Karma je zdarma, nebo taky jak říkaly naše babičky: „Co si zaseješ, to sklidíš“.  Ať už se to týká samých jedniček, nebo zasloužené úrody. Právě teď přichází doba, kdy si můžeme naplno vychutnat plody jarních výsevů. Všechna ta piplačka a tanečky s motykou se nám vrátí v podobě křupavých okurek, rajčat a paprik jako stvořených do osvěžujícího letního salátu. Takový letní piknik je báječná věc, ale jinak pro zahradu prázdniny moc neplatí. Naopak, v pařáku se s konví naběháme daleko víc než v aprílovém počasí a po vydatných lijácích zase vyrážíme na lov slimáků. Poděkujeme tedy zahradě za pěknou postavu do plavek a tu pravou pohodu si vychutnáme až večer pod pergolou se sklenkou vychlazené sangrie.

fotografie: se svolením Weiki

Zelenina a bylinky

• Rostliny bohatě kvetou a plodí – a to je pořádná dřina. Odměníme je proto porcí organického hnojiva a jako dezert jim do zálivky přidáme probiotika. Podpoříme tak růst kořenového systému, vstřebávání živin i schopnost rostlin bránit se škůdcům a patogenům.
• Pojďte si pro nás! V červenci dozrávají letní saláty, okurky, mrkve, petržel, cibuloviny, červená řepa a zelí. Během obou prázdninových měsíců nás zahrada potěší záplavou rajčat, fazolí, dýní, melounů, cuket či patisonů. Začínáme sklízet také papriky, kukuřici, květák nebo mangold. Cukety a patisony je lepší utrhnout, když jsou malé. Cukety jsou chutnější a obsahují méně semen, patisony mají zase tenčí slupku.
• Se sklizní okurek zbytečně neotálíme. Zralejší už nebudou, spíš si na nich pochutná plíseň. Když se nemáme do sklízení, rostlina může odvrhnout nové, zatím ještě malé plody. Čím rychleji trháme, tím rychleji nasadí další okurky.
• Pokud jsme to neudělali už v červnu, bude v červenci nejvyšší čas vykopat rané brambory. Tu nejlepší dobu ke sklizni poznáme podle zažloutlé bramborové nati.
• Poslední výzva pro pasažéry mířící v červenci na zeleninový záhon: Nepropásněte výsadbu čínského zelí, endivie, letního květáku a raných kedluben. Letos naposledy!
• V červenci také ještě stihneme vysít letní hlávkový salát, kadeřávek, keříčkové fazole, hrášek, ředkev nebo vodnici. V srpnu už se musíme trochu krotit. Na záhonek může kerblík, japonská ředkev a mangold.
• Vyvazujeme rajčata a pečlivě zaléváme. V srpnu seřízneme vrcholky rostlin, aby jim zbylo dost energie na dozrání plodů.

• Na vydatnou zálivku si v červenci kromě rajčat potrpí kořenová zelenina, okurky a papriky. Cibuloviny naopak nepřeléváme.
• Co nás může nepěkně potrápit zvlášť v deštivém létě, je potvora plíseň. Nejlepší zbraní je prevence – zaléváme jen ke kořínkům, ne na list. Pravidelně posilujeme imunitu rostlin víčkem probiotik pro rostliny v zálivce. Plíseň si vybírá vždy slabší a nemocné, u nás nebude mít šanci!
• Bylinky v sobě mají díky slunečním paprskům vysoký obsah aromatických látek. Nejvíc budou vonět utržené ráno nebo během dopoledne.
• Dýně a tykve rostou jako z vody. Pro zdravou úrodu budoucí halloweenské šklebouny podložíme fólií, cihlou, kamenem či třeba kusem dřeva, aby nehnily od země.
• Jakmile na česneku začnou žloutnout listy, nastává čas sklizně. Česnek svážeme do věnců a necháme ho pomalu prosychat 2 až 3 týdny. Podle staré tradice tyto věnce chrání stavení před upíry a zlými duchy. Podle současných výzkumů zase skvěle odpuzují komáry. Jedno je jisté, díky česneku nám už nikdo krev sát nebude!
• Sklizenou cibuli naopak necháme proschnout na sluníčku přímo na záhoně.
• Prázdné záhonky připravíme pro podzimní výsevy tak, že je osejeme zeleným hnojením. Jde o meziplodiny, které díky speciálním bakteriím žijícím na jejich kořenech zvyšují v půdě obsah dusíku. Tyto zázračné schopnosti má hrášek nebo třeba hořčice. Vysít můžeme i pohanku, ta sice půdu dusíkem obohatit neumí, zato ji rychle pokryje, čímž ji chrání před větrnou a vodní erozí.

Ovoce

• Sezona peckovin je v plném proudu. Pozor, ze stromu třešně a višně nerveme technikou hladového grizzlyho, ale jemně je odtrháváme nebo odstříháváme. Pokud poškodíme krátké větvičky, takzvané plodonoše, zbytečně se ochuzujeme o větší úrodu napřesrok.
• Hned po sklizni se můžeme pustit do letní prořezávky, stejně jako po otrhání rybízu a angreštu.
• Průběžně sklízíme kanadské borůvky.
• Jahodníkům, které zůstanou na záhoně ještě příští rok, poděkujeme za poslední jahůdky a odštípneme přebytečné výhony. Přihnojíme je kompostem nebo sypkým organickým hnojivem weiki a dobře zalijeme, nejlépe s víčkem životadárných probiotik v konvičce.
• Zároveň můžeme záhon dosázet novými jahodníky a během léta jim dopřejeme bohatou zálivku. Pokud do ní přidáme probiotika, můžeme si rovnou odškrtnout účinnou prevenci proti plísním. Respektujeme přitom pravidlo „tři roky a dost“. Zpátky se mohou jahody vrátit po pěti letech. Mezi jejich vhodné předplodiny patří cibule, česnek, luskoviny a košťáloviny.
• Nebojte, sezona sladkého pokušení nekončí. V srpnu se můžeme těšit na maliny a ostružiny. Po odplození prořežeme slabé a přebytečné výhony.
• Ovocným stromům dopřejeme dostatek vláhy, a to nejen zálivkou, ale také mulčí z posekané trávy. Ta udrží vláhu a při postupném rozkladu dodá stromům cenné živiny.
• Předčasně opadané plody mají většinou „výrobní vady“ nebo jsou nahnilé. Pravidelně je sbíráme, ať se nám na zahradě nerozšíří plíseň.
  

Okrasná zahrada

• Čas řízkování! Tím nemyslíme křupavý trojobal, ale množení fuchsií a pelargonií. Červenec je také nejlepší doba pro řízkování pokojovek, balkonových rostlin a bylinek.
• Ke konci července mohou do půdy proschlé cibulky tulipánů.
• Zálivka okrasných květin je nejlepší k večeru, když opadnou největší horka. Nezapomínáme ani na skalku.
• Pro podzimní a jarní parádu vyséváme do půdy macešky, sedmikrásky, mák, pomněnky a další dvouletky.
• Kvete levandule, ááách. Stonky seřízneme hned, jak se květy vybarví do typické modrofialové barvy a sušíme ve svazcích na suchém a tmavém místě, aby nám neuteklo božské aroma. Svazky a vonné sáčky s levandulí provoní skříň a odpuzují moly, to určitě víte. Ale zkuste si z čerstvě utržené levandule připravit vonnou koupel nebo čaj před spaním. Sladké sny až do rána zajištěny!
• Z odkvetlých trvalek odstraníme zaschlé stonky a květy. Pokud nejsou viditelně napadené žádnou chorobou, najdou využití v kompostu. V srpnu potom posbíráme semínka na příští rok. Necháme je dobře proschnout na sluníčku a potom je přesypeme do označených papírových sáčků.
• Zelené ploty mohou vypadat zvadle a pocuchaně. Zaslouží si vydatnou zálivku i letní střih. Ten by měl od teď vydržet až do jara.
• Koncem léta množíme jehličnany řízkováním. Řízek umístíme do substrátu z písku a rašeliny, pro vhodné mikroklima přikryjeme květináč fólií.
• Z jabloní a hrušní odstraníme „vlky“, u peckovin – třešní, višní a švestek – provedeme letní řez. Řez by měl následovat až po odkvětu a nepřeháníme to, zvlášť u třešní. Jsou to nádherné, přirozeně mohutné stromy, byla by škoda vytvářet z nich zakrslé trpaslíky.

Trávník

• Trávník už neroste tak rychle. Stále ho zkracujeme o třetinu výšky, ale už se nenaběháme tolik, jako v květnu.
• Nikdy nesekáme v poledním a odpoledním horku, počkáme si na chladivý večer. Příjemnější pro nás, zdravější pro trávník. Pokud venku zrovna padají teplotní rekordy, klidně sečení o pár dnů odložíme.
• V červenci se soustředíme na vláhu a výživu, nejlépe v podobě organického hnojiva, v srpnu pomalu ubíráme – tráva se začíná připravovat na zimu.
• Půdní probiotika v zálivce zesilují kořínky a pomáhají vstřebat živiny.

Skleníky a fóliovníky

• Větráme, větráme a znovu větráme! A když zrovna nevětráme, tak zaléváme. Letní parna mohou rostliny ve skleníku pěkně potrápit. V nezastíněném skleníku může být vnitřní teplota u listů klidně o patnáct stupňů vyšší než ta venkovní.
• Vnější stín můžeme zařídit pomocí zastiňovacích fólií, které se přehodí přes horní hřeben skleníku. Stejně poslouží i rákosová nebo bambusová rohož. V zahradnictví a hobby centrech můžete také nakoupit speciální stínící barvu.
• Pokud dáváte přednost vlastním zlepšovákům, zkuste škrobový nátěr. Připravíte ho ze škrobu na prádlo, jen ho namíchejte v hustější konzistenci. Nanáší se štětkou na sklo stejně jako barva. A teď se podržte – vydrží až čtyři roky! Pro srovnání, barva se smyje s deštěm po pár týdnech. Navíc jde o ekologické řešení, škrob v půdě neškodí. Naopak, stane se výživou pro užitečné půdní bakterie.
• Sklízíme rajčata, okurky a papriky.
• Pro podzimní sklizeň můžeme zasít semínka květáku a špenátu.
• Pokračujeme s výsevem letních salátů, vysít můžeme i mangold, čínské zelí a fenykl.
• Posbíráme semínka kopru, budou se hodit na výsev zase v příští sezoně.

Pokojovky

• Opalujícími se rostlinkami v květináči pravidelně otáčíme, aby nerostly jen na jednu stranu.
• S otáčením ale radši opatrně. Stačí o 10 stupňů a další den zase jenom o kousíček. Pro některé pokojovky je otočení o 180 stupňů terapie šokem, po které mohou shodit květy i listy.
• Před odjezdem na dovolenou zajistíme našim zeleným mazlíčkům „hlídání“, tedy někoho, kdo je bude zalévat a opečovávat za nás.
• Nesehnali jsme hlídání? Potom květináče a truhlíky přestěhujeme do stinných míst domu nebo bytu. Na rozloučenou je pořádně zalijeme, ale teď pozor! Přísný zákaz přemísťování rostlin do napuštěné vany nebo kyblíků s vodou. Uhnilé kořínky rostlinky zahubí rychleji než sucho.
• Řešením na kratší cesty mohou být samozavlažovací truhlíky s knoty, na ty delší už to ale chce promyšlený systém.
• Zavlažovací textilie využívá vzlínání vody a můžeme ji použít opakovaně. Stačí na ni postavit květináče a druhý konec ponořit do dostatečně velkého kyblíku s vodou.
• Profesionální zavlažovače vypadají jako elegantní skleněné koule a dávkují vodu po kapkách. Stejnou práci zastane i obyčejná PET lahev. Do víčka vyvrtáme dírku, lahev naplníme vodou a zapíchneme hrdlem do substrátu. Nevypadá to sice tak pěkně, ale dočasně prázdnému bytu to určitě nevadí. Hlavní je, že mají rostlinky o vláhu postaráno. Jen ohlídejte, aby těžká láhev květináč nepřeklopila.
• Poslední zálivka před odjezdem by měla obsahovat blahodárné víčko probiotik pro rostliny. Ptáte se proč? Půdní bakterie totiž rozkládají celulózu, přirozenou součást půdy, na hemicelulózu. Tato látka dovede nasáknout a zadržet až 600x více vody, než sama váží! A to už je na substrátu v květináči znát.
• Ověřte si to malým pokusem. Jednu rostlinu v květináči zalévejte obyčejnou vodou, druhou zálivkou s probiotickými bakteriemi. Uvidíte sami, že substrát v druhém květináči vydrží mnohem déle vlhký.

Kompost

• Kompost v létě poctivě krmíme, a pokud panují horka, dopřáváme mu vláhu. Sucho totiž pilným bakteriím pracujícím na přeměně odpadu na poklad neprospívá.
• Pokud chceme zrání kompostu podpořit, pořídíme si urychlovač kompostu a přidáme pravidelnou probiotickou spršku. Prospěšné bakterie pomohou odrazit patogeny a zabrání hnilobám a plísním, které by se mohly v kompostu rozšířit.

Balkon

• Dobrého pomálu. Ne, že by balkonové rostliny neměly rády slunce, ale v létě ho může být až moc. Představte si, jak by bylo vám, kdybyste si omylem zabouchli dveře od balkonu!
• Proto naše hýčkané rostlinky zaléváme v horku dvakrát denně – brzy ráno a potom po západu slunce. Vždy odstátou vodou, ledovou se opravdu nezavděčíme ani v tom největším parnu.
• Chcete jim dopřát extra péči? Mlžení z rozprašovače jim vrátí barvu do listů. Potěší i víčko probiotik pro rostliny do pravidelné zálivky, účinně zadrží vlhkost v substrátu.
• Pro zadržení vody pomůže i mulč v květináčích. Mulčovat můžeme kamínky, keramzitem nebo keramickými střepy. Vrstva keramzitu pomůže i na dně květináče.
• Při cestě na dovolenou postupujeme stejně jako u pokojovek. Truhlíky a květináče dočasně ubytujeme ve stínu domova a zajistíme pomocí zavlažovačů.
• Pravidelně čistíme květináče. Spadlé listy i květy musí pryč, zvlášť ty podezřele svinuté nebo skvrnité.

Další zahradnické práce

• Přemnožení slimáci? Může se snadno stát, zvlášť v mokrém létě. Zabírá na ně slámová mulč – nepříjemně pichlavá stébla, to slimáci vážně nemusí. Stejně jako písek a obrubníky z hrubého materiálu okolo záhonů.
• Mrkněte na více informací o blahodárném mulčování. V létě nám na zahradě ušetří spoustu práce – ať už se zaléváním, okopáváním nebo vytrháváním plevele.
• V letních měsících nevyměňujeme vodu v nádržích. Doléváme pouze odstátou vodu (ideálně dešťovku) a jen tolik, kolik je nutné.
• Vzpomeneme si na to, že nejsme jediní, kdo má neustálou žízeň. Vodní nádrže se stávají oázou pro žíznivé ptáky i ježky.
• Pro zvířata se ale mohou nádoby snadno stát smrtící pastí – zvlášť se to týká sudů a van s hladkými stěnami, po kterých nemohou vyšplhat zpátky nahoru. Speciální plovací síta zachrání zoufalým neplavcům život. Jednoduché a efektivní!

zdroj: Michala Brabcová, zahradnice weiki