Velikonoční svátky mají hned několik symbolů, které s nimi máme neodmyslitelně spojené. Každého hned jistě napadnou velikonoční vajíčka, pomlázka, zajíček, beránek a potom také mazanec. Mnoho lidí si bez této tradiční dobroty neumí Velikonoce vůbec představit. V každé domácnosti, která si mazanec připravuje sama a nespoléhá se na nabídku supermarketů, je recept trochu jiný a každý má ten svůj. Přesto ale existuje několik tipů, které jsou obecně platné a vyplatí se s nimi seznámit, třeba učiní ten váš mazanec ještě o něco lepším.

Kde se vzal mazanec?

Původ mazance lze vystopovat do opravdu vzdálené minulosti. Sladké bochánky podobného typu se podle všeho pekly na oslavu pohanských bohů jara již v předkřesťanských dobách, jak na našem území, tak v anglosaském prostředí. První dochované písemné prameny, resp. recepty na velikonoční mazance, pocházejí potom z 16.století.

Hospodyně dříve pekly mazanec na Bílou sobotu. Dělaly to proto, že v neděli si potom braly své dílo sebou do kostela, kde pečivu kněz požehnal – pomazal jej. A právě zde se ukrývá původ slova mazanec.

Receptů na mazanec je všude dostatek, pokud zatím nemáte svůj oblíbený, jistě nedá příliš práce najít si takový, který bude nejlépe vyhovovat vašim představám.

Zdroj obrázku: Madeleine Steinbach / Shutterstock.com

Kvalitní suroviny jako základ

Základem každého dobrého mazance jsou kvalitní a dobře připravené suroviny. Ty jsou totiž pro perfektní velikonoční mazanec důležitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Základem těsta je samozřejmě mouka, ať již hladká nebo polohrubá – to podle vašeho konkrétního rodinného receptu. Mouku se rozhodně vyplatí prosít. I taková zdánlivá maličkost napomůže k tomu, aby bylo těsto ještě lepší a nadýchanější.

Jako obvykle také platí, že spojování všech surovin (mouka, cukr, mléko, máslo, žloutky, rozinky, citronová kůra…) by mělo probíhat ve chvíli, kdy budou mít suroviny stejnou teplotu, konkrétně samozřejmě tu pokojovou. Nedílnou součástí přípravy těsta je pak také zadělání kvásku.

Zdroj obrázku: Madeleine Steinbach / Shutterstock.com

Mazanec, vanilka a rum

Velikonoční mazanec charakterizuje příjemná vanilková chuť a pokud možno i aroma. V dnešní době se jich dosahuje klasicky přidáním vanilkového cukru. Pokud má být ale mazanec skutečně dokonalý, je na místě použít místo vanilkového cukru z pytlíku opravdový vanilkový lusk. Můžete si být jisti, že rozdíl v chuti a vůni upečeného mazance poznáte opravdu velmi snadno.

Většina receptů na mazanec obsahuje i rozinky, které do něj neodmyslitelně patří. Nesypte je ale do těsto hned z balíčku, vyplatí se je totiž nejdříve naložit do rumu, alespoň na hodinu. Výsledná chuť mazance bude zase o něco lepší a zajímavější.

Křížek na mazanci

Na mazanci, stejně jako na chlebu, se dříve dělal vždy křížek. Význam tohoto kroku má samozřejmě náboženskou symboliku, kromě toho je ale důležitý i z jiného důvodu. Křížek v těstě totiž naruší jeho kompaktní strukturu a umožní v průběhu pečení unikat horkému vzduchu. Tím se zabrání popraskání těsta a jiným deformacím jeho tvaru. Naše babičky a prababičky zkrátka moc dobře věděly, co dělají.

Bochánek nebo pletenec?

Pro mazanec je typicky tvar velkého bochníku. Právě takto si jej připravuje většina domácích pekařek. Není ale nikde psáno, že z těsta nelze vytvořit pletenec připomínající vánočku. Záleží jen na osobních preferencích. Chcete-li tedy být jednou trochu originálnější, zapleťte svůj mazanec.

Velikonoce se vším všudy

Mazanec nakrojený v ošatce uprostřed stolu, u kterého se sejde celá rodina je tou nejlepší oslavou Velikonoc, svátků jara, jakou si lze představit. Nezapomínejte ani na ty, se kterými se nemůžete o Velikonocích sejít osobně. Můžete jim poslat klasické přání v dopise, anebo můžete využít možností o něco modernějších, třeba v podobě, jakou nabízí kreativní přání k Velikonocům.

Velikonoce jsou pro mnohé nejoblíbenější svátky v roce, je poměrně pravděpodobné, že na tom má zásluhu i skvělá chuť mazance.