Zdaleka ne všechno se v následujících týdnech a měsících začne ukládat k zimnímu spánku. Někteří živočichové naopak ožijí. Například pro blechy je podzim nejaktivnějším obdobím vůbec. Je proto důležité nenechat nic náhodě a náležitě před nimi chránit domácí mazlíčky. Těm drobný hmyz nejenže znepříjemňuje život, ale zároveň může ohrožovat jejich zdraví.

fotografie: Freepik

Invazím blech v tomto období nahrává celá řada faktorů. Jedním z nich je i ten, že chovatelé začínají s nástupem podzimu celkově podceňovat ochranu před vnějšími parazity. Velká část lidí se mylně domnívá, že s končící sezónou klíšťat už není čeho se obávat, a přestávají používat prostředky chránící nejen před nimi, ale i dalšími vnějšími parazity včetně blech. Těm proto během podzimních měsíců nastávají skutečné hody. Na to, aby zvířeti a jeho chovateli nadělaly víc starostí, než si vůbec dovedeme představit, jich ani nemusí být tisíce. Problémy může způsobit i pár blech v kožichu. Jejich výskyt tedy není radno podcenit, i když se to zpočátku může jevit jakkoli banální.

Neustálé kousání a sání krve dokáže psům, kočkám i lidem pořádně znepříjemnit život už samo o sobě. Blecha totiž po kousnutí vylučuje látku zabraňující srážlivosti krve, což jí umožňuje krev sát, a právě tato látka je příčinou toho, proč bleší kousnutí tak nepříjemně svědí. U některých citlivějších zvířat se dokonce může rozvinout alergie na bleší kousnutí. „Jedná se o intenzivní svědění pokožky způsobené látkami v bleších slinách, které může přetrvávat po dobu až 3 týdnů. Zvíře je neklidné a můžeme na jeho těle najít vyrážku nebo zesílenou tmavší kůži. U psů tyto změny pozorujeme nejčastěji v oblasti beder, u koček bývají v oblasti zad, břicha anebo stehen,“ říká veterinární lékařka s tím, že citlivé mazlíčky je proto vhodné chránit před blechami celoročně. Nepřetržitým škrábáním postižených míst může zvíře začít ztrácet srst a malé ranky na kůži se stávají vstupní branou pro infekce. U štěňat a koťat může napadení blechami způsobit až chudokrevnost.

V boji s nepříjemnými parazity může pomoci celá řada běžně dostupných přípravků. Chovatelé by ale měli mít alespoň základní povědomí o tom, jak fungují, a vybírat si je i s ohledem na možné komplikace. Přípravky proti blechám a klíšťatům se liší například v tom, jak dochází  k jejich usmrcení. „U některých přípravků je nutné, aby došlo k přisátí blechy nebo klíštěte, kvůli čemuž v případě blech dochází k podráždění a možnosti vzniku alergie na bleší kousnutí a u klíšťat hrozí nebezpečí přenosu onemocnění. Z tohoto pohledu jsou tedy nejvhodnější přípravky, které blechy a klíšťata likvidují už při kontaktu se srstí nebo kůží,“ radí odbornice.

Proč se má po odblešení i odčervovat?

Ačkoli blechy patří mezi vnější parazity, neznamená to, že škodí jen povrchově. Mohou přenášet i řadu virových a bakteriálních onemocnění, mimo jiné lymskou boreliozu, endemický tyfus nebo mor. Obtížný hmyz je také mezihostitelem tasemnice, která parazituje v trávicím traktu zvířete. Psi a kočky si nevítané obyvatele svých kožíšků vykusují a tím pádem mohou infikovanou blechu, a s ní i tasemnici, snadno pozřít. Nakažení tasemnicí pak může vést až k obávané alveolární echinokokóze, která těžce poškozuje játra. Zodpovědní chovatelé by tedy měli po odblešení zvířete zajistit také jeho odčervení.

I v tomto případě je na místě prevence, protože poznat, že má pes nebo kočka vnitřní parazity, nemusí být vždy snadné. Infekce často probíhají bez příznaků nebo jsou jen nenápadné a nespecifické. Projevují se například zhoršenou kvalitou srsti, nepřibíráním na váze nebo občasným řidším trusem. Paraziti pak mohou být jednou z příčin průjmů, zvracení či dokonce nervových symptomů jako jsou křeče nebo ochrnutí končetin.

Proti vnitřním parazitům v podobě tasemnic, měchovců a tenkohlavců se primárně používají odčervovací tablety. „Odčervování zvládnou i méně zkušení chovatelé. Důležité ale je, aby dbali na jeho pravidelnost. V ideálním případě by zvíře mělo být odčerveno aspoň jednou za čtvrt roku. U koček a psů, kteří mají více volnosti a mohou lovit, je odčervení doporučováno i častěji,“ připomíná odbornice.

Nejdřív kožich, pak i pelíšek a celý byt

Na samotných zvířatech většinou žije jen kolem 5 procent blech z celé kolonie a obvykle se v jejich kožiších vyskytují jen ve chvílích, kdy potřebují sát krev, což může trvat jen pár desítek minut či několik hodin denně. Většinu času blechy tráví mimo zvíře, vždy ale v jeho těsné blízkosti. Najdeme je zejména v pelíšcích, kobercích a v čalouněném nábytku. „Blechy jsou velice odolné. V nepříznivých podmínkách zůstávají jejich larvy v kokonu a vydrží čekat na blízkost hostitele až jeden rok. Dospělá blecha pak bez problémů přežívá bez potravy až půl roku. Při napadení zvířete blechami je proto nutné myslet i na důkladnou očistu všech prostor, ve kterých se pes či kočka pohybují,“ upozorňuje veterinární parazitoložka Barbora Červená. Je tedy zapotřebí provést důkladný úklid všech věcí a prostor včetně těch, které se nedají snadno vytřít, vyprat nebo vyluxovat.

Chovatelé by měli mít na paměti, že je vždy lepší napadení blechami předcházet než složitě řešit následky jejich invaze. Pokud totiž neprovedou důkladnou očistu prostředí, budou se líhnout stále nové a nové blechy, které budou útočit nejen na psy a kočky, ale i na lidi. Okřídlené moudro dědy Komárka o tom, že blechy psí na člověka nejdou, je totiž velký omyl. A ve většině případů navíc zvířata napadají blechy kočičí.

Zajímavosti o blechách

• blecha je jedním z nejčastějších vnějších parazitů psů a koček
• blecha může na svém hostiteli přežívat až 140 dní
• bleší samička naklade denně až 50 vajíček, která jsou roznášena všude tam, kde se zvíře pohybuje
• na zvířatech parazitují jen dospělí jedinci? Až 95 procent celé bleší populace v různých vývojových stadiích žije mimo kožichy zvířat.
• vývojový cyklus blechy trvá za příznivých podmínek jen dva až tři týdny
• alergie na bleší kousnutí je nejčastějším kožním problémem psů a koček

 

zdroj: Veterinární klinika, Praha