Pošlete dál

Nedávno jsem hnala dospívajícího vnuka hráběmi, protože neudělal práci, kterou měl, a navíc byl ještě hubatý. To víte, že jsem ho nedohnala. Tak jsem mu aspoň na dálku sdělila, že jako chlap by se měl za svoje chování omluvit, protože omluva, stejně jako poděkování či pozdravení, patří k těm nejzákladnějším pravidlům slušného chování. Kdyby byl starší a měl víc rozumu, ještě bych dodala, že teprve odtud se může odvíjet duchovní vývoj každého jedince. Jsou to základy jako u domu, bez nichž se každá stavba časem sesype. Od jeho rodičů se mi dostalo ujištění, že on se ještě nikdy nikomu neomluvil, tak ať s tím nepočítám ani já. V tu chvíli bych nejraději vzala hrábě i na ně. Jenže znáte to. Řeknou, že jsou dospělí, že to jsou jejich děti, jejich život... Nastala doba adventní. Čas očekávání radostné události, srdce bývá naměkko a tak jsem dětem, vnoučatům a sestrám napsala: "Všichni moji drazí. V adventním čase se srdce naplněná láskou otevírají a posílají lásku svým bližním. Přijměte ji a pošlete dál všem, kteří ji potřebují." Nebudete mi to věřit, ale jako první se ozval zmíněný vnuk. Nejenže se omluvil za svoje chování, ale ještě poděkoval za poselství, které ode mně dostal. A tak vám všem, kromě zdraví, štěstí a úspěchů přeji, abyste se, pokud něco uděláte špatně, také dokázali omluvit. Ze zkušenosti vím, že to nebývá lehké.

/Pošlete dál: Libuše Čiháková www.3lipy.wz.cz/

 

ADVENT

Advent pochází z lat. adventus a znamená „příchod“ neboli narození Ježíše Krista - Vykupitele, Mesiáše. Adventní doba trvá čtyři týdny a je dobou postní, kdy se zpívají staročeské roráty na ranních mších ke cti Panny Marie. (Rorát je odvozen ze vstupního zpěvu, jež zněl latinsky „Rorate coeli desuper“ (tj. „Rosu dejte, nebesa shůry“).

Adventní čas začíná čtvrtou nedělí před Vánocemi, adventní svátky však začínají 30. listopadem a končí 2. 2. Hromnicemi. První adventní neděle (mezi 27. listopadem a 3. prosincem) označuje počátek křesťanského roku. Označení adventních nedělí jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá má čistě komerční význam – nakupování dárků, potravin apod. s křesťanskou tradicí nemá nic společného

 

 

ADVENTNÍ SVÁTKY

 

Prvním adventním svátkem je 30.listopad den sv. Ondřeje

Den jednoho z dvanácti apoštolů býval dnem věštění. S tímto svátkem je spojena tradice lití olova. Nad plamenem svíčky dívky na lžíci roztavily olovo a přes klíč, jehož zuby tvořily kříž, ho rychle vylily do studené vody. Z tvaru, které vytvořilo ztuhlé olovo, pak hádaly, jaký bude jejich příští manžel – (krásný, ošklivý, hrbatý atd.) a jaké bude jeho řemeslo.

Dalšími tradicemi bylo i hledání podoby svého nastávajícího ve vysekané díře v ledu (kde jeho zjev měly prozradit stíny) a klepání na dveře kurníku. Pokud první zakokrhal kohout, dívku čekaly v příštím roce vdavky. Pokud se ozvala slepice, svatba měla roční odklad.

 

Druhým svátkem adventním je sv. Barbora 4. prosince

Do vázy se dává třešňová větvička s pupeny. Více se o této tradici dočtete v dalším článku o Tradicích českých Vánoc: Máš-li dva bochníky chleba, který vyjde na Babinetu.

 

Třetím adventním svátkem je sv. Mikuláš 6. prosince

Mikuláš rozdává dětem většinou sladkosti a ovoce (zlobivým i uhlí) a chodí společně s čertem a andělem.

Více se o této tradici dočtete v dalším článku o Tradicích českých Vánoc: Mikulášská naháňačka, který vyjde na Babinetu.

Svatý Mikuláš se považuje i za otce Santa Clause. Více se dočtete v dalším článku o Tradicích českých Vánoc Santa Claus nebo Ježíšek?

 

Čtvrtým adventním svátkem je sv. Lucie 13. prosince

Svátek sv. Lucie má na svědomí ženami prosazovanou a muži zavrhovanou tradici předvánočního úklidu. Více se o této tradici dočtete v dalším článku o Tradicích českých Vánoc: Vánoční harmonie aneb koho trestá Lucie, který vyjde na Babinetu.

 

Vánoční svátky začínají Štědrým dnem 24. prosince

 

Mezi další adventní svátky patří tři Vánoční svátky a především dětmi tolik očekávaný Štědrý den (liturgicky vigilie, tedy předvečer slavnosti).

Dříve byl dnem postním. Tradovalo se, že kdo se postí, uvidí večer zlaté prasátko. Idylickou motivaci k půstu narušoval však jiný hororový zvyk. Ty, kdo nevydržely půst, strašili Perchtou - Bílou paní párající břicha všem, kteří se nepostí. V některých krajích dokonce chodila děvčata převlečená za Perchtu trestat nepostníky metlou, či je strašit velkým dřevěným nožem s červeně natřenou špičkou, symbolizující krev. Hladovci vyhlíželi na nebi první hvězdu, protože ta byla znamením, že mohou usednout ke slavnostní večeři. Po východu první hvězdy skončil adventní půst. Ke stolu se však všichni mohli posadit, až když hospodyně ohlásila, že má vše připraveno. Počet sedících u štědrovečerního stolu nesměl být lichý, a tak lidé radši zvali hosty. Na Štědrý den začínalo vánoční koledování, jež různě trvalo až do Tří králů.

Více se o vánočních zvycích, vánočním stromečku a koledách dočtete v dalších článcích o Tradicích českých Vánoc: Staročeské Vánoce, Smutný vánoční stromeček, Koledy a koledování, které vyjdou na Babinetu.

 

1. svátek vánoční Boží hod vánoční 25. prosince

Slavnost Narození Páně, tedy oslava narození Ježíše Krista je pro křesťany nejdůležitějším svátkem.

Tento den se vůbec nesmělo pracovat. Ani lůžka se neustýlala, někde dokonce zavazovali dobytku huby, aby nemohl přežvykovat a znesvěcovat tak tento den.

 

2. svátek vánoční svátek sv. Štěpána 26. prosince

Svatý Štěpán je patronem koní. V tento den se před východem slunce nechávalo koním pouštět žilou, aby byli zdraví a čilí po celý rok. V kostele se světil oves. Někdy hospodáři hodili při mši hrst ovsa na kněze jako upomínku na ukamenování Štěpána, kterého Židi roku 37 n.l. ukamenovali před hradbami Jeruzaléma, protože hlásal, že Kristus je Mesiáš předpovězený proroky.

 

DALŠÍ ADVENTNÍ SVÁTKY

27. 12. - Sv. Jan Evangelista

V tento den se od 12. století nechávalo světit víno. Podávalo se se slovy: "Pij lásku sv. Jana," protože ten den Jan požehnal a vypil otrávené víno od svých nepřátel, ale nic se mu nestalo. Venkované pili 27. prosince víno, aby je ochránilo před hadím uštknutím. Jan Evangelista a jeho bratr Jakub apoštol se stali učedníky Krista. Jan, kterého nazývali "miláčkem Páně", pečoval po ukřižování Krista o Pannu Marii. Po její smrti odešel do Efezu, kde napsal svá evangelia. V roce 94 n.l. ho však zajali Římané a odsoudili ho k smrti v kotli s vroucím olejem. Jelikož mu olej neublížil, protože ho ochránila Boží vůle, poslali jej do vyhnanství na ostrov Pathmos. Tam Jan napsal knihu Zjevení. Po čase se vrátil do Efezu, kde v 90-ti letech zemřel.

 

28. 12. - Svátek Mláďátek

Svátek Mláďátek se slaví jako vzpomínka na nevinné dětské oběti krále Heroda, který nechal v Betlémě a jeho okolí povraždit všechny chlapce mladší dvou let. Herodes tak učinil ze strachu o svou moc poté, co se dozveděl od mudrců - Tří králů o narození budoucího krále - Ježíše Krista. Panna Maria s Josefem utekli před vražděním do Egypta. V tento den chodívala mládež ke zpovědi.

 

 

6. 1 . Tři králové, aneb na Tři krále o skok dále

Svátek Tří králů byl původně svátek Zjevení Páně. Tři králové Kašpar, Melichar, Baltazar - mudrci z východu vedeni betlémskou hvězdou šli přivítat s dary nového krále - Ježíška v jeslích. Při hledání novorozeného krále, navštívili krále Heroda a vyptávali se ho na cestu, čímž ho nevědomky inspirovali k vraždění nevinných dětí. Od Nového roku až do Tří králů se chodívalo na koledu. Na tři krále chodívali kněz, kostelník a ministranti s kadidlem a vykuřovali dům. Na dveře pak psali svěcenou křídou K+M+B. Někde se také psávalo C+M+B (C – Caspar), což mohlo také znamenat rčení Christus mansionem benedicat – nechť Kristus požehná tomuto příbytku. Na Ostravsku tak chodili až do konce 1. svět. Války. Později se tříkrálová koleda stala záležitostí dětí. Na tuto koledu chodívali jen chudé děti, byla spíše skrytou žebrotou. Na Tři krále si také hospodyně nechávaly v kostele posvětit vodu a s ní vykrápěly příbytek i stodoly.

 

2. 2. - Hromnice

Hromnice ukončují vánoční období. Do kostelů lidé přinášeli svíce k vysvěcení, které pak nazývali "hromničky". Měly chránit úrodu před hromobitím a dům před neštěstím. Báby kořenářky jimi dokonce léčily. Dávaly je do rukou nebo křížem pod krk nemocnému. S rozžatými svícemi symbolizujícími očistu se obcházely i včelí úly. O Hromnicích se nemá pomlouvat, klít, tancovat, ani žertovat. Podle lidové pověry by hospodyně neměly brát do rukou jehlu, aby nepřitáhly na stavení blesk. Naopak v pohanských dobách byly Hromnice spojeny s bujnými oslavami jako předzvěstí jara.

 

/Komentář o adventu: Hana Formánková/

 

Zdroj fotografie: O.Formánek