Aromaterapie je speciální druh fytoterapie, který využívá éterické oleje získávané z rostlin nebo jejich částí především lisováním či destilací.

Jsou těkavé s různou rychlostí odpařování. Vdechování éterických olejů navrací svěžest a zdraví a harmonizuje celou osobnost – působí ve fyzické i psychické rovině. Významně ovlivňuje naši mysl a emoce. Všechny esenciální oleje mají výrazný antibakteriální účinek.

Léčení vůněmi má základ ve starověku. Éterické oleje se pro terapeutické, náboženské a kosmetické účely používaly již před 5 000 lety. Aromaterapie vznikla v orientálních kulturách Číny, Indie a Egypta a na západ se šířila spolu s civilizací. Již před 3 000 lety užívali Egypťané rostliny v lékařství, pro přípravu a konzervaci jídel, při náboženských obřadech nebo pro mumifikaci. Aromaterapii praktikoval například egyptský kněz Imhotep, který byl později uznán za boha medicíny a léčení.

Řekové oceňovali používání éterických olejů spirituálně, ale častěji je používali v lékařství. I řecký lékař Hippokrates používal aromatické látky, třeba úspěšně bránil epidemiím tak, že nechal celé Athény vykouřit bylinami. Tyto zvyky, stejně jako mnoho jiného, se později dostaly k Římanům. Později, v jedenáctém století, se křesťanští křižáci vrátili do Evropy s dobrou znalostí slavných arabských parfémů i alchymie, která se stala předchůdcem moderní chemie. Tyto události byly pokračováním již existujícího, rozsáhlého obchodu s vonnými rostlinami, jenž se rozšířil z Indie po Řecké a Římské říši.

Také Keltové chovali vůči všemu rostlinstvu posvátnou úctu. Druidové hojně využívali aromatické byliny, velmi časté bylo například vykuřování, jež sloužilo jako zdravotní prevence a hlavně jako léčba. Na rozpálené pánvičce pálily aromatické byliny a vdechováním jejich kouře se přiváděli do stavu opojení, jinými bylinami léčili nemoci průdušek a další onemocnění.

I z biblické historie vyplývá velká úcta, kterou ke všem bylinám Izraelité chovali. "A Ezechjáš jim naslouchal a ukázal jim celý svůj dům pokladů, stříbro a zlato a balzámový olej a dobrý olej a svou zbrojnici a všechno co se dalo najít v jeho pokladech." (2. královská 20:13) Král Ezechjáš žil v 8. století před naším letopočtem.

V jeho domě pokladů ležel vonný olej vedle zlata a stříbra, tak vysoce byl ceněn. Oleje a aromatické látky měly hodnotu pokladů a život bez nich byl velmi těžký. Uplatnily se při vaření, svícení, náboženských obřadech, k obětním účelům. Oleje a aromatické látky sloužily také k léčení: "A mnoho churavých potírali olejem a léčili je." (Marek 6:13) Izraelité velmi dobře rozuměli působení aromatických látek na lidskou psychiku. Vonný olej, kterým byli pomazáváni králové a kněží, byl složen z látek, které vyvolávaly euforii a potlačovaly úzkost.

Australští domorodci Aboridžinci věří, že jedině život v harmonii s přírodou může být zdravý. To, co naše věda postupně objevuje, používají na základě svých zkušeností od nepaměti. Vědí, které aromatické rostliny přinášejí úlevu od nachlazení, rýmy a bolestí hlavy, které mají antibakteriální vlastnosti. Některé byliny užívají preventivně a promyšleně, jakoby na úrovni našeho očkování, a dokonce používají jisté houby jako antikoncepci.

Koncem dvacátých let dvacátého století oživil aromaterapii francouzský kosmetický chemik René-Maurice Gattefossé, který se o éterické oleje začal zajímat, když pracoval pro rodinnou parfumerii. Všiml si, že mnoho éterických olejů používaných při výrobě parfémů bylo lepšími antiseptiky než chemické látky. Při výbuchu

v laboratoři si popálil ruku a ošetřil ji čistým levandulovým olejem. Ruka se rychle zahojila, aniž by byla infikována nebo na ní zůstaly jizvy. To ho přivedlo k výzkumu využití éterických olejů v dermatologii

a kosmetice. V té době začal nezávisle probíhat výzkum po celém světě. V Austrálii byly zaznamenány antiseptické a antimikrobiální účinky čajovníkového oleje, v Itálii studovali psychologické účinky éterických olejů. Francouzský lékař Jean Valnet začal využívat éterické oleje ve své lékařské praxi, vydal knihu Praktická aromaterapie a vyučoval další lékaře.

Jak vlastně aromaterapie funguje? Čichová cesta: Těkavá vůně se rozptýlí ve vzduchu. Aromatické molekuly vstoupí do nosu, kudy se pohybují vzhůru k čichovému orgánu. Tam se rozkmitají vlasově tenké brvy čichových čidel umístěných ve sliznatých blánách uvnitř nosních dírek. Tyto brvy citlivé na vůně fungují jako přijímač informací, z nichž každý odpovídá určité vůni, kterou identifikuje.Tyto čichové informace jsou přenášeny do mozku, kde vyvolají vzpomínky a ovlivňují tělesné a citové chování. Vůně také stimulují produkci hormonů, ovlivňují chuť, tělesnou teplotu, metabolismus, pohlavní touhu, hladinu stresu, imunitu i vědomé myšlení a reakce.Vůně vyvolávají fyziologické a psychologické reakce tím, že stimulují produkci neurotransmitorů a endorfinů v mozku. Tyto látky vyvolávají euforii a celkový pocit pohody.

Dýchací cesta: Při nadechování vám vnikají aromatické molekuly zadržené molekulami vody, kterou obsahuje vzduch vdechovaný do dýchacího ústrojí. V plicích molekuly silic s kyslíkem vstupují do krevního oběhu a kolují celým tělem. Uvnitř jednotlivých buněk aktivují tyto silice schopnost samoléčby.