Hromnice patří k církevním svátkům s pevně stanoveným datem, slaví se přesně 40 dnů po narození Páně (25.prosince), tedy 2. února. Křesťané jej nazývají svátkem Uvedení Páně do chrámu. V tento den se ale slaví i Světový den zasvěceného života (tj. řeholnic a řeholníků), protože je tradičně tento svátek spojován s ochotou zasvětit svůj život poslání, které člověk dostává. Hromnicemi dříve také končila vánoční doba, odstrojovaly se stromečky a sklízely betlémy.

foto / Pexels

Podle Lukášova evangelia tento svátek připomíná událost, kdy Maria a Josef přinesli podle židovského zvyku Ježíše 40 dní po jeho narození do jeruzalémského chrámu, k předepsané oběti očišťování a aby ho odevzdali Bohu. V chrámu ho vzal do náruče stařec a prorok Simeon a nazval ho "světlem k osvícení pohanů". Liturgie vyzdvihuje především skutečnost setkání dítěte Ježíše a starce Simeona. Proto také byl tento svátek v řeckém prostředí pojmenován Hypapanti, tj. Setkání. V tomto setkání dítěte a starce můžeme vidět setkání zanikajícího pohanského světa a nového začátku v Kristu, setkání upadajícího období Staré smlouvy a nového období církve národů. Tento svátek je doprovázen žehnáním svící, z čehož i pochází lidový název „hromnice“. Jejich název je pevně spjat se strachem našich předků z blesků a hromů a se svíčkami, které symbolizovaly ochranu před nimi - tzv. hromničkami.

Podle našich křesťanských předků se Hromnice pojí s oslavou jara, protože z chladné zimy už zbývá jen ta slabší polovina a příroda se pomalu probouzí, aby ukázala první květiny – sněženky. Do kostelů lidé přinášeli hromničky, aby chránily úrodu před hromobitím a dům před neštěstím. Báby kořenářky jimi dokonce léčily. Dávaly je do rukou nebo křížem pod krk nemocnému. S rozžatými svícemi symbolizujícími očistu se obcházely i včelí úly. O Hromnicích se nemá pomlouvat, klít, tancovat, ani žertovat. Podle lidové pověry by hospodyně neměly brát do rukou jehlu, aby nepřitáhly na stavení blesk.

Keltský předkřesťanský svátek Imbolc, předchůdce Hromnic, souvisel s Perunem, bohem hromu a blesku, který se burácivě probouzel ze zimního spánku. Blížilo se očekávané jaro a tak lidé uklízeli po zimě, vymetali stáje, čistili topeniště a zapalovali hranice. Posvátné ohně měly očistný charakter a zaháněly zlé duchy. Mezi další zvyky patřil i rituál první orby nebo návštěvy u posvátných studánek.

Lidová slovesnost praví „Na Hromnice o hodinu více“, což ovšem ani zdaleka není jediná pranostika, která se k Hromnicím váže. Jejich skutečný počet je kolem čtyřiceti a většinou se vztahují k počasí, přibývajícímu dennímu světlu a blížícímu se jaru.

• Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
• Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
• Na Hromnice jasná noc - bude mrazů ještě moc.
• Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
• O Hromnicích je hospodáři milejší vlk na dvorku, nežli slunce na obloze.
• Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
• Zelené Hromnice - bílé Velikonoce.
• Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
• Na Hromnice půl zimy, půl krajíce a půl píce
• Když na Hromnice únor měkký bývá, udeří pak v březnu velká zima.
• Za kolik dní po Hromnicích skřivánci nezpívají, tolik dní před Hromnicemi zpívali.
• Na Hromnice musíš mít polovinu slámy a polovinu sena.
• Na Hromnice teče voda kolajama - aby sbíral sedlák pod jaslama.

Bez ohledu na pranostiky je jasné, že dny se začínají prodlužovat a ve vzduchu začíná být cítit jaro. Najděte si chvíli na procházku probouzející se přírodou a vnímejte kolem sebe nové začátky.

napsala Gabriela Horáčková a Hana Formánková

zdroje:

https://deti.vira.cz/clanky/vite-co-jsou-hromnice

https://www.pastorace.cz/aktuality/hromnice-svatek-uvedeni-pane-do-chramu-a-svetovy-den-zasvecenych-osob-22

https://www.pranostik.cz/pranostiky-na-2-unora-hromnice/

https://www.kudyznudy.cz/aktuality/na-hromnice-o-hodinu-vice-vyrobte-si-svicku-a-pri

https://www.novinky.cz/clanek/historie-hromnice-pohanske-vitani-jara-i-den-vyznamny-pro-krestany-40349635