Divadlo Komedie slaví v této sezoně již druhé významné jubileum. Na sklonku loňského roku to bylo 90. výročí otevření a 9. dubna roku 2021 uplyne 130 let od narození Vlasty Buriana, jenž byl prvním ředitelem této scény. K oběma výročím vydala Městská divadla pražská knihu Divadlo Vlasty Buriana a Komedie /1930-2020/ a přichystala velkou výstavu Komedie Vlasty Buriana.

fotografie: se svolením MDP

Herce, komika, podnikatele, divadelního ředitele i sportovce Vlastu Buriana (1891-1962) dnes vnímáme především v souvislosti s jeho filmovou tvorbou. Král komiků se ovšem zrodil v divadle a působil na scénách Městských divadel pražských – v divadle Rokoko a v divadle Komedie. „Burian začínal se svými komickými výstupy v roce 1916 na kabaretní scéně v Rokoku a ty nejslavnější, jako byla Italská opera, Řecko-římský zápas se židlí, Muž s penkalou a parodie na vojenský dril Svěcení praporu či C. a k. marodka, se staly pravidelnou součástí programové nabídky,“ říká Justina Kašparová, archivářka MDP. V letech 1923-1925 Burian působil v Rokoku jako ředitel, poté se rozhodl, že se stane vlastním pánem. Své divadelní podnikání vysvětloval: „Nemohl jsem udělat nic rozumnějšího, než peníze vydělané svými vlastními ústy, strkat též do své vlastní kapsy.“ Po krátkých působeních na scénách v hotelu Adria a na Smíchově se roku 1930 přestěhoval do divadelního sálu, který sídlil v nově postaveném funkcionalistickém paláci Báňské a hutní společnosti, do dnešního divadla Komedie.

„Divadelní provoz Burianova divadla byl zahájen 19. prosince 1930 premiérou Co dokáže Lemlíček. Představení tehdy mohlo vidět až 850 diváků, protože kapacita hlediště byla oproti dnešnímu stavu téměř trojnásobná. Sál byl vybaven nejmodernější technikou a prostorná foyer obložena vybraným mramorem,“ říká Lenka Dombrovská, editorka knihy Divadlo Vlasty Buriana a Komedie /1930-2020/. Scéna později přejmenovaná na Divadlo Vlasty Buriana nabízela Pražanům široké spektrum kulturního vyžití, byla zde Kinema (na oponu v sále se promítaly týdeníky, grotesky, dokumentární a animované filmy), konaly se sportovní klání, besedy, výstavy i módní přehlídky pod záštitou Niny Burianové. Teatrolog Vladimír Just v kapitole věnované patnácti letům Burianova divadla mimo jiné napsal: „Otevření Burianova divadla v paláci Báňské a hutní společnosti v prosinci 1930 znamenal opravdový, gruntovní předěl nejen v jeho kariéře, ale i v kultuře hlavního města. Šlo v každém případě o výrazné obohacení pražského divadelního i společenského života.“

Burian v té době spolupracoval s režisérem Juliem Leblem, který v jeho divadle realizoval většinu premiér a pod jehož vedením vytvořil řadu nezapomenutelných komických figur. Na jevišti se potkával s hereckými hvězdami Jaroslavem Marvanem, Čeňkem Šléglem nebo Václavem Trägerem. Mnohé z inscenací, uvedených v Komedii, se pak objevily i na stříbrném plátně. Období strávené v divadle Komedie představuje vrchol Burianovy kariéry. Ta byla násilně přerušena, když byl v květnu 1945 neprávem obviněn z kolaborace s nacisty a na nároží Jungmannovy a Lazarské ulice začalo působit Divadlo kolektivní tvorby.

Výstava o Komedii

Hned po zmírnění restrikcí spojených s pandemií chystají MDP několik akcí, které se budou vázat k oběma výročím. Upozorňujeme především na výstavu Komedie Vlasty Buriana, v rámci které budou vystaveny rozmanité materiály z archivu (například výtvarně nápadité plakáty z Burianovy éry) i práce mladých umělců. „Abychom touto výstavou navázali na předchozí progresivní období, rozhodli jsme se nedívat pouze zpět a oslovili jsme pět výtvarníků, aby v prostorách Komedie vystavili díla s tématy historie, divadlo a smích. Většina jejich prací vznikla speciálně pro tuto výstavu. V první části tedy uvidíte KOMEDII, která může být veselá, směšná i tragická. Vystavují zde: Patrik Adamec, Tereza Bartůňková, Dorothea Hofmeisterová, Andrea Malinová a Michal Nagypál,“ zve na výstavu programová kurátorka Komedie, Lenka Dombrovská.          

Malou část výstavy můžete spatřit již nyní v pokladně divadla, která sídlí v pasáži Vlasty Buriana. V malém proskleném prostoru se tísní třímetrová groteskní socha Kostlivec od Patrika Adamce a na plakátu, který zve na chystanou výstavu, můžete vidět dekadentní kresbu Burianových následovníků, která parafrázuje Gulliverovy cesty, od malíře Michala Nagypála.

I v Komedii se tuto podivnou sezonu optimisticky zkoušelo a po otevření divadel se mohou diváci těšit na autorskou inscenaci Jiřího Adámka Sto nejkrásnějších českých básní či na inscenaci plnou fyzických pokusů Tesla, kterou režíroval její autor a čerstvý „Talent roku“ Cen Divadelních novin Jakub Maksymov. Právě v těchto dnech zde zkouší mladý maďarský režisér ukrajinského původu Attila Vidnyánszky ml. skandální hru Roberto Zucco francouzského dramatika Bernarda-Marie Koltèse. Titulní roli vraha s andělskou tváří ztvární Zdeněk Piškula.