Koronavirová pandemie byla těžkou zkouškou pro zdravotnictví nejen v Česku, ale i v sousedním Německu. Chybějící personál limitoval možnosti německého zdravotnictví v efektivním boji proti šíření onemocnění covidem. Především příhraniční oblasti Německa se s nedostatkem pracovních sil potýkají dlouhodobě, volná pracovní místa proto obsazují i uchazeči z Česka.

Zdravotníci odcházejí za prací na západ, na jejich místa přicházejí lidé z východu

Pracovní migrace je díky Schengenskému prostoru běžným jevem v celé Evropské unii. Kvalifikované pracovní síly se přesouvají do západních zemí za vidinou vyšších mezd a na jejich místa přicházejí zaměstnanci z východu. Nejinak je tomu i v případě práce ve zdravotnictví. Na zmírnění kritického nedostatku zdravotních sester, pečovatelek a pomocného personálu vytvořilo Německo již v loňském roce jasný koncept, kterým chce své zdravotnictví podpořit. Počítají především s nárůstem mezd a delším volnem.

Personál ve zdravotnictví je třeba posílit, motivovat je mají vyšší mzdy

Od dubna letošního vzrostla mzda kvalifikované zdravotní sestry či pečovatelky až o 3 € na hodinu. V polovině roku 2022 by tak minimální mzda pro zdravotní sestry či pečovatelky se vzděláním začínala na 15,40 € za hodinu práce. Všem, kdo ve zdravotnictví pracují, se navíc prodlouží počet dní placené dovolené o pět dní ročně.

Z Česka do Německa každý den, i to je život Čechů pracujících v Německu

Práce pečovatelky či zdravotnické asistentky bez kvalifikace je vyhledávaná i mezi uchazečkami z Česka. Přes hranice dojíždí také osmatřicetiletá Marie z Klášterce nad Ohří. „Pracovala jsem jako pečovatelka v domově důchodců, dvanáctihodinové směny, od pondělí do pátku. K téhle práci ale musíte mít zvláštní vztah a vnímat ji jako poslání, jinak byste plakali nad tím, kolik jste si za hodinu fyzicky i psychicky náročné práce vydělali. Po mateřské jsem se rozhodla, že už se do domova důchodců nevrátím, hlavně kvůli synovi, kterého bych skoro neviděla. Před třemi lety jsem si našla práci pečovatelky v sousedním Německu, kousek od hranic. Pracuju jen čtyři dny v týdnu a peněz si vydělám víc, než při nekončícím vypětí v Česku,“ říká Marie.

O práci v Německu se uchází stále více žen, láká je hlavně práce pečovatelky

Že ženy práce v Německu zajímá, potvrzuje také Robin Buc z personální agentury Starke Jobs, která se zaměřuje na zprostředkování práce v Sasku Čechům. „Ještě před pár lety výrazně převažoval počet mužů, kteří do práce v Německu dojížděli. V loňském roce jsme ale zaznamenali dvojnásobně více žen, které by za hranice rády dojížděly také. Řada z nich z důvodu, že kvůli pandemii přišly o práci, řada z nich ale práci v Česku má a do Německa chtějí především kvůli penězům. Nacházejí uplatnění na pozicích typických pro ženy, jako jsou pečovatelky, ale i třeba operátorky ve výrobě,“ vysvětluje Buc.

Saský trh práce posiluje, chybí mu však lidi, v Češích vidí Němci spásu

Trh práce je podle průzkumů agentury Starke Jobs v Sasku stále otevřen novým pracovním silám. Buc potvrzuje, že míra nezaměstnanosti v Sasku s pandemií výrazně nestoupla, poptávka po pracovnících pokračuje. „Ani Sasku se lockdown a s tím spojené ohrožení zaměstnavatelů nevyhnuly, v Německu je ale o něco lépe nastaven systém podpory podnikatelů. Díky tomu firmy například nemusely propouštět. V mnoha oborech naopak hledají stále nové zaměstnance, kromě průmyslu je to právě zmíněné zdravotnictví,“ přibližuje Buc situaci na trhu práce v Sasku.

Za prací do Německa je možné od roku 2011 vyrazit bez jakýchkoli pracovních povolení. Jediné, co uchazeče z Česka limituje, je podle Buce jejich němčina. „Prací v Německu vstupují do německy mluvícího prostředí. Je proto logické, že firmy němčinu vyžadují. Vesměs jim ale stačí jen základy, přítomný čas, jednoduché věty, kterými se na pracovišti domluví. Pokud jde o vyřizování úředních záležitostí, jako je třeba Kindergeld nebo daně, s tím jim mohou pomoci nadřízení nebo třeba my,“ dodává Buc.