Od slunovratu se pohyb Slunce obrátil a nyní zase stoupá vzhůru po obloze. 20. ledna se vlády ujímá znamení Vodnáře, jehož vládnoucími planetami jsou Saturn a Uran. Úranos je praotec řeckých bohů, jenž povstal z beztvarého chaosu, který v sobě obsahuje všechny možnosti. V období Vodnáře sice ještě zima pevně svírá přírodu, avšak pod sněhem a ledem se již připravuje nový život, aby se už brzy projevil.

fotografie: Freepik

V této době se oslavuje duševní síla k životu. Tento duchovní princip se uctívá v podobě vody. Většina antických označení souhvězdí Vodnáře souvisí s ,,božskou vodou života“ a byla tím míněna kosmická energie. Z tohoto důvodu znamení Vodnáře začíná vlevo miskovitou prohlubní a pokračuje obloukem vyzvednutým nahoru, aby bylo možné přijatou energii rozlévat. V Řecku odpovídá Vodnáři Deukalión, který podobně jako biblický Noe přečkal v arše devítidenní potopu a stal se tak praotcem nového lidstva.

Ve středověku se pro znamení Vodnáře používala i další označení, jako například amfora, hrnec, vodopád a podobně. Všechny tyto symboly mají společnou jednu věc, a to představu tekoucí vody v pohybu.

Již ve středověku bylo pak známo, že do Šebastiána, což je 20. ledna, musí míza do stromů - a v mnoha krajích se z tohoto důvodu v tomto období nesmělo kácet dříví. Že měli naši předkové pravdu, to můžeme poznat tím způsobem, kdybychom na konci měsíce ledna nařízli kůru stromu. V takovém případě z ní začne vytékat míza.

Byzantský historik Prokopios (500 let po Kristu) vypráví o tom, jak lidé na severu Země velice toužili po Slunci. Po dlouhé zimní noci, která zde trvá půl roku, vyslali své obyvatele na vrcholky hor, kde měli za úkol vyhlížet Slunce. Když se konečně objevilo a oni se s radostnou novinou vrátili zpět do údolí, vypukl veliký jásot.

V Římě se okolo 15. února na Palatinu, jednom ze sedmi římských pahorků, slavily „luperkálie“. Bůh Lupercus je bytostně spjat s bohem stád Faunem, bohem živočišné plodnosti a rozplozování. O ,,luperkáliích“ se mu obětovali psi a rovněž i kozy. Lupercovi kněží běhali odění jen do kůže obětovaných zvířat okolo palatinského pahorku a pruhy kožešiny obětovaných zvířat šlehali ženy, které potkávali. Takové šlehnutí pak mělo ženám přinést plodnost a usnadnit jim porod. Pruhy kůže, které kněží používali, se nazývaly ,,amiculum Junonis“ (Junonin plášť). To souvisí se svátky bohyně plodnosti Junony Luciny, které se slavily o polovinu lunárního měsíce později. „Luperkálie“ byly svátkem očištění a pokání a považovaly se rovněž za svátky plodnosti. V roce 494 však papež Gelasius tento svátek zaměnil za ,,Očištění Panny Marie“ (Hromnice).

Nová energie v období Vodnáře však nepůsobí pouze v přírodě, nýbrž na každého z nás. Vodnář nás rozveselí, přinese nám nové nápady, zajímavá setkání i zábavu. Jedná se o dobu ideálů, nekonvenčních myšlenek a též komunikace s lidmi. Vodnáři totiž vládne živel vzduchu a rovněž také i jeho excentrická vládnoucí planeta Uran nás dohromady nenechávají na pochybách, že se věci dávají do pohybu...

 

napsal Petr Matura

zdroj: Nicolas Campion: Praktická astrologie,Wynne Griffon Astrolgie, horoskopy-horoskop.cz aj.