Používáme je denně v kuchyni při dochucování jídel a často si ani neuvědomujeme, že koření může mít příznivý vliv nejen na chuť našich pokrmů, ale také na naše zdraví. Bylinky jako oregano, tymián nebo hřebíček byly v minulosti důležitou součástí domácí lékárničky. Neuškodí si jejich léčivé vlastnosti připomenout, při různých zdravotních obtížích nám pak místo cesty do lékárny bude stačit jen sáhnout do vlastního záhonu či police v kuchyni.

fotografie: Shutterstock

Oregano

Tato bylina je známá také pod názvem dobromysl. Už ve starověku se jí přisuzoval mystický význam a používala se jako dezinfekční prostředek. Do Evropy se dostala díky arabským lékařům, kteří ji předepisovali na bolesti hlavy. Stala se jednou z typických bylin středomořské kuchyně. Léčivé látky obsažené v silicích oregana působí protizánětlivě a pomáhají při léčbě onemocnění dýchacích cest, protože snižují zahlenění a usnadňují odkašlávání.

Tymián

K bylinkám hojně využívaným ve středomořské kuchyni patří i tymián. Přidává se do polévek, omáček nebo při pečení masa. Je velmi účinný proti bakteriím a plísním a tymiánový olej se dá mazat na kůži při artritidě nebo revmatismu. „Tymián působí antibioticky a dezinfekčně proti mikrobům v dutině ústní, jako jsou streptokoky či stafylokoky. Jeho působení je rovněž protiplísňové. Prokázán byl i určitý účinek antivirový, zejména vůči herpetickým virům. Rozpouští střevní plyny, působí proti křečím a podporuje vykašlávání,“ říká bylinkářka Jarmila Podhorná.

Hřebíček

Hřebíček, tak jak ho známe z naší kuchyně, je vlastně usušené poupě tropického stromu jménem hřebíčkovec vonný. V minulosti se využíval v jihozápadní Asii pro své protizánětlivé účinky, například se přikládal na špatně se hojící rány nebo se žvýkal při bolestech zubů a dásní a také pro svěží dech. Hřebíček má příznivý vliv na trávení, pomáhá od plynatosti a užívá se na „zkažený“ žaludek. Rozdrcený na prášek může být součástí mastí proti bolesti kloubů a svalů.

Kmín

Jedno z nejčastěji využívaných koření v české kuchyni má za sebou dlouhou historii používání v přírodní léčbě. Známé jsou zejména jeho účinky pro lepší trávení, protože zvyšuje tvorbu trávicích šťáv a podporuje uvolňování žluči. Kmín je taktéž bohatým zdrojem železa, které je nezbytné pro správnou krvetvorbu. Několik studií potvrdilo jeho příznivý vliv pro hubnutí a snižování cholesterolu v krvi. „Kmín velice dobře působí jako prostředek proti nadýmání. Ve střevech působí protikřečově a podporuje trávení. Účinkuje rovněž jako přírodní antibiotikum, a tím výrazně omezuje kvasné a hnilobné procesy ve střevech,“ vysvětluje bylinkářka Podhorná.

Bobkový list

Ve starověkém Římě byl vavřín považován za symbol vznešenosti, dnes jeho sušený list používáme k dochucení polévek či omáček. Bobkový list však také blahodárně působí na naše zdraví. Jeho užívání pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi, proto by ho měli do svého jídelníčku zařadit lidé s diabetem. Odvar z této byliny se dá používat pro obklady na bolavé klouby nebo při otocích. Bobkový list obsahuje celou řadu minerálních látek, vitamínů nebo například kyselinu listovou. Povzbuzuje chuť k jídlu a pomáhá zlepšit trávení.

 

zdroj: redakce, nadeje-byliny.eu