Pálení žáhy potká během života až 40 % populace. Přispívá k tomu i fakt, že vznik potíží bývá spojen se špatným životním stylem, který v dnešní společnosti není ničím výjimečným. Přestože okamžitou pomoc slibuje řada tzv. babských rad, měli bychom se spoléhat především na účinnou léčbu.

fotografie: Freepik

Nepříjemné pálení na hrudi, které si někdo může vyložit i jako infarkt – to je jeden z nejčastějších projevů pyrózy, neboli pálení žáhy. Mezi další příznaky patří pocit kyselosti v ústech, říhání nebo třeba nadměrná plynatost. Přestože se jedná o běžné onemocnění, velká část pacientů nevyhledá pomoc lékaře. „Refluxní příznaky přitom nejenže snižují kvalitu života, ale mohou také vést k rozvoji dalších závažnějších onemocnění,“ varuje PharmDr. Irma Miklášová.

K pálení žáhy dochází, když se část kyselého obsahu žaludku dostává zpět do jícnu a uniklé šťávy tak dráždí jeho stěny. Příčin může být několik. „Problém často vzniká v důsledku kouření a špatných stravovacích návyků. Příčinou bývá nadměrná konzumace alkoholu, sladkých limonád nebo tučných jídel. Na vině ale může být i dlouhodobá práce v předklonu nebo špatná technika zvedání těžkých věcí,“ vypočítává odbornice a dodává: „To všechno může způsobit, že se svěrače jícnu otevřou a  umožní tekutinám v žaludku cestu zpět nahoru.“

Laické postupy mohou uškodit

Mezi časté rady patří vypít vodu se lžičkou jedlé sody. „To sice může pomoci, efekt ale bude spíše krátkodobý. Stejně tomu je u mléka. Zprvu uleví, vápník, který je v něm obsažený, ale nakonec donutí žaludek, aby produkoval více kyselin. Nedojde tedy k jeho uklidnění, ale k ještě většímu podráždění,“ říká PharmDr. Miklášová.

Jiné rady, jako je například zvýšená poloha těla při spánku, však skutečně mohou pomoci. Hodně záleží i na životním stylu, jehož součástí by měl pravidelný pohyb a vyvážená strava. Důležité je také přestat kouřit a případně shodit pár kilogramů.

Léky volte dle závažnosti problému

Krátkodobou pomoc od příznaků představují volně prodejná léčiva, tzv. antacida. „Tyto léky snižují kyselost žaludečního obsahu, čímž pomáhají při mírnějších formách pálení žáhy. Neměli bychom je ale brát dlouhodobě, a pokud příznaky přetrvávají, opakovaně se vracejí nebo se vyskytnou polykací obtíže, měli bychom bez váhání vyhledat odborníka,“ upozorňuje PharmDr. Irma Miklášová a doplňuje: „Antacida mohou zpomalovat nebo snižovat vstřebávání jiných léků. Vyžadují proto odstup od podávání jiných léků alespoň dvě hodiny.“

Z dlouhodobého hlediska je vhodné vsadit na tzv. inhibitory protonové pumpy (IPP), které je možné sehnat i ve formě volně prodejných léčiv. Nejčastěji jsou u nás k dostání léky s účinnou látkou omeprazol a pantoprazol. „Inhibitory protonové pumpy přímo blokují vylučování kyselin do žaludku. Mohou tak až na 24 hodin snížit jeho kyselost a ulevit od častých symptomů pálení žáhy, přičemž je u nich méně častý výskyt nežádoucích účinků,“ vysvětluje PharmDr. Miklášová. Mnohdy je podle jejích slov lepší tento typ přípravků nasadit hned na začátku obtíží, než se uchylovat k méně účinným prostředkům. Terapie je potom výrazně efektivnější.

Prospěšné může být i zapojení probiotik. „Ať už se rozhodneme pro laické nebo odborné postupy, vždy je narušena rovnováha bakterií v trávicím ústrojí. Tělu proto prospěje, jestliže mu dodáme příznivé organismy, ať už pomocí stravy, nebo potravinových doplňků,“ doporučuje odbornice.

 

Zdroj:  odborné citace Miklášová Irma PharmDr., Lékárna Salvia