Není. Výživově výhodnější je pečivo celozrnné, které je lepším zdrojem vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Sice je celozrnné pečivo je tmavší, ale ne každé tmavší pečivo je celozrnné. Jde o pečivo, které získalo tmavší barvu obarvením nebo pražením obilovin, ze kterých bylo vyrobeno.

foto / Pixabay

Vícezrnné a speciální pečivo je celozrnné

Není. Vícezrnné a speciální pečivo může mít určitý podíl celozrnných obilovin, ale pokud jich neobsahuje alespoň 80 %, nesmí být označeno jako celozrnné. Tyto druhy pečiva obsahují podíl jiných složek než pšenice a žita, v případě vícezrnného alespoň 5 %, v případě speciálního alespoň 10 %. Mohou být tedy nutričně zajímavé, ale nejedná se o pečivo celozrnné.

Čerstvý chléb musí být měkký

Nemusí. Kůrka čerstvého chleba by měla být tvrdá a může být i na povrchu trochu rozpraskaná. Čerstvý chléb není vždy ten nejměkčí, ne vždy se dá zmáčknout. Chléb má být dobře propečen, jen tak si zachová aromatické látky a pak neplesniví. 
Převládá mylná představa, že měkký chléb rovná se čerstvý chléb. Výrobci proto často chléb méně propékají.

Chléb v ledničce vydrží nejdéle čerstvý

Nevydrží. Naopak. Chléb by se měl skladovat při teplotě 20-25 ºC, ideálně zabalený do čisté utěrky a uložený tak, aby mohl „dýchat“. Nežádoucí procesy spojené s vysycháním chleba, které urychlují stárnutí a tvrdnutí chleba, probíhají nejintenzivněji při teplotě 0-10 °C, proto chléb nikdy neskladujeme v ledničce.

Rozpékané pečivo je vždycky horší než čerstvé

Není. U rozpékaného pečiva záleží na surovinách a technologickém postupu stejně jako u pečiva čerstvého. Zmrazení v určité fázi výroby nemusí znamenat nutriční problém (stejně jako třeba u mražené zeleniny). Rozpékané pečivo nesmí být u prodejců vydáváno za čerstvé.

Celozrnné pečivo je dietnější

Není. Celozrnné pečivo obsahuje více vlákniny, proto je vhodnější v jídelníčku diabetika či při redukci hmotnosti. Jeho energetická hodnota je však shodná s běžným pečivem (může být i vyšší). Celozrnné pečivo je nutričně hodnotnější, ale také hůře stravitelné. V dietách (šetřících) se proto celozrnné pečivo doporučuje v jídelníčku omezovat či zcela vyloučit.

Po pečivu se tloustne

Netloustne. Z tloustnutí nemůžeme obviňovat jednu potravinu. Ani pečivo ne. Tloustneme, pokud přijímáme ve stravě více energie, než vydáváme. Je pravda, že pečivo (zejména bílé) obsahuje dobře dostupnou energii, která pokud není využita (např. při práci, pohybu), ukládá se. A jinak než v podobě tuku to náš organismus neumí.

Bílá mouka/lepek slepuje střeva

Neslepuje. Tento mýtus vznikl pravděpodobně z českého slova lepek, které bylo zvoleno 
pro gluten. Bílá mouka sice nenabízí takové benefity jako mouka celozrnná, nicméně bílá mouka ani výrobky z ní střeva rozhodně neslepují. Bílá mouka nepatří mezi nutričně nejvýhodnější, protože obsahuje nízký podíl vlákniny (ve srovnání s výrobky z mouky tmavé celozrnné). U pacientů s dispozicí k celiakii se při konzumaci bílé mouky zvyšuje riziko vzniku celiakie vzhledem k vysoké koncentraci lepku. Podobně u pacientů s rizikem vzniku alergie na gluten či jinou bílkovinu pšenice je vznik této alergie více pravděpodobný u bílé mouky než u tmavých celozrnných.

Bezlepková dieta je skvělá i pro zdravé lidi

Bezlepková dieta je plnohodnotná dieta, která obsahuje veškeré potřebné živiny – makro- 
i mikronutrienty, tedy stopové prvky i vitaminy, obsahuje dostatek energie i bílkovin. Člověku, který se neléčí s celiakií, nijak neublíží (za předpokladu že ví, jak jídelníček správně poskládat), partneři či příbuzní pacientů s celiakií na bezlepkové dietě prospívají, ale je zbytečné ji konzumovat, protože je dražší a nepřináší žádný zdravotní benefit. Dodržovat tento hit je tedy zbytečné a drahé.

 

zdroj: akademiekvality.cz/clanek/jak-poznat-rozdil-mezi-tmavym-a-pribarvenym-pecivem