým nesdílejte a neukládejte je do prohlížeče. Pokud si je nezapamatujete, zapište si je, ale následně uložte na bezpečné místo. Pokud je to možné, zvolte k účtům dvoufaktorové ověřování.
• Na sociálních sítích o sobě uvádějte co nejméně informací.
• Pravidelně kontrolujte zabezpečení soukromí na sociálních sítích (co mohou vidět osoby mimo okruh přátel).

 

Pokud dojde ke skutečné krádeži identity, je na místě věc oznámit Policii ČR. Pokud útočník zkopíruje profil oběti na sociální síti a pod tímto profilem nezpůsobí žádnou újmu oběti, k nápravě stačí ochranné mechanismy sociální sítě – nahlásit falešný profil. Je-li důvodem „zkopírování“ profilu podvodné či jiné protiprávní jednání, je opět na místě věc oznámit Policii ČR.

 

Odhalování cizích tajemství. Útočník často podvodným způsobem od své oběti vyláká citlivý materiál a tuto posléze zveřejní prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Nemusí se nutně jednat o fotografii. Útočník skrývající se pod falešnou identitou s obětí naváže kontakt, píše si s ní např. milostné texty obsahující citlivé osobní informace, a tyto rovněž zveřejní. Mnoho uživatelů online služeb však svá tajemství (citlivý materiál, chcete-li) neuváženě sdílí zcela dobrovolně samo.

 

Vydírání pomocí informačních a komunikačních technologií. Online vydírání se neliší od toho v reálném světě. Taktéž někdo někoho nutí, aby něco konal nebo trpěl – jen se liší v tom, že útočník neužije násilí, pohrůžku násilí nebo pohrůžku jiné těžké újmy, ale zejména pohrůžku zveřejnění citlivého materiálu.

 

 

Kyberstalking – obtěžování a pronásledování pomocí informačních a komunikačních technologií. Patří sem například zasílání zpráv SMS, telefonáty a prozvánění, zasílání zpráv prostřednictvím messengerů a e-mailů, opakované komentování příspěvků oběti na sociálních sítích, vkládání příspěvků na profily sociálních sítí oběti zveřejňování informací ze života oběti nebo obtěžující kontaktování přátel oběti aj.

 

Další formy kyberšikany: provokování a napadání uživatelů v diskuzních fórech, ostrakizace atd.

 

Pro bezpečné používání internetu nebo komunikaci jeho prostřednictvím, stačí znát pár jednoduchých, a přesto účinných rad:

• Zvažte, zda je nutné zveřejňovat telefonní číslo nebo adresu.
• Neposílejte nikomu svoji intimní fotografii, nikdy nevíte, kde se může objevit
• Udržujte hesla (k e-mailu i jiná) v tajnosti, nesdělujte je ani osobě blízké či kolegovi v práci.
• Nikdy neodpovídejte na neslušné, hrubé nebo vulgární maily či vzkazy.
• Nedomlouvejte si schůzku přes internet, aniž byste o tom řekli někomu jinému.
• Nevěřte každé informaci, kterou na internetu získáte.
• Když s někým nechcete komunikovat, nekomunikujte.
• Nesdělujte informace o tom, kde se pohybujete nebo že odjíždíte např. na dovolenou. Po návratu by vás mohlo čekat nepříjemné překvapení.
• Při používání webové kamery buďte obezřetní. Kdokoli může na druhé straně hovor nahrávat.
• Než cokoli potvrdíte, přečtěte si podmínky užívání.

 

Svou úroveň znalostí si můžete otestovat v soutěži, ve které můžete také vyhrát přístup do e-learningového vzdělávacího systému ke kurzům, které vás jednoduše provedou tématy ochrany osobních údajů nebo informační bezpečnosti a pomohou tak zabránit tomu nejhoršímu i získat vám certifikát o jejich absolvování. V případě nejasností také můžete kontaktovat Linku pomoci 775 966 425.

První díl seriálu Bezpečný pohyb na internetu: phishing

Druhý díl seriálu Bezpečný pohyb na internetu: falešné webové stránky