Zdrhnul váš miláček v šestnácti ze školy? Zírá na vás nepřítomně omámeným pohledem a vy se ptáte, zda to byla jen marihuana nebo něco horšího? Přemýšlíte co s ním, co z něj jenom bude a cítíte intenzivní potřebu tvrdě a nekompromisně zasáhnout?

Kdyby přesně tohle v roce 1979 udělala jistá americká matka, byl by filmový svět o jednu hvězdu chudší. Kapitána Jacka Sparrowa by místo Johnyho Deppa hrál někdo úplně jiný. Jinak by vypadal i pan Wonka z Karlíkovy továrny na čokoládu a také Střihoruký Edward. Deppova matka nechala svého hocha, ať si dělá co chce. Nyní jí její velkorysost – anebo pohodlnost?, může její syn jako slavná hvězda a pochopitelně i milionář, oplácet až do aleluja.

Ale máme tu i jiný příběh. Je to pro změnu příběh dívky, která v šesti letech ztratila matku a spolu s pěti sourozenci vyrůstala pod tvrdou a nekompromisní rukou svého otce. Musela chodit do katolické školy, z kalhot směla nosit jen ty se zipem na straně, místo zábavy na ní čekaly jen domácí práce a jako největší ctnost jí byla vnucována skromnost. Cokoliv navíc si musela na otci tvrdě vybojovat. Marnost nad marnost. V osmnácti zdrhla tato vzorně vychovávaná mladá dáma z domova - a stala se Madonnou.

Tyto dva příběhy nabízejí spoustu otázek. Stali by se ti dva hvězdami, kdyby se jejich rodiče prohodili? A byli by tak slavní a bohatí, kdyby oba vyrůstali v úplných funkčních rodinách s přiměřeně liberální výchovou, tedy bez potřeby ji opustit?

Těžko říct, zda věřit oficiálním životopisům hvězd do posledního puntíku, ovšem Johny přinejmenším experimentoval s drogami již ve svých dvanácti letech, to je jako u nás v šesté – sedmé třídě. Jeho matka ho zřejmě nevláčela po různých nepříjemných zařízeních, ale koupila mu kytaru, aby se věnoval něčemu užitečnému. Tím jeho problém s drogami pochopitelně nevyřešila. Udělal to za ní až o devět let později jeden z Deppových známých, který zemřel na předávkováním heroinem, čímž Deppa od této záliby definitivně odradil. My bychom takový začátek životní dráhy považovali rozhodně za nežádoucí, ne-li rovnou za katastrofální. No a vidíte dnes sami, jak se Johny nakonec pěkně vystříbřil.

Určitě nám je sympatičtější způsob, jakým vychovával Madonnu její otec. Jenže tato výchova také nepřinesla ty plody, které bychom právem očekávali, tedy výsledek v podobě mladé spořádané dámy a milující, oddané dcery. Zklamaný otec se zatvrdil a poté, co svého již dospělého potomka strhl v roce 1985 z jeviště s ní jedenáct let nemluvil. Usmířilo ho prý až narození vnučky před deseti lety. Takže nakonec opět happy-end?

Takže pokud chcete vychovat hvězdu, máte v podstatně dvě možnosti. Ta lehčí je nechat děti, ať si dělají, co chtějí, pokud projeví nějaký zájem, materiálně je podpořte podobně jako matka Johnyho Deppa (ale ne moc, jedna kytara stačí). Pokud se s tak laxní výchovou nedokážete sami srovnat, jděte po dětech s veškerou možnou tvrdostí a důsledností, jíž jste schopni, jako otec Madonny, zakazujte jim všechno kromě školy a domácích prací, kontrolujte jejich oblečení, přátele atd. atp. Počkejte, až vám vaší miláčkové utečou z domova, ale zpovzdálí je sledujte. Až se proslaví a zbohatnou, jistě na vás jako rodiče nezapomenou.

Zdá se vám to kruté a příliš daleko od vašeho vlastního ideálu výchovy spíše liberální, ale ne moc, přitom přátelské, založené na zájmu, porozumění atd. atp? No pak se budete asi muset smířit s tím, že ze svých dětí vychováte sice slušné, ale nejspíš jen obyčejné lidi, žádné hvězdy. Nevím, nevím, jestli vám za to poděkují.