"Jakákoliv nutnost přizpůsobit se novému času, posunutému byť i o jednu hodinu, může znamenat dočasné zkrácení doby spánku, a tím i únavu, zhoršenou výkonnost a špatnou náladu," říká prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. Nikdo z nás se netěší na den, kdy se posune čas o hodinu dopředu. Letos to vyjde na 27. března. Přechod na letní čas není jen o chybějící hodině v posteli.

fotografie: Freepik

Cyklus střídání světla a tmy řídí biorytmus lidského organizmu

Cirkadiánní rytmus, 24hodinový cyklus střídání světla a tmy, řídí biorytmus lidského organizmu pomocí tzv. vnitřních hodin v mozku člověka. Denní rytmy lidského organizmu jsou organizmu vrozené a přetrvávají i ve stálé tmě. Přirozeným rytmem mají tendenci se zpožďovat o 12 minut denně. Den by tak netrval 24 hodin, ale byl by o 12 minut delší. Lidské vnitřní hodiny mají tedy přirozenou tendenci se zpožďovat. Časový posun z letního času na zimní je pro nás bezbolestný, protože se přizpůsobíme "zpožďováním". U změny času na jaře je to obráceně.

Změna času na jaře způsobuje, že se musí organizmus tzv. "předbíhat"

Odborníci tvrdí, že zdravému člověku trvá týden, než si zvykne. Čtvrtina lidí má se změnou větší potíže. Prvními a nejčastějšími potížemi, které lidé pociťují při změně času, jsou únava a nespavost. Může se dostavit rovněž bolest hlavy a nesoustředěnost. 

Za narušený biorytmus můžeme i sami

"Ponocování, nepravidelnost a život ve světelném smogu narušuje biorytmy a škodí nám více než samotná změna času," tvrdí doc. MUDr. Ján Praško, CSc. 

 

zdroj: dobry-spanek.cz, https://www.dobry-spanek.cz/biologicke-rytmy