Také máte pocit, že vaše dítě "zlobí", všechno se mu musí opakovat desetkrát a ve škole mu to z nějakých důvodů nejde, i když je v jiných věcech bystré? Nervový systém dětí s poruchou pozornosti a hyperaktivitou je prostě zatím nedozrálý nebo oslabený, a proto také nemohou mít sílu vůle, kterou by se zklidnily a zkáznily. Když "zlobí", tak to tak nemyslí. Když vytryskne impuls, opravdu nemyslíme, protože jejich schopnost domýšlet důsledky svého chování je opravdu impulsivitou oslabena. Jsou jaksi "více dětské", než ostatní jejich věku. Bývají také velmi citlivé, mazlivé, potřebují trpělivost, podporu a pomoc.

fotografie: Pexels

Kromě dysfunkce obecných mentálních vlastností, jako jsou pozornost a soustředění, se mohou projevovat dysfunkce specifické -- například dyslexie (porucha čtení), dysgrafie (porucha psaní), vady řeči, neobratností, nešikovností a podobně.

Co se stane s hodnými zlobivými dětmi, když vyrostou?

Zhruba řečeno, u jednoho ze tří mozek dozraje. U druhého tzv. kompenzuje - příznaky trvají, ale jsou překryty: když dítěti nejde čtení a psaní, zaměří se na techniku nebo medicínu. Když mu nejde matematika a fyzika, orientuje se na obory humanitní. U třetího porucha trvá v dospělosti. S přibývajícím věkem (a váhou) mizí hyperaktivita, ale nepozornost a impulsivita zůstávají. Dospělí s poruchou pozornosti mívají sklon k nehodám za volantem i problémy v mezilidských vztazích, rychleji se unaví, dělá jim potíže dotahovat věci do konce, bývají nepraktičtí, lajdáčtí, nedochvilní: i při dobrém nadání jaksi nedokáží svůj talent "prodat". Impulsivita v přelidněném a přeorganizovaném prostoru, vyžadujícím sebeovládání a bezkonfliktnost, může svému nositeli a jeho okolí pořádně otravovat život.

Kdy je vhodný věk pro nápravu?

Hned, když se to dozvíte. Je řada příznaků, které nás už v předškolním věku upozorňují, že ve škole mohou být problémy. Zhruba od 4-5 let je zřejmé, které dítě má problémy se soustředěním, ukázněností atd. I chození na logopedii, i třeba s hloupým "ř", pravděpodobně signalizuje pomalejší zralost řečových center, což bývá předzvěstí pozdější dyslexie (dyslexii lze předpovědět z jednoduchého testu hned po porodu).

Studie na dvojčatech provedená v roce 2001 zjistila, že 85% vlivu připadá na dědičnost (!), zbytek na poškození mozku vzniklá při porodu - např. opožděným porodem apod.

Čili, jestliže víme, že dysfunkce trvají zpravidla od narození, je na nás dospělých, abychom dítěti pomohli k nápravě. Posílat děti bez pomoci do povinné školní docházky, když je tam čeká katastrofa v podobě poruchy učení nebo pozornosti (a samozřejmě nás dospělé, rodiče a učitele, také spousta trápení), je hřích na dětské dušičce. K dysfunkci se pak ještě přidruží snížené sebevědomí a sebedůvěra.

Poučení: dítě s lehkou mozkovou dysfunkcí se nemá ve škole vůbec ocitnout - problém měl a mohl být napraven už předtím, než do školy šlo.

Je možná prevence dyslexie a jiných poruch učení ještě před školou?

Zcela vážně: "Budoucí dyslexii lze dnes diagnostikovat hned po narození (metodou evokovaných potenciálů). Tj. děti mohou dostat potřebnou pomoc nápravu ještě před nástupem do školy! Dyslexie ve škole je zbytečná.

Je velká křivda sociálního systému - především zdravotnictví a předškolního poradenství - že disponované děti donutí jít do školy, aby tam ne vlastní vinou selhaly. Je to hrubě neetické chování dospělých k dětem. Náprava by měla proběhnout v předškolním věku (nejlépe v 5 letech) také proto, že prevence šetří sebedůvěru dítěte i nervy rodičů i učitelů!

ORIENTAČNÍ TEST: ZNAKY PORUCHY POZORNOSTI A HYPERAKTIVITY

Připravili jsme pro vás krátký test, podle něhož můžete odhadnout, je-li to vážné. Udělejte si čárku vždy, když se problém u dítěte vyskytuje:

A. NEPOZORNOST

1. Nedává pozor na detaily; v pracích - do školy i jiných - dělá chyby z nepozornosti

2. Má problémy s udržením pozornosti při domácích úkolech nebo při hře

3. Vypadá, že neposlouchá, i když se mluví přímo na něj

4. Dělá mu potíže organizovat si úkoly a činnosti, vyhýbá se úkolům vyžadujícím soustředěné volní úsilí

5. Nedodrží, co se mu zadá, a není samo schopno dokončit úkol do školy nebo domácí povinnosti

6. Vyhýbá se, nebo nemá rádo, nebo odkládá úkoly, které vyžadují nepřetržité duševní úsilí (školní úkoly, domácí práce)

7. Ztrácí věci nezbytné pro úkoly a činnosti (hračky, zadání úkolů, školní potřeby)

8. Snadno se nechá vyrušit vnějšími podněty

9. Vyznačuje se zapomnětlivostí v běžném životě

B. IMPULZIVITA A HYPERAKTIVITA

1. Pohrává si s rukama či nohama; kroutí se na židli

2. Vyskakuje ze židle ve škole nebo v jiných situacích, kde se má sedět

3. Neustále pobíhá či leze po předmětech (u adolescentů a dospělých nemusí jít o pobíhání, ale o pocity neklidu)

4. Má potíže si hrát nebo jinak trávit volný čas potichu

5. Je jakoby "na pochodu" nebo se chová jako "poháněné motorem"

6. Přehnaně mluví

7. Vypleskne odpověď, ještě než byla dopovězena otázka

8. Je pro něj těžké čekat (např. na přechodu na ulici, při čekání na přestávku apod.)

9. Přerušuje ostatní (skáče do řeči, vpadá do rozhovorů nebo her ostatních)

VYHODNOCENÍ:

spočítejte si čárky u každého testu a posuďte, jak na to vaše dítě je:

NEPOZORNOST

0-1 znak: Máte pozorné dítě. Je schopno se plně soustředit tak, jak to nedokážou ani mnozí dospělí.

2-5 znaků: Vaše dítě je občas roztěkané, ale schopnost soustředění mu nechybí. Proč je někdy pozorné a někdy ne? Nemají na to vliv také třeba uspořádání bytu, konkurence se sourozencem nebo nesoustředěná výchova?

6 a více: Dítěti dělá potíže udržet plynulou pozornost a soustředění.

IMPULZIVITA A HYPERAKTIVITA

0-1 znak: Máte klidné dítě. Ovládá se lépe než mnozí dospělí (doufejme, že k tomu není donuceno!).

2-5 znaků: Máte "živé dítě", ale je schopno se ovládat. Proč bývá neklidné? Není to stresem zvnějšku?

6 a více: Pravděpodobně je nad síly dítěte se ovládat.

VÝSKYT A TRVÁNÍ ZNAKŮ:

Vyskytují se známky nepozornosti nebo impulzivity jak doma, tak ve škole?

Projevovaly se už před sedmým rokem?

Snižují jeho výkon ve škole nebo sociální adaptaci ve vztazích?

Jestliže ano, a má 6 a více znaků nepozornosti: pravděpodobně trpí poruchou pozornosti. Má-li 6 a více znaků impulzivity a hyperaktivity: pravděpodobně trpí hyperaktivní poruchou. Může trpět obojím -- tedy kombinovanou poruchou pozornosti a hyperaktivity.

Poraďte s pedagogicko-psychologickou poradnou, a požádejte dětského lékaře o doporučení na specializované vyšetření (EEG - elektroencefalografie).

Na závěr: uvedené problémy se samozřejmě netýkají jen dětí, pouze mají u dospělých dospělejší projevy.

 

zdroj: www.hyperka.eu