Vzhledem k deštivému průběhu celého roku se ani není moc co divit. U plísně je však jeden podstatný problém. Může zůstat v půdě a objevit se klidně znovu v příštím roce – a třeba hned na jaře, což je nemilé, neb nám může všechno zničit. Proto je dobré půdu před definitivním zazimováním pěkně vydesinfikovat. Mimochodem desinfikování půdy je vhodné také v případě, kdy začínáte zahradničit na novém místě, protože nikdy nevíte, co na něm bylo dříve.

Plíseň na listech: foto Zuzana Zelenková

Prostředky k desinfekci vaší půdu také pěkně prohnojí. Takže snadno a rychle zabijete dvě mouchy jednou ranou. I když hnojiva, zvláště pak organická, můžete znovu aplikovat i na jaře. V tom vám samozřejmě nikdo nebrání a bude to opět účinné a potřebné, aby plody byly co nejlepší a třeba i největší.

Vápno

Výborná a jediná k zahrádce opravdu šetrná je aplikace dusíkatého vápna. To hnojí i desinfikuje. Záhony, na něž jej hodláme aplikovat, nejprve důkladně zryjeme a prokypříme. Poté na tyto záhony rozhodíme vápno. Takto upravenou půdu následně ještě jednou zryjeme, aby se nám vápno se zeminou dobře smíchalo.

Takto upravené záhony pořádně zalijeme a poté je přetáhneme igelitovou fólií. Ta by na nich měla zůstat po dobu tří týdnů až jednoho měsíce. Poté do těchto záhonů můžeme vysévat či sázet podzimní setbu / sadbu – třeba česnek, mrkev, petržel či ředkvičky.

Případně půdu samozřejmě můžeme nechat odpočívat až do jara, ale klidně je již odkryjeme, aby na ně mohl napadnout sníh, nebo aby do nich dostatečně napršelo.

Rizika vápnění

V případě vápníme-li, musíme záhony pak důkladně prolít vodou. Pokud vápno v půdě uschne, tak nedochází k žádné reakci, kterou potřebujeme. Mimochodem právě vápno nás zbaví také plevelu nebo nepříjemných škůdců.

Kdybychom vápnění nestihli na podzim, můžeme jej provést i zjara. Tam je ale zapotřebí myslet na ochrannou lhůtu před výsevem, která je právě ony tři až čtyři týdny. Vápno by nám totiž při dřívější aplikaci semínka nebo rostlinky spálilo.

Chemie

Na desinfikování půdy seženete v hobby marketech také speciální chemické přípravky. Ne vždycky jsou ale ideální, neboť se posléze dostávají do pěstované zeleniny a ta náhle není v bio kvalitě. V takovém případě jsme si ji nemuseli pěstovat, ale stačilo jít na nákup do supermarketu.

 

napsala Zuzana Zelenková

zdroj: gardengatemagazine.com