Žila jsem celkem běžný život s manželem, se terým jsme si po 25 letech už neměli co říci. Dával přednost léčbě zdravotních problémů v lázních v době dovolené, takže jsme prakticky nesdíleli žádný volný čas. V létě jsem obvykle jezdila s kamarádkami, protože děti už byly dospělé a měly svézájmy. Až jednou.

Vyrazila jsem v květnu do Egypta sama, žádná přítelkyně do arabského světa nechtěla. Nebyla to má první cesta k moři o samotě, prostě pro mě bylo důležité vypadnout na chvíli z Prahy, dýchat jiný vzduch, vykoupat se v moři a načerpat nové síly. Už na letišti jsem si všimla nenápadného muže, který jel očividně sám a kterému letištní personál nerozuměl jeho německé jméno i příjmení, takže je musel několikrát opakovat.

Pak už jsem se starala o své záležitosti a až v Hurghadě jsem byla trochu překvapená, že bydlí v našem hotelu. Hned druhý den jsem přes poledne nechala na pláži schnout rezervní plavky a odešla na pokoj. Odpoledne jsem zjistila, že je odnesl k sobě na pokoj, asi v obavách aby se neztratily. Takže jsem si je šla vyzvednout a už jsem neodešla.

Domů jsme se vraceli spolu, ale měla jsem trochu strach, co bude dál. Byl to vdovec ze severních Čech a na letiště pro něj přijela dcera. Naše rozloučení proběhlo tak nějak do ztracena, ale nelitovala jsem krásných dnů, které jsme spolu strávili. Po dvou dnech mi přišla SMS: Lidunko, po krásných dnech, které jsem s tebou prožil, tě zvu na víkend ke mně. Budu velice rád, když přijedeš. Milující Randolf."

Od té doby jsem za ním do malého města na severu Čech jezdila pravidelně. Trávili jsme spolu veškerý volný čas, svátky a dovolené. Pravda, měla jsem pár měsíců do důchodu a rozhodla jsem se ještě pracovat, přestože mi přítel nabízel, abych se odstěhovala k němu. Váhala jsem, zatím se mi na maloměsto natrvalo nechtělo. Protože o mě měli v práci zájem, uzavřela jsem další pracovní smlouvu a za Randolfem jsem stále o víkendech jezdila. S manželem jsem se opravdu rozvedla. Asi po půl roce jsem mu půjčila 300 000 Kč na nové auto, protože staré dosloužilo a na nové neměl peníze. Po poradě s právníkem jsem s ním přece jen sepsala dohodu o půjčce.

Jeden krásný víkend jsem byla po příjezdu k němu překvapená orchidejí, která stála na stole k Valentýnovi. Protože mi koupil kytičku jinou, myslela jsem, že jsem dostala dvě. Jaký však byl můj údiv, když jsem se nakonec dozvěděla, že ji koupila ta druhá, ta, co k němu jezdí ve všední dny. Ta, co se s ní seznámil na svůj inzerát, že hledá někoho na hezké intimní chvíle ? na dny, kdy pracuji v Praze. Takže ta instantní jíška, která překvapivě stála ve spíži a kterou jsem vlastně nakonec v obchodě nekoupila, ta taky byla od ní! A nová kožená bunda a možná i ta jarní, nová, kterou začal nosit místo bundy, kterou dostal vloni ode mě. Rozhodla jsem se, že to nebudu řešit, situaci jsem nezavinila, ať ji řeší ta druhá a chvíli jsme za ním zřejmě jezdily obě.

Vybrala jsem znovu dovolenou v Egyptě na týden mezi květnovými svátky a doufala jsem, že to problém vyřeší. Nevyřešilo. Po návratu je s ní dál. Sbalila jsem se a odešla. Po skoro třech letech bez jediné hádky a jediného problému v našem soužití bolí takový rozchod opravdu hodně.

Lída, 58 let