Příjemný únik z hlavního města, dostatečně daleko od smogu, davů turistů a civilizace, do barevné české přírody Českého středohoří – přesně to poskytují Lázně Mšené, které jsou vyhledávaným místem k odpočinku, relaxaci a zejména léčbě pohybového aparátu již od roku 1796.

 

 

fotografie: Petr Matura

Už v polovině 18. století byla voda vyvěrající v blízkosti myslivny u panské bažantnice užívána myslivci. Její blahodárný účinek na lidské zdraví rozpoznal i budyňský lékař MUDr. Bayer a používal ji k léčbě svých pacientů. Když v roce 1790 přijel na recepci ředitel panských majetků rodu Kinských na Zlonicích JUDr. František Pavikovský, jenž trpěl žaludečními potížemi, napil se mšenské vody a velice se mu ulevilo. Právě především tato událost vedla k založení lázní. Léčivé vlastnosti následně potvrdil známý mineralog a lékař MUDr. František Ambrož Reuss. Ten našel v mšenské vodě vysoký obsah minerálních látek.

V roce 1931 pak byly lázně prodány Svazu zemědělských pojišťoven a po II. světové válce zestátněny. Dnes jsou Lázně Mšené akciovou společností. Nejdůležitější však je, že dodnes lázně slouží svému účelu, tedy především k léčbě pohybového ústrojí, a to zejména páteře a kloubů. K léčbě se používá slatina, kterou lázně odebírají z vlastního ložiska. Využívá se zde také samozřejmě rovněž i vodoléčba.

V lázních lze také ochutnat tradiční lázeňské pochutiny, jako jsou například lázeňské oplatky nebo likéry - a případně nakrmit zcela ochočené kachny z místního rybníčku, nacházejícího se v lázeňském parčíku.

Toto městečko je však i dobrým tipem k zajímavému výletu. Přímo v obci najdeme zříceninu kaple sv. Jana Nepomuckého, jejíž stavba byla zahájena v roce 1802, avšak v roce 1804 byla přerušena a nedokončena. Dnes z ní zbyla romantická zřícenina, přístupná po kovovém schodišti.

Vaší pozornosti by neměly uniknout ani malebné lázeňské domy. Nad vchodem do hlavní budovy za povšimnutí stojí plastika z názvem Pták Noh na lotosovém poli, kterou vytvořil malíř a sochař Daniel Mayer. Krásnou výzdobu Dvorany pak provedl malíř Viktor Oliva. Lázeňské domy navrhoval významný architekt Jan Letzel, jenž se narodil 9. dubna 1880 v Náchodě. Jednou z jeho prvních prací byl právě secesní pavilon Dvorana v Mšeném u Budyně nad Ohří. Později však také pracoval i v zahraničí. V Japonsku se poprvé setkal s fenoménem zemětřesení. Začal se tedy specializovat na odolné železobetonové konstrukce a skelety. Navrhl mimo jiné i budovu průmyslového muzea v Hirošimě, jehož skelet jako jediný odolal hirošimské katastrofě v roce 1945. Tento dodnes stojící památník je nazýván Atomovým dómem. Atomový dóm nebyla jediná Letzlova stavba v Japonsku, avšak Hirošima podala sice děsivý, ale dostatečně přesvědčivý důkaz o kvalitě jeho práce. V roce 1920 se Letzel nakrátko vrátil do nového Československa, ale dlouho zde nevydržel a vrátil se zpět do Japonska, kde zřejmě jeho křehký psychický stav neblaze poznamenalo katastrofální zemětřesení. Život Jana Letzla se předčasně uzavřel v ústavu pro choromyslné v Praze v roce 1925.

Na svých cestách tímto krajem pak můžeme dále navštívit kupříkladu rovněž také i nedaleký Říp, který s románskou rotundu sv. Jiří vystupuje asi 200 metrů nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Jak známo, podle pověsti právě sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní úrodnou krajinu a rozhodl se zde usadit. Kopec Říp s rotundou je tedy chráněn jako národní kulturní památka. 

Za pozornost dále stojí například i město Roudnice nad Labem, jehož historické jádro a okolní zástavba jsou chráněny jako městská památková zóna. Zajímavostí je i místní silniční obloukový most přes Labe do centra Roudnice pod zámkem, postavený v letech 1906 – 1910. Stojí totiž na místě středověkého kamenného mostu biskupa Jana z Dražic, považovaného po Juditině a píseckém mostě za třetí nejstarší kamenný most v Čechách a první přes řeku Labe.

napsal Petr Matura

zdroj: wikipedia.org, msene-lazne.cz, msene.cz.