Výsadba brambor se odvíjí hlavně od aktuálního počasí a teplot. Obvykle se pohybuje od konce března až po druhou polovinu května. Až budete mít brambory v zemi, je důležité postarat se o to, abyste měli co nejlepší výnos.

fotografie: PIxabay

Brambory nejsou extrémně náročné. Bez vody ale nebude nic. Takže je důležité je dostatčně zalévat, jinak z nich nebudete mít vůbec nic. Chce to alespoň dvakrát týdně.

Sázíme je tak 15- 20 centimetrů hluboko a na jednu šlápotu od sebe, ať mají dostatek prostoru pro růst. Ať mohou hlízy pěkně růst. Do brázdy můžete předem nasypat trochu hnoje.

A hned, jak budete mít zasazeno, tak se pusťte do přípravy nejlepšího hnojiva.

Kopřivy

Jelikož kopřiv bude za pár dní plno a již dostatečně povyrostlých, tak si je pěkně nasekejte a naložte do většího kýblu nebo do sudu. Takto nechte nádobu stát, ale přiklopte jí. Zápach, který se z ní bude linout je k nevydržení.

Jakmile se kopřivy rozloží, což bude trvat minimálně tři týdny, tak můžeme začít zalévat. To co jste vyrobili je nejlepší hnojivo. Ale musí se ředit, jinak může spálit rostliny. Takže vždycky dejte tak čtvrtinu konve hnojiva, dolijte vodou a zalévejte. Skvělé je, že tento roztok je i proti nejrůznějším škůdcům.

Mandelinky

Jakmile brambory poporostou, tak je začněte pravidelně procházet a pozorujte, jestli se na jejich listech náhodou nenachází mandelinky, které by sežraly listy. Mandelinky posbírejte a odneste třeba do lesa, nebo je odneste co nejdál do volné přírody. Zvířátka se o ně už postarají.

fotografie: Pixabay

Okopávání

Důležité je také pravidelné okopávání, díky kterému se vždy pěkně rozruší vrchní, ztvrdlá, vrstva země a potom může dobře prostupovat voda. Kdyby nám v bramborách rostla pevná tráva – pýr, tak jí na každý pád vyplejte. To je totiž neskutečný plevel, jeho kořeny dokáží prostoupit také skrze brambory. Ty by se nám potom kazily.

V případě brambor můžete bojovat také s hrabošem, ten je rád ožírá - a to je asi jediná věc, s kterou, bohužel, vůbec ni nenaděláte.

 

Napsala Zuzana Zelenková