Heřmánek je jednou z nejoblíbenějších a již velice dlouho známých léčivých bylin s prakticky univerzálním účinkem. Heřmánek pravý je jako léčivá bylinka používán už po tisíciletí. Byl znám již v antickém Řecku i Římě. Anglosasové jej považovali za jednu z devíti posvátných bylin, které lidé dostali darem od Boha, a staří Egypťané jím léčili například zimnici. Naše prababičky zase heřmánkem zklidňovaly zlobivé a neposlušné děti. Využívaly ho mimo jiné i v boji s nespavostí a na zahánění nočních můr.

fotografie: Pixabay

Až do dnešních dnů se jedná o jednu z nejpoužívanějších léčivých rostlin. Výborně působí proti zánětlivým onemocněním kůže, urychluje hojení poranění pokožky při popáleninách a omrzlinách. Rovněž také i vnitřně má heřmánek mnohostranné využití. Ulevuje od bolesti, snižuje horečku, uvolňuje křeče, působí protizánětlivě, dezinfekčně a potopudně. Hojí záněty trávicího ústrojí, peptické vředy a pomáhá při nadýmání. Mírně též podporuje tvorbu žluči, celkově zklidňuje a stahuje. Heřmánek je nenahraditelný mimo jiné též i v dětském lékařství. Ničí streptokoky a stafylokoky a ke kloktání je vhodný při angíně, zánětech v ústech nebo po vytržení zubu. Mohou jej bez obav užívat i těhotné nebo kojící ženy.

Heřmánkový extrakt je také součástí celé řady mastí používaných kupříkladu při spáleninách nebo za účelem zmírnění následků nadměrného slunění. Heřmánek bývá považován i za velmi účinnou složku v kosmetických přípravcích na ošetřování pleti. Dále se přidává například do šamponů, parfémů, toaletních vod, mýdel a zubních past.

Jednou z hlavních složek, které heřmánek obsahuje, je azulen, jemuž bývá přičítán poměrně vysoký léčebný účinek. Často se využívá ve farmacii, je součástí mnoha druhů mastí, gelů nebo krémů a používá se i jako složka do výrobků šetrných k dětské pokožce, například do zásypů. Sušené květy heřmánku a oleje z něj jsou pátou nejobchodovanější bylinnou složkou na světě.

I když nás zanedlouho čeká teprve zimní slunovrat a heřmánek v nadcházejícím zimním období využijeme zejména k léčbě potíží s dýchacími cestami, i tak si můžeme připomenout roli heřmánku v období letního slunovratu, kdy bývá považován za jednu z kouzelných svatojánských bylin neboli čarodějného býlí, jemuž prý údajně propůjčuje magickou moc sběr přímo o svatojánské noci podle předem určeného konkrétního rituálu, při kterém se byliny mají sbírat mlčky a na devíti různých místech.

Dvěma hlavními bylinami tohoto magického „kvítí“ jsou kapradí a také třezalka. Ta je dokonce podle lidové tradice považována za „bylinu svatého Jana“. Křesťanská legenda vypráví, že třezalka vyrostla z krve Jana Křtitele. Její květy však skutečně obsahují červené barvivo… K ostatním těmto čarovným bylinám patří většinou právě heřmánek a dále například mateřídouška, pelyněk, divizna, majoránka, máta, dobromysl, devětsil, jitrocel nebo řebříček.

napsal Petr Matura

zdroj: wikipedie.cz