Popularita drůbežího masa na jídelníčku Čechů každým rokem stoupá. V posledních letech opět mírně roste i konzumace vajec.

fotografie: Freepik

Během 10 let spotřeba drůbežího masa vzrostla o 4,5 kilogramu na 29 kg masa na osobu. Drůbež, která vyrostla a byla poražena u nás, je chována pod přísným veterinárním dohledem.

Celková spotřeba vajec je ještě o něco vyšší.

V minulém roce každý obyvatel České republiky snědl celkem 263 kusů vajec. Do této statistiky se započítávají i všechna vejce, která se používají v pekárenství nebo při výrobě produktů jako je majonéza. Největší spotřeba na osobu byla dle statistik v roce 1990, kdy dosáhla 340 ks vajec na osobu. „V minulosti byla vejce označována jako původce škodlivého cholesterolu. Tyto mýty se ale podařilo vyvrátit. Vejce by neměla chybět v jídelníčku prakticky každého z nás a nejeden nutriční specialista konzumaci vajec přímo doporučuje. Vejce jsou totiž skvělým zdrojem bílkovin, kvalitních tuků, bohatým zdrojem riboflavínu, selenu, vitamínů a živin. Žloutek je zase zvláště bohatý na vitamíny A, D, E, K, dále na karotenoidy, vápník a železo[1],“ doplňuje Gabriela Dlouhá, předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie.

Režim kvality jakosti Q CZ je novým důležitým parametrem, který dokládá vyšší kvalitu produkce masa a vajec. „Režim jakosti Q CZ pro drůbeží produkty je obecně založen na snižování přítomnosti bakterií Salmonela v prostředí chovů drůbeže a výrobků z vajec nebo masa. Důležitým kritériem v režimu jakosti je krmení drůbeže krmnou směsí od producenta, který dodržuje „Pravidla nadstandardu bezpečnosti krmiv“. V chovech drůbeže zároveň nesmí být používána žádná antibiotika za účelem prevence,“ vysvětluje Gabriela Dlouhá.

Vedle režimu kvality jakosti Q CZ chovatelé drůbeže zlepšují ve spolupráci s některými obchodními řetězci welfare, tedy životní podmínky zvířat. Takové chovy musí splňovat přísnější standardy. „V našem případě chovu kuřat jde o zlepšení klimatu v halách, kde je vyžadován nižší obsah čpavku. Zároveň jsme museli optimalizovat vlhkost. Požadována je nižší hustota osazení kuřat v hale. V neposlední řadě se jedná o zkrácení doby přepravy kuřat na porážku a lepší podmínky při jejich vyskladňování,“ popsal zlepšené podmínky welfare chovatel drůbeže Vlastimil Klaška.

Chovatelé se zároveň přizpůsobují zákazu klecových chovů. V roce 2027 budou veškeré klecové chovy drůbeže zakázány. Ke konci roku 2020 dosáhl počet volných chovů téměř 35 %. „Meziročně tak vzrostl počet volných chovů o 11 procent. Tento trend bude i nadále zrychlovat, aby chovatelé vyhověli zákazu klecových chovů od roku 2027,“ dodala Gabriela Dlouhá.

Podcast: Co se ještě dozvěděla od drůbežářů redaktorka Šárka Málková?

 

zdroj:.zrozeno.eu