První oslavy Vánoc jako křesťanského svátku Narození Páně jsou doloženy už ve 4. století n. l. Již tenkrát svátkům předcházelo adventní období, jež mělo zpočátku různou délku podle jednotlivých církevních výkladů a oblastí, až se jeho délka postupně ustálila na čtyřech týdnech. Tato čtyřtýdenní doba byla zasvěcena slavnostním aktům, během nichž se křesťané připravovali na oslavy narození Krista. Přechodně se držel i půst, jenž očišťoval věřící od hříchů i špatných pocitů, aby se mohli plně soustředit na chystané oslavy zrození Ježíše. Vpředvečer svátku chodili kněží a žáci koledovat po domech věřících. Dobře známá byla středověké populaci i postava Mikuláše. Sladkými a ovocnými dary obdarovával 5. prosince děti, staré, nemocné a chudé.

Vánoční výzdoba a dárky

Pro advent ve 14. století nebyla typická výzdoba, jak ji známe dnes, tedy především v podobě adventního věnce se svíčkami. Věnec se poprvé začal objevovat až v 18. století v německy mluvících zemích, stejně tak je mnohem starší i tradice zdobení a osvětlování stromečku. Avšak i tehdy se domy zdobily – k tomuto účelu sloužilo jmelí, chvojí a stále zelené rostliny jako cesmína nebo břečťan. Na ozdobení se používala červená jablka, sušené ovoce, ořechy, skořápky nebo šípky. Zeleň umístěná na prahu, trámech, římsách nebo na dveřích symbolizovala magickou ochranu před zlými duchy, nemocemi a hladem.

Již ve středověku existoval zvyk obdarovávat druhé. Lidé byli štědří nejen vůči sobě navzájem, ale sváteční pohostinnost projevovali i hospodářským zvířatům a pocestným. Příbuzní, přátelé, děti, tovaryši i mistři, čeleď i hospodáři, ti všichni dostávali vánoční nadílku v podobě výslužky nebo symbolické dárky jako ovoce, sladké pečivo a drobné mince.

Sváteční tabule

Na čistý stůl prostřený bílým plátnem se položil domácí bílý chléb, připomínající dnešní vánočku s rozinkami, sušeným ovocem, mandlemi a medem. Ukrojit si každý mohl do sytosti a vítáni u stolu byli i náhodní kolemjdoucí. Na svátečně prostřeném stole jste dále mohli najít všechno možné, podle toho, co se podařilo vypěstovat a jaká byla úroda. Často se podávalo sele pro dodání síly, sváteční hody nabídly i slané a sladké kaše, koláče, vařené, čerstvé i sušené ovoce a omáčky z něho, perník či hrách. Sousta se zapíjela domácím hutným pivem. Po slavnostní večeři následovaly různé oslavy a zábava. Na programu bylo zpívání koled, společenské hry, návštěva bohoslužby, ale i ryze pohanská zábava, např. hraní karet, popíjení alkoholu a tanec.

 

foto: pinterest.com