Ve velké rodině vitaminů, bez kterých se neobejde tělo žádného člověka, je jeden, který bývá neprávem někdy přehlížený, ačkoli má pro lidské zdraví naprosto zásadní význam.

Dalo by se s nadsázkou říci, že je to vitamín „věčného mládí“. Skrývá se pod označením B9, ale častěji se pro něj užívá označení KYSELINA LISTOVÁ (nebo také „folát“). Díky svým nenahraditelným vlastnostem je v poslední době publikována řada studií o všech důležitých oblastech jejího působení a je často označována jako „vitamín života“.

Ptáme se primářky Ústavu biologie a lékařské genetiky Univerzity Karlovy v Praze - 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Motole - MUDr. Markéty Havlovicové:

Co je kyselina listová a co znamená pro lidský organismus?

Jedná se o vitamín rozpustný ve vodě, který není v těle ukládán do zásoby v dostatečném množství. Kyselina listová je nepostradatelná pro tvorbu červených krvinek (spolu s vitamínem B12) a syntézu nukleových kyselin, které umožňují bezchybné dělení buněk a reprodukci. Má tedy zásadní vliv na tvorbu desoxyribonukleové kyseliny (DNA), která je nositelkou naší genetické informace.

Kde se v přírodě kyselina listová vyskytuje?

Kyselinu listovou najdeme především v zelenině a ovoci – zvláště bohaté na tuto látku je zelí, rajčata, špenát nebo brokolice, kapusta, chřest, z ovoce potom pomeranče. Důležité je, že zeleninu či ovoce bychom měli jíst čerstvé – při tepelné úpravě se totiž kyselina listová ztrácí.

Jaká je pravidelná denní dávka tohoto vitaminu pro dospělého člověka?

Potřebná denní dávka je přibližně 400 mikrogramů tohoto vitamínu. Jeho nedostatečné množství se projeví zejména změnou krevního obrazu, může dojít i k metabolickým změnám, které mohou mít za následek i vznik arteriosklerózy. V poslední době se objevily i zprávy o pozitivní roli příjmu kyseliny listové pro prevenci mozkové mrtvice.

Příjem kyseliny listové je obzvláště důležitý v době těhotenství a následně i v období kojení. Odborníci se shodují na tom, že těhotné ženy by měly dávky kyseliny listové během svého těhotenství dokonce zvýšit až o 50%. Za klíčové se přitom považuje první měsíc před otěhotněním a první tři měsíce těhotenství. Relativní nedostatek kyseliny listové se může projevit vrozenými vadami novorozenců, jako je například rozštěp pateřního kanálu. Vzhledem k tomu, že kyselina listová potřebuje pro své metabolické „působení“ i další vitaminy (například B12) je potřeba, aby doporučená denní dávka byla přijata v rámci každodenní, vyvážené, stravy v souladu s obvyklými doporučeními.

Existují ve světě programy na popularizování kyseliny listové?

V USA a Kanadě, kde je kyselině listové věnována značná pozornost vědců a lékařů, se velmi intenzivně pracuje na snížení výskytu případů vrozených vad způsobených nedostatkem tohoto vitamínu (jmenujme např. prestižní americkou Food and Drug Administration – www.fda.gov). Řada mezinárodních institucí se aktivně podílí na propagaci příznivých zdravotních účinků kyseliny listové na náš organismus. Pro více informací doporučuji například navštívit internetové stránky www.folicacidnow.net.