Ve středověku byl losos v místech poblíž řek, kterými táhnul, pokrmem chudých. Takové množství ho od středověku v řekách severních, středních i jižních Čechách bylo. Kvůli ohromnému množství, které bylo loveno, ale toto šťastné období skončilo již v devatenáctém století. Již v té době se začaly objevovat první snahy o regulaci lovu a podporu chovu. Velkou, dá se říci konečnou ránu, dalo lososům vybudování vltavské kaskády a jezů na Labi. Přes ně se ryba nemohla dostat, původní populace této ryby byla v minulosti v Labi a jeho přítocích zcela vyhubena, a výskyt lososa tak počátkem padesátých let minulého století na našem území v podstatě skončil.

S touto situací se naštěstí nesmířili rybáři a v roce 1998 začali pracovat na návratu lososa na naše území. Český rybářský svaz, z. s., Severočeský územní svaz v roce 1998 vysadil prvních 10000 ks plůdku lososa obecného do řeky Kamenice. Vysazovány tak začaly být ryby geneticky příbuzné původní Labské populaci. Po svém vzniku se k projektu připojil také NP České Švýcarsko.

Plůdek lososa byl v průběhu projektu vysazován do toků v povodí Ploučnice a Ohře (potok Liboc) a zejména do Kamenice a jejího přítoku Chřibské Kamenice. V období od roku 1998 až 2022 bylo vysazeno celkem 4 144 000 ks plůdku lososa a cca 140 000 ks půlroční ryby.

Losos je tažná ryba, která po narození táhne do moře, ale vrací se zpět do míst, kde se narodil. Vrací se tak i kusy, vysazené do našich řek uměle. U nás mladí lososi během jednoho nebo dvou let vyrostou do velikosti smolta, následně putují do moře, kde pohlavně dospějí a po několika letech se vrací na místo, kde byli zrozeni. Během této cesty mohou urazit i tisíce kilometrů.

K prvnímu potvrzenému návratu lososa na naše území došlo na podzim roku 2002, kdy byly při kontrolním odlovu uloveny čtyři dospělé ryby v Kamenici, které se vrátily do toku, kde vyrostly. V následujících letech k nám migrovalo, dle potvrzených údajů, až několik desítek jedinců. V úseku mezi Hřenskem a jezem v Edmundově soutěsce si lososi vytváří trdliště a mohou být za příznivých podmínek dobře monitorováni. Tyto jedinečné ryby byly zaznamenány i v řece Ohři, I když v počtu pouhých jednotek kusů.

Na našich výtěrových lokalitách se losos zdržuje poměrně krátce, zpravidla jen týden až několik týdnů. Naprostá většina lososů po výtěru, či alespoň pobytu v dospělosti v našich řekách uhyne. Nejsou schopni přežít poškození zdravotního stavu, zhoršovaného vyčerpáním energie a živin. Při několik týdnů dlouhé migraci z oceánu a řekami (pro zajímavost, dospělý losos dokáže překonat 30 až 40 km i proti proudu za den), dlouhodobě nepřijímají potravu. Losos obecný (atlantský) od roku 2002 pravidelně migruje Labem do řeky Kamenice a je tam sledován na trdlištích, která si vytváří k přirozenému rozmnožování. Uhynulé ryby se tak nachází nezřídka v řece Kamenici, případně hynou později v Labi.

Projekt brzdí technické překážky

Díky projektu návratu lososa se podařilo prosadit stavbu rybích přechodů na mnoha tocích, a tak na nich částečně omezit negativní vliv a rozsah staveb jako jsou jezy apod. Ovšem člověkem vytvořené překážky stále představují největší problém pro návrat vyššího množství lososů do našich vod.

Od ústí Labe do moře představuje na území Německé spolkové republiky jedinou významnou překážku pro migraci plavební stupeň Gesellschaft u Hamburku, vybavený několika rybími přechody, ovšem aktuálně bohužel částečně neprostupnými. Ještě větší problém pro navrátivší se ryby ovšem představují překážky na našem území.

Řeka Kamenice je pro lososa prostupná pouze k prvnímu jezu v Edmundově soutěsce, rybí přechody jsou v daných místech často bez vody s ohledem na provoz turistických pramic. V případě řeky Labe od Střekovských zdymadel jsme svědky skutečnosti, že s ohledem na počet plavebních stupňů v podstatě navazuje jedna jezová zdrž na druhou. Podobná situace je i na Ploučnici, kde jsou rybí přechody často pro migraci ryb nepoužitelné. Důvodem je zde mnohdy nedodržování platných manipulačních řádů ze strany některých provozovatelů MVE. Situaci by do budoucna mohlo výrazně zhoršit rovněž vybudování plavebního stupně Děčín.

Pro posílení populací lososa je však třeba nejen pokračovat v jeho vysazování do toků, ale vytvářet rovněž tlak na zlepšování jejich prostupnosti a zabránit, pokud možno, vzniku nových překážek.

Protože se jedná o finančně náročnou činnost a získávání dotací je příliš složité, jednodušším způsobem se jeví spolupráce se sponzory, kteří vysazování ryby podpoří.

Hlavním sponzorem projektu se tak stala společnost NaturaMed Pharmaceuticals, která dodává na trh výživové doplňky s rybím tukem a je v současné době jedním z největších dodavatelů lososího oleje na světě. Kapsle jsou plné oleje z lososa špičkové kvality, který obsahuje kyselinu DHA podporující mozek a nervovou soustavu, a dále kyselinu EPA, která příznivě působí na srdce. Je zde také vitamín D a kyselina DPA, která je prvkem zabezpečujícím vyšší koncentraci zmiňovaných EPA a DHA v krvi. Pro ty, kteří ještě pamatují doby, kdy jim byl rybí tuk vnucován jako tekutina nevábné chuti a vůně, je potěšující, že kapsle se lehce polykají a žádnou pachuť nemají.

Zdroj: Český rybářský svaz, z. s., Severočeský územní svaz