(valašská povídka}

Jak sa konečně doplazíl kapitalizmus aj do našéj krajiny všeci zme čučali na americké filmy jak vyorané myši. Jak ti američtí rekovja šrotojú zlú sebranku a většinú jeden samotinký dobije celú armádu aj s tankama. Novinkú pro naše zbrojaře sú pistole na padesát a vjecéj nábojů. Šak je to viděť v každém filmě jak desperáti střílajú jak blbí a nemosíja nabíjať. V Americe móže aj pětiranný kolt vystřeliť desetkráť. Gdyby u teho naši ludé trocha přemýšlali, v ten moment by im došlo, že sú to skorem stejné capiny, kerýma nás krmili na druhéj straně barikády, gdy sovětský tank pomlátil polovičku armády frickú.

Metúda to oblbování už tak štvalo, že mu z teho jednúc ruplo v kolni a osvítil ho přímo božský nápad. Gdyž sú Amerikáni tací chytráci, tož ich mosíme přechytračiť. A to je přecáj pro kovaného Valacha prd robota. Navrch, gdyž už sa to podařilo aj temu Pražáčkovi s televízijú…. Obúl si gumáky a už pelášil do putyky.

„Chlapi, osvítil mňa bohovský nápad, jak vydělať hromadu kopejek a ešče sa podívať do světa.“ Chlapi sa už napřeď řehnili, co zaséj z teho Metúda vyleze a tož v očakávání velkého zážitka poručili kolo borových. Jak ho počúvali, kývali lebeňama vjec a vjecéj až sa im to zamlúvalo najvěcéj. „No a gdyž založíme akciovku, vylúdíme povoléní k obchodování s Amerikú a máme to v kapci.“ „No a ty si myslíš, že nás ti nafúklí Amerikáni enem tak pustíja do téj jejich country?“ ozvál sa Janek Lebáňú. „Šak sa podívaj co dělajú s obyčajnýma turistama. Pjekně děkuju za také svobody, gdyž mosím otiskovať paprče před návštěvú, jak gdybych sa hlásil na Mírov.“ „No gdyž tam pudeme coby obchodníci z Valašska, nebudeme měť žádné problémy,“ hučál do nich Metúd. „Navrch ze sebja urobíme trúby a máme to v suchu aj gdyby nás vyslýchala samá CIA.“ „No, gdyž ty budeš tým mluvčím, tož ty trúby ani moc hráť nemosíme.“ „Ty zmjato,“ zajačál Metúd, „cos tým chcel řécť? A si na řadě. A po velikých borových za takú urážku.“ Chlapi sa mohli uřechtať, no mudrovali u borovičky ešče půl večera, než sa rozhodli, že pojedú dobiť Ameriku. Gdyž nic iného aspoň móže byť čuryna s tyma podivnýma Amerikánama.

Vyřídili všecko papírování, napoščávali po dědině peňazí, vybrali najvětší dědinské krasavice a vyrazíli do Prahy žádať o víza. Oblékli sa do pjekných valašských krojů, pobrali valašskéj slivovice a jeli. Jak tlápali po Praze, moseli páru Pražáčkom trocha popraviť ciferníky lebo sa neuctivo stavjali k valašským krojom. No neco takové bylo pro ogary meňéj než odháňať otravné muchy. Na ambasádě spustíl Metúd svoju tirádu. Mezitým chlapi přesvědčili teho Jenkíja, že mosí okoštovať pravú valašskú slivovicu. Načapovali do něho dvě štamprle a víza si moseli oštemplovať sami. Flašu mu tam nechali a odporúčali sa na Ruzyň.

A po páru hodinách sa partyja valašských ogarú a cérek vyrojíla v New Yorku na J.F.K. v čele s Metúdem. A byla to takéj jediná partyja, kerá z letadla vylézla po svojich. Posádku aj s cestujúcima vynášali po núzovej klúzačce. Pilotovi dali sice enem po štamprli, no aj tak mosél přistávať naštyrykráť. Prv ich chceli zabásnúť, že ide o teroristickú akciju, no jak poznali, že sú všeci v letadle úplně obyčajně ožralí, lifrovali ich z terminála ven. Tam už ich čakaly kupy novinářů a televízijí, aby im prozradili tajemstvá letu. Metúd teho využíl a zrovna všecky pozvál na druhý deň do Central Parka, gde budú měť předváďačku zboží, keré móže zachrániť hromady životú z paprčí dajakých desperátú. No vjecéj sa ani slovem nezmínil.

Gdyž sa hrubo po poledni zjavila celá valašská partyja v Central Parku čakali na ně už celé zástupy amerického ludu. Tož Metúd na nic nečakál, schmátl mikrofón, přitáhl k sebě tlumočnicu z dědiny a začál vydělávať doláče. Prv sa rozhodovali, že vezmú opravdickú tlumočnicu, kerá znala sedum řečí, no valašskéj ťápanině nerozuměla. Cérka hospodského už ve Státoch byla, tož nebylo co řešiť.

„Gdyž sem sa u nás na dědině čučál na ty vaše hollywúdské výtvory, tož sem zistíl, že desperáti u vás zamordujú hromadu ludí zbytečně lebo užívate samé nekvalitní tovary. Tož zme vám přijeli nabídnúť naše fajnové výrobky ze srdca Evropy. Ta prvá věc, kerú vám předvedu je baterka.“ V davu Amíkú to zahučalo řehotem. „No, šak sa enem řechtajte,“ zubíl sa spokojno Metúd. „V každém vašem filmě, jak sa má neco pořádného stať, přestávajú batérky svítiť. Tož mrknite na naše dělo,“ řekl Metúd a vytáhl z kabele baterku na štyry bachraté monočlánky. V davu zrazu bylo po posměškoch a ozvalo sa uznanlivé mrčání. „A to néjni všecko,“ zahulákal Metúd. Posvítil do davu a ludé si dobrých padesát metrú od pódyja špárali v očách, že prd vidíja. Jak vrahúna, upíra či zombie praštíte našim tovarem, svítíte pokojno dalej s istotú, že pederastovi či obludě sa už nerozsvítí.“ Postavíl na stojánek štyry cihly a jediným prásknutím baterkú všecky zrušíl. Hneď nato znova oslníl davy, keré včíl už búřili nadšením.

„A daléj! Gdyž chcete utécť vrahúnovi, obludě lebo mimozemšťanovi, a tých je v Americe hrubo, lapnete do auta a....nic. Nemóžete nastartovať. Je to v každém vašem filmu. My vám nabízáme super český startér. Podívajte sa.“ Z kontejnera v kerém bylo mínus padesát stupňů Celsia vyjelo auto, řidič do něho skočíl, brnkl do klíča od zapalování a býl v prachu. Z druhého kontejnéra vyjelo auto připečené na plus osumdesát. A stalo sa úplně to samé. A davy zaséj búřili.

„A další nabídka, lude americký. Vaše filmy dokazujú, že aj gdyž máte dajakú flobertku, jak dojde na věc, nestřílá. Zaséj sú z poctivých ludí enem hromady mrtvol. Tož tady pro vás máme bývalú výzbroj našeho četnitského zbora. Ty střílajú enem sa na ně stačí podívať. Včíl hleďte, jak sa z našima výrobkama dostanete z keréjkoliv šlamastyky.“ Jeden z ogarú valašských posvítil na davy. Než ti sa z teho spamatovali hodíl před ně českú pistol, kerá začala střílať na všecky strany, hopl do auta a býl v prachu. Tož včíl to byly úplné ovácije. Ludé pořáď dokola skandovali „Vivat Walachien boys“ a „Vivat Metúd“. Jak sa sklidnili, tož ich Metúd dorazíl závěrečnú nabídkú. „Ešče mám pro vás takové dvě třešničky do teho našeho nabídkového dorta. Všiml sem si v tých vašich filmoch, že gdyž sa podívete na Měsíc, máte enem úplněk. Tož neváhajte a dojeďte k nám na Valašsko. My máme Měsíc aj po kúskoch a negdy zme aj bez něho.“ Amíci naňho nevěřícno s otevřenú hubú čučali.

„No a to najlepší nakonec. Od zítřka od rána bude toť v Central Parku postavené obrovské šapitó, gde vám budeme nabízať valašské pochúťky. Třeba mlsy, kerým sa u nás říká jelita, jitrnice, ovárek, tlačenka a tak daléj. To abyste okusili pořádného žvanca a né furt enem ty karbanátky vrazené do rohlíka. A budeme nalévať aj slivovicu. To je valašská svátosť. Lektvar, kerý móžete v našem staně chĺpať přímo z flaše. U nás nemosíte předstírať, že pijete ze sáčka gdoví co. Takéj sa vám budú věnovať valašské cérky na keré sa móžete šklébiť beze strachu, že vás nekerá žaluje o milióny z teho vašeho slavného sexuálního harašéní. Aj po řiti ju móžete plácnúť, no mosíte počítať s tým, že jak sa jí to nebudete lúbiť, dostanete do dyně. A už vůbec sa nemosíte báť, že by nekerá naša děvčica byla taká špindíra, že by sa v její garderóbě našly aj po půl roce hadry s dajakýma flekama, jak sa to stává nekerým vašim prezidentským stážistkám. Vtem sa celičký Central Park poskládal na zem a všeci sa řechtali až sa za bachory chytali. Policajti sa po zádoch búchali z houmlesákama (u nás sa im praví bezdomovci) a řvali, že taký frk už dlúho nečuli.

Druhý deň byli noviny aj televízije plné valašskéj výpravy v čele s Metúdem a ich fajnýma výrobkama. Ogaři založili americkú pobočku jejich dědinskéj firmy a pod názvem US Walachien Inc. ju přihlásili na Wall Street. Po akciách sa v ten moment zaprášilo a tož moseli vydávať další a další emísije. Moseli ve Státoch zřídiť aj cestovku, lebo na Valašsko sa hrnuli tisíce Amerikánú čučať sa na kúsky Měsíca. Najdražší ubytování bylo mezi ovcama lebo ve stodole na seně.

Ve fabrikách na výrobu baterek a startérů sa jelo v kusi bez fajronta a aj české zbrojovky začaly ve velkém vyrábjať dávno zapomenuté zmetky pistolí. V dědině postavíli Metúdovi pomník a pomály začali skupovať letoviska v Hollywúdě a inde na Floridě.

Po nejakém čase sa na pultoch knihkupectev zjavíl najvětší bestseller světa – Metúd Filgas „Jak sem dobýl Ameriku“.