Za vrchol Vánoc je mylně považován Štědrý den. Jenže 24. prosince Vánoce ani nezačínají. Končí teprve advent. Ve skutečnosti je prvním a zároveň nejdůležitějším vánočním dnem Boží hod vánoční, připadající na 25. prosince. Tento den je také označován za den narození Páně. V některých zemích světa sloužil také jako počátek kalendářního roku. A váží se k němu různé pranostiky, pověry a obyčeje...

foto: Jan Švéda

Jde o den, který se slaví, především mezi křesťany, jako den, ve který se narodil Ježíš Kristus. Tento svátek má být ve znamení klidu, rozjímání a na pořadu dne mají být také rodinné oslavy. Lidé se často vydávají do kostelů na speciální mše, v těch bývají k vidění tradiční betlémy. V západní Evropě a Severní americe se až v tento den také rozdávají vánoční dárečky.

V podstatě by to mělo být takto správně, protože Štědrý den v našem ponětí je v podstatě jenom konec Adventu, ač mnozí lidé jej považují za vyvrcholení Vánoc. Poselství křesťanských Vánoc se právě totiž na Boží hod naplnilo. Lidstvu byl totiž v Betlému přislíbený Mesiáš.

Jde o svátek, který se slavil zpočátku pouze v Říme. Až v sedmém století našeho letopočtu se tato oslava stala součástí celé západní církve. Ta východní měla od 4. Století Epifanii, což bylo slavné zjevení Božího Syna v těle. Šlo o byzantský svátek Narození Páně, který připadal až na 6. ledna. Tedy na Tři krále.

Lidé v tento den častěji chodili do kostela a od toho se nejspíše také odvodil název Boží hod.

V předkřesťanské době se právě v prosinci slavili starořímské Saturnálie. Vrcholili právě 25., šlo o oslavy na počest mocného Saturna. Šlo o boha zemědělství, sklizně a času. Zajímavé je, že se obě data protnula.

Historicky se 25. prosince pojídala tučná strava, která měla dodat sílu a zdraví. Uctívalo se narození božího syna, lidé měli rozjímat a hlavně nic nedělat, dokonce se ani nechodilo koledovat.

V některých zemích bylo dokonce zakázáno i mytí a česání se. Smetí se smělo zamést pouze dopoledne a jen ke dveřím, nikoli za ně. Hrozilo totiž, že by se vymetlo štěstí.

Dodržovalo se také takzvané rituální ticho. Lidé věřili, že přílišným mluvením nebo i oslovením by e mohl znesvětit sváteční den. To by prý takovému hříšníkovi mohlo přinést neštěstí nebo smrt. Dobytku se dokonce preventivně zavazovaly tlamy.

Výběr pranostik k 25. prosinci:

• Mráz na Boží narození – zima se udrží bez proměny.

• Levné povětří okolo vánoc předpovídá nám, že zima bude velmi dlouho trvati;

to jest jestli prve nemrzlo, bude potom mrznouti.

• Když čas před vánocemi až do Tří králů mlhavý a tmavý jest, následují na to nemoci.

• Před vánocemi neškodí mokro osení, ale tím více po vánocích.

• Když na Boží hod prší, sucho úrodu naruší.

• Nedej Bůh teplých vánoc a pošmourného svatého Jiří!

• Vánoce – vánice.

• Když vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.

• Padá-li na Boží narození sníh, hodně obilí bude na polích.

• Vánoce bez sněhu přináší velikou noc sněžnou.

• Zelené vánoce – bílé velikonoce.

• Jsou-li zelené vánoce, Velká noc bude bělit se.

• Vánoce v jeteli – letnice ve sněhu.

• Jsou-li vrby o vánocích plny rampouchů, bývají o velikonocích plny kočiček.

• Jasné vánoce – hojnost vína a ovoce.

• O vánocích obloha čistá a hvězdná, bude úrodný rok.

• Na vánoce mnoho hvězdiček, slepice nanesou mnoho vajíček.

• Světlé hody – tmavé stodoly, tmavé hody – světlé stodoly.

• Temná vánoční noc přinese světlé stodoly.

• Tmavé vánoce – světlé stodoly.

• Tmavé vánoce – dojné krávy, světlé vánoce – ponesou slepice.

• Tmavým vánocům a přátelskému koláči nikdy se neraduj!

• Padá-li na Boží hod vánoční sníh, hodně obilí bude na polích.

• Jestli vítr o vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje.

 

Napsala Zuzana Zelenková

zdroj: redakce